2. Jedeme
Ahojte, tak tady máte další kapitolu! Snad se bude líbit:3
Enjoy!
Lucc ❤
Gejmr-
Konečně akce..proběhne mi hlavou když si pár minut před půlnocí kontroluju věci, zda mám vše.
S úsměvem na tváři zavřu kufřík se zbraní a nábojema, batoh a vyjdu ven před domek a čekám kdy přijede kamarád, co mě tam má dovézt.
Jel bych autem, ale riskovat to, že mě zastaví a najdou kufřík..ne děkuji.
,,Nazdar Míšo!" Ozve se vesele Petr, když mi otevře dveře od kamionu a vezme mi z rukou věci.
,,Ahoj" vydechnu, vylezu nahoru, posadím se a po chvíli už jedeme.
,,Kdo to je dneska?" Zasměje se a podívá se na mě.
,,Nemluv mi. Vůbec nemám ponětí. Nějaký mladý kluk, co se nám naboural do systému a ví o nás skoro vše." Povzdechnu si hraně.
,,Jako kdyby zrovna tobě vadilo, že musíš někoho zabít kluku. Co jsem slyšel ve zprávách, ty si v tom vysloveně libuješ!" Řekne a oba dva se začneme smát.
,,Je to možné hele." Zasměju se, více se zahrabu do sedadla a užívám si jízdu směr Morava.
,,Ty to zvládneš kámo. Ještě nikdy jsi nezklamal." Poklepe mi na rameno a bez dalších slov se dál věnuje řízení.
,,To doufám..." Povzdechnu si a na chvíli zavřu oči.
Nejdřív ale zjistit, kdo to vlastně vůbec je...
Ano žiju! A slibuju, že přidávání kapitol bude pravidelné!
Za fantazii k této kapitole děkuji mému kamarádovi, který mě vzal s sebou do práce (Řídí kamion) Ano jsou dvě ráno a ja sedím v kamionu.
Lidi..tohle povinně musí zkusit každý! Já si momentálně škrtám věc ze seznamu věcí co jsem v životě chtěla zkusit. Když nepočítám to, že si nenápadně užírám dnešní oběd 😂
Snad se líbilo!
A u další kapitoly ahoj!
PS: počítejte s pravidelnou dávkou kapitolek u tohoto příběhu! Ano, jsem po delší pauze OFICIÁLNĚ ZPĚT!
Lucc ❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro