Část 15
Probudila se s nějakou nepochopitelnou radostí a nadechla se čerstvého, už teplého vzduchu. Chvíli ani nevnímala, že je v minulosti, ve starověkém Egyptě. Přestože šla spát smutná, bylo jí tak, jak jindy ne. Cítila se svěží, odpočata a s energií na rozdávání. Zato Chafulumsa byl mrzutý a stěžoval si, jak je celý rozlámaný a bolí ho záda. Asi si příliš navykl na její teplou postel.
Nechtěla jít vzbudit Koseyho ani Oubastet. Připadalo jí to jaksi neslušné. Oni už byli pochopitelně vzhůru, ale mysleli si, že jejich návštěvníci ještě spokojeně spí.
„Vstávat, ty hroudo lenivá!" křikla Sarah na Chafulumsu, který se na lůžku převalil a rukou jí jen naznačil, ať ho nechá Sarah spát.
„Nech mě. Je brzo!" zanaříkal a zavrtal se do poslintané postele. Nečekala, a tak z něj stáhla lehkou pokrývku a chudák začal naříkat ještě víc.
„Co blázníš Sarah?" ptal se a s nakrčeným obočím a psíma očima na ni zíral.
„Nemluv a vstávej. Máme toho dnes hodně na práci."
Chafulumsa pochopil, že hádat se s ní nemá smysl, a tak prostě udělal, oč ho žádala.
„Dobré ráno," pozdravil je Kosey, když vkročil do místnosti, kde už se Ka protahoval a Sarah nad ním jen kroutila hlavou a vůbec se nestyděla, že je před očima chlapců. Přeci jen, zmizí a nikdo už si na ní ani nevzpomene, natož na...její křivky?
Lenoch, pomyslela si trpce a podepřela si bradu. Nudila se, ale Chafulumsa trval na tom, že po ránu je vždycky na prvním místě rozcvička. Sarah se s ním v tomto neshodovala - na prvním místě je snídaně. Kosey si přisedl k Sarah na zem a trochu se pousmál.
„Mohu?" zeptal se, ale Sarah věděla, že si přisedne tak jak tak.
„Můžeš, ale nezaručuju ti, že se každou chvíli nezhroutíš nudou," upozornila ho a dál hleděla na Chafulumsu, který si nejspíš ani nevšiml, že Kosey přišel.
„Zdravím," řekl vykolejeně, když skončil s rozcvičkou a už s úsměvem na rtech se otočil k chlapci.
„Kdy bude snídaně?" zeptal se natěšeně a vůbec mu nevadilo, že by otázka mohla být neslušná, pořád byli hosté. Sarah na něj vrhla naštvaný pohled.
„Mohla být už před půl hodinou," zanaříkala, nakvašeně vstala a protáhla se.
„Buď rád, že teď taky po tom sezení nepotřebuju rozcvičku," řekla a poté jízlivě dodala:
„To by ses jídla asi nedočkal."
Na stole stálo ovčí mléko, kterého se Sarah pochopitelně ani nedotkla. Kdyby bylo kraví, tak by nic neřekla, ale z ovčího se jí prostě dělalo špatně. Už jen představit si tu chuděrku ovci... K snídani snědla pouze pár datlí a chleba.
Nebylo to zrovna nic moc extra, ale stačilo to. Ka se jí při jídle snažil vysvětlit, jak je toto jídlo bohaté na vitamíny, ale Sarah jeho nesmyslné žvatlání prostě ignorovala a přehlížela ho. Prohlížela si Koseye, který si poklidně skládal kousky jídla do úst a skoro nepromluvil.
Pak jí došlo, že někdo chybí - Oubastet. Když se zeptala Koseyho odpověděl jí, jako by to byla normálka a nic divného.
„Bratr je v Bastetině chrámu," řekl s jeho denní dávkou úsměvu, „zrovna má výuku hieroglyfů," poučil jeho hosty, rozené génie, kterým to nedošlo.
Ka vážně zakýval hlavou, aby Koseyho ujistil, že on to samozřejmě věděl, ale buďto ho odhalil neskrývaný úsměv nebo to, že polykal každé Koseyho slovo a zíral na něj, když odpovídal. Sarah se rozesmála a Chafulumsa se přidal.
„Vy jste docela veselá dvojka," řekl Kosey a číslo ukazoval na prstech. Sarah hned celá zrudla studem. Chafulumsa na tom nebyl o nic líp, protože i jemu se po tváři objevil ruměnec.
„My a dvojka? Ne," smála se Sarah, aby mu ukázala, že s Ka má společného leda to, že jsou oba lidé a o Chafulumsovi se to stejně říct nedalo. Chafulumsa zčervenal ještě víc.
„To sis vážně myslel, že já a ona? To nikdy," ušklíbl se na Sarah, aby dal najevo své opovržení vůči ní a sám vyložil své karty. Teď zas naopak zčervenala víc ona.
Kosey se jen smál a smál. Později mu došlo, že nejspíš vyvolal hádku století, protože oba dva na sebe hleděli, jako by si mysleli, že svým pohledem můžou zabíjet, a tak rychle změnil téma.
„Už jsem vám říkal, že dnes společně se mnou navštívíte Bastetin chrám?" Samozřejmě to neměl v plánu, ale v domě by je samotné nenechal.
Oba se na něj udiveně zahleděli uprostřed urážky. Tohle bude na dlouhé vysvětlování. Hore, dej mi sílu, pomyslel si a mnul rukou náhrdelník Horova oka.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro