Fourteen
O jeden den později
Justin
Ráno jsem se probudil na budík, který jsem měl nastavený v mén mobilu.
Posadil jsem se a vzal do ruky mobil a budík vypl. No vlastně není to můj mobil. Bude Bar vadit když si ho vezmu nebo ho chce vrátit?
Pokroutil jsem hlavou a pak jsem se podíval na už zapálenou tašku uprostřed pokoje. Dnes letím do San Francisca.
Povzdechl jsem si a postavil se. Převlékl jsem se do věcí, které už budu mít na sobě i normálně a vylezl jsem z pokoje.
Přešel jsem do kuchyně a hned jako vždy viděl Bar sedět u stolu se svým čajem.
,,Ahoj" řekl jsem potichu a sedl si naproti. ,,Ahoj" zašeptala a upila si čaje.
,,Udělala jsem palačinky" řekla a zvedla se od stolu a pak mi tři palačinky podala. ,,Děkuji moc" usmál jsem se.
,,Chtěl jsem se zeptat jestli si můžu nechat ten mobil nebo ho chceš vrátit" ,,Jasně nech si ho. Já ho opravdu nepotřebuji" uchechtla se.
,,Mamka mi včera psala že letadlo letí v deset dopoledne" řekl jsem a ona se podívala na hodinky. ,,To je za necelé dvě hodiny. Cesta na letiště trvá půl hodinu a ještě musíme vyzvednout tvoji mamku takže by jsme se měli připravovat" ,,Ty nás tam odvezeš?" Zeptal jsem se překvapeně. ,,No jasně" řekla jakoby nic a pak se postavila a odešla do ložnice. Povzdechl jsem si. Chtěl bych jí dát poslední polibek, chci jí ještě naposledy cítit.
Dojedl jsem palačinky a pak jsem odešel do svého pokoje. No už to vlastně není můj pokoj a ani nikdy nebyl. Je to Bar.
Protočil jsem očima nad svýma myšlenkama a vzal si svoji tašku a odešel zase do předsíně.
,,Bar?" Zaklepal jsem na dveře od její ložnice a pak jsem prostě vešel.
Bar seděla na posteli a měla hlavu v dlaních. ,,Bay" Zašeptal jsem. ,,Ne takhle mi neříkej" zavzlykala a podívala se na mě. ,,Budu ti takhle říkat. Jsi moje Bay" řekl jsem a sedl si vedle ní. ,,A ty jsi můj Jay" zašeptala a políbila mě. Pousmál jsem se a hned s ní začal spolupracovat.
Nebylo to rychlé líbání. Bylo to procítěný. ,,Mám tě strašně moc ráda" zašeptala mi do rtů. ,,Taky tě mám strašně moc rád. Někdy se znova uvidíme. Někdy tě navštívím" řekl jsem a ona si povzdechla a pevně mě objala.
,,Měli by jsme jít" zašeptala a utřela si slzy. ,,Jo" zamumlal jsem a postavil se. Bar se rychle začala malovat a já jí jenom pozoroval.
Když byla hotová tak jsme vylezli z ložnice a obuli si boty. Najednou ke mě přišla Oli a začala se mi otírat o nohy. ,,Oli ty mi budeš taky chybět" vzal jsem si jí na ruce a začal se s ní mazlit. Celou dobu spokojeně vrněla.
Po chvíli jsem ji položil na zem, hodil jí do obýváku její plyšovou a chrastící myšku a ona se hned za tím rozeběhla.
Hodil jsem si tašku přes rameno a s Bar jsme odešli.
Dole jsme nastoupili do auta a Bar se hned rozjela. Nikdo nemluvil. Bylo to takové trapné ticho.
Za 15 minut jsme zastavili před hotelem kde bydlela moje mamka. Už tam čekala. Hodila si svoji tašku do kufru a pak nastoupila do zadu.
,,Ahoj" usmála se. ,,Ahoj mami" ,,Ahoj Pattie" pozdravili jsme jí.
,,Děkuji moc Bar že nás tam vezeš" usmála se mamka. ,,Nemáš zač" řekla Bar s falešným úsměvem.
,,Já se tak těším na ty moje špunty a nejvíc se těším na to že tam budeš se mnou Jayi" pohladila mě mamka po rameni. ,,Jojo taky se těším" řekl jsem.
Mamka byla strašně šťastná. To se o nás dvou říct rozhodně nedalo.
,,Jo a Bar. Vím jaký mezi sebou mate vztah. Jste fakt dobří kamarádi takže jestli chceš tak ti napíšu znovu adresu kde bydlíme a můžeš nás navštívit" řekla mamka s úsměvem.
Podíval jsem se na Bar a ona se taky na mě na chvilku podívala ale hned odvrátila zase zrak na silnici. ,,Jo já už adresu mám takže za vámi přijedu" řekla potichu a já si povzdechl a opřel si hlavu o okénko.
,,Co je vám? Jste nějaký smutní" ,, Šli jsme spát pozdě takže jsme unavení" řekl jsem. ,,Aha. No poletíme čtyři hodiny takže tam se můžeš vyspat" řekla mamka a já přikývl.
,,Včera jsem volala dětem a Jackovi přes skype. Řekla jsem dětem že přijede jejich starší bráška. Byly strašně moc šťastní. Opravdu se na tebe těší. Jazzy mi začala říkat jak se těší až ti ukáže celý svůj růžový pokojíček a Jaxon se zase těší až si s ním budeš hrát s autíčky. " řekla a já se na mamku podíval. Na ty prcky se opravdu těším.
V dětském domově jsem se malým dětem hodně věnoval. Věděl jsem že trpí nebo že by chtěly rodiče takže jsem je vždy utěšoval. Mám rád malé děti.
,, Těším se až si s nimi budu hrát" řekl jsem s nefalšovaným úsměvem. Děti mi prostě vykouzlí úsměv na tváři.
,,Jaký máš neojblíbenější jídlo? Chci ti něco uvařit k večeři. Jako malý si zbožňoval špagety" ,,Ty pořád miluji" usmál jsem se. ,,Tak to je dobře. Udělám teda pořádný špagety"
Mamka chtěla zase něco říct ale Bar začal zvonit mobil.
,,Pardon" zašeptala s mobil zvedla. ,,Co chceš Kristofe?" Řekla do telefonu a pořád upřeně sledovala silnici před sebou.
,,Ne dneska s tebou rozhodně nikam nejdu" zavrčela a já semkl k sobě čelist. Docela jsem žárlil.
,,Něco jsem ti říkala. Je konec takže mě už kurva nech!" Zařvala do mobilu a pak mobil hodila na palubní desku.
,, Bar?" Chytil jsem jí za ruku ale ona mě od sebe odstrčila. ,,Nesahej prosím na mě" řekla a celá se třásla. Brečela. Teď nevím kvůli čemu byla smutná. Jestli kvůli tomu že odjíždím nebo kvůli tomu Kristofovi.
,,Copak se stalo zlatíčko?" Ozvala se mamka. ,,Nic nic jenom můj bývalý přítel mě otravuje a už mi to opravdu vadí. Omlouvám se že jsem tak zařvala" řekla. ,,To je v pořádku. Ono se to zpraví. Je teď nějaký další kluk na obzoru?" Zeptala se s úsměvem. ,,Jo je" ,,A jsi do něj zamilovaná?" ,,Myslím že jo" ,,Tak do něj jdi a toho bývalého neřeš" ,,Ono to není tak lehké. On bude bydlet nebo vlastně bydlí ode mě daleko" řekla a podívala se na mě. Překvapeně jsem na ní koukal. Ona je do mě zamilovaná? Myslela mě že jo?
,,Aha tak to mi je líto" povzdechla si mamka. ,,Ale hodných kluků je na světě ještě hodně. Nějakého si za chvíli určitě najdeš" řekla a Bar jenom přikývla a dál nic neříkala.
,,Jsme tady" řekla Bar po chvíli a zastavila na parkovišti. Vylezli jsme za auta a vzali si svoje věci.
Došli jsme na náš terminál a nechali se odbavit.
,,Už budeme muset nastupovat" řekla mamka. ,,Bar strašně moc ti děkuji. Pomohla si mi najít Justina a já ti za to budu do smrti vděčná" řekla mamka a objala jí. ,,Nemáš zač" usmála se Bar a taky ji objala.
,,Mami klidně jdi už do letadla já si tě tam pak najdu. Musím něco Bar říct" ,,Dobře tak ještě moc děkuji. Ahoj" ,,Ahoj Pattie"
,,Co mi chceš říct?" Políbil jsem jí. ,,Budeš mi hrozně moc chybět" Zašeptal jsem a pak se s ní začal líbat. ,,Taky mi budeš chybět" zašeptala. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli a pak jsme se objali. Mamka zatím ukazovala letenku takže mi bylo jasné že to viděla ale je mi to už jedno.
,,Už budu muset jít" řekl jsem s povzdechem když jsem u vstupu do letadla viděl už jenom pár lidí. ,,Justine" zavzlykala. ,,Nebreč prosím. Jak říkala mamka najdi si nějakého jiného kluka. Hodných kluků na světě je ještě dost. A nenech se ovládat Kristofem. Není mi sympatický" ,,Já nechci jiného. Já bych chtěla tebe" ,,Bar nedělej to tak těžký. Já mamku nemůžu zklamat. Musím opravdu jít. Ahoj" dal jsem ji pusu na čelo a pak jsem od ní začal odcházet. Podal jzem letušce letenku a když jzem zacházel do toho tunelu tak jsem Bar zamával a pak už jsem ji neviděl. Měl jsem slzy v očích. Ztratil jsem svoji dá se říct první lásku.
Názory? ❤️❤️❤️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro