,,Hobi, soustřeď se!" Vyhrkl Joon vytočeně, zatímco na počítači upravoval nějaké dokumenty ,,to už je třetí co jsi vyplnil špatně...kdybys mě tu neměl, právě bychom přišli o spoustu peněz!"

Hoseok jen otráveně zakoulil očima ,,Promiň, mám hlavu plnou jiných věcí..."

,,Důležitějších než tvoje práce?"

,,N-ne, to- možná..." Vydechl a unaveně si promnul tváře ,,To ten blonďáček. Několik dnů jsem ho neviděl a začíná mě to ubíjet. Potřebuju vidět ten roztomilý úsměv znovu" povzdechl si.

Vyšší pobaveně pozvedl obočí ,,Nezačínáš jim být trošku posedlý?"

Černovlásek ho probodl naštvaným pohledem ,,Kdybys viděl jak se podemnou svíjel v křečích... je těžké na to nemyslet" odsekl a zavřel svůj notebook ,,Už jsem unavený, dodělám to ráno"

Namjoon zkontroloval své hodiny ,,Páni, už pracujeme deset hodin. Taky už bych šel, zítra máme já a Jin schůzku, takže musím něco nachystat"

,,Ty to a ním myslíš nějak vážně..." zamumlal, zatímco se unaveně zvedl ze své kancelářské židle.

,,No a?"

,,Jsi mafián Jonnie. Ať se ti to líbí nebo ne, zabil ji několik desítek lidí on to stále neví. Co když se to dozví?"

,,Ty máš co říkát. Ten tvůj Yoongi zachraňuje životy, co myslíš že by ti na to řekl?"

Hoseok v tu chvíli ztichnul a zamyšleně primhouřil očka. Měl pravdu, Yoongi je zdravotník.

Myslíš že jsem psychopat?

Někdy někoho zachraním a jindy ne...

Jeho slova mu prolétla hlavou jako dubový šíp. Ta fráze byla zvláštní.

,,Třeba by nu to nevadilo. Vždyť hledáme zdravotníka ne?" Uchechtl se ,,Měl bych za ním zajít. Nechci aby si myslel že jsem se s ním jen vyspal a odkop ho"

,,Taky to bereš nějak vážně" podotkl.

Hoseok jen zamyšleně mykl rameny. Myslel to s ním vážně? Věděl že na něm bylo něco zajímavého, ale jak moc?

Nebyl zrovna typ na nějaké vážně vztahy. Yoongi byl výjimka. Nikdy se mu nestalo že by se mu takto rozzářily oči když někoho viděl. Nerad to přiznával, ale chtěl ho znovu vidět.

Bohužel nevěděl kde je. Bylo jedenáct večer. Určitě nespal, ale mohl být v práci.

,,Už půjdu, uvidíme se zítra"

Rozhodl se že to zkusí u něj doma a kdyztak ho navštíví v nemocnici. Jisung už byl doma, takže si musel po cestě vymyslet novou výmluvu proč se vydal do nemocnice takto pozdě, mimo návštěvní hodiny

Rozhodl se na to teď nemyslet a autem zajel rovnou k jeho staré bytovcw. Vystoupil a podíval se do okna, které věděl že patřilo Yoongimu. Svítilo se tam, což byla dobrá zpráva.

Nemusel ani zvonit u hlavního vchodu, protože zrovna procházela nějaká straší paní s nákupem. Jako gentleman ji podržel dveře a vyběhl těch pár pater do jeho bytu.

Chtěl zaklepat, ale na poslední chvíli se zarazil.

Proč ho vlastně chtěl tolik vidět? Chtěl se s ním jen znovu vyspat? Zeptat se jak se měl, jakoby byli nějací staří známí? To je přeci pitomost.

Neměl ani nic s sebou. Týden se neozval, jakoby se o něj najednou nezajímal, co mu měl říct?

A hlavně proč to vůbec řešil. Nikdy se za nikým nevracel podruhé.

Chtěl se otočit, ale opět se zastavil. Potřeboval vidět tu jeho roztomilou tvářičku.

Další hluboký nádech a zazvonil na zvonek. U toho si přečetl jméno na něm.

Min Agust, Yoonji a Yoongi

Trošku se nad tím pozastavit. Vždyť bydlel sám. Věděl že měl sourozence, ale nezmínil se o tom, že by s nimi bydlel.

Vlastně se ani nezmínil o tom že je má. Jen Hoseok byl stalker a dobrými kontakty...

Než však stihl nad tím víc přemýšlet, otevřely se dveře.

Zvedl pohled, ale překvapením zatuhnul na místě. Nebyl to Yoongi kdo otevřel dveře.

,,Um, přejete si?" Zamumlal Jimin zmateně, zatímco Jin za jeho zády jen nechápavě koukal na osobu před nimi.

,,J-já..." vykonal ze sebe zmateně a podíval se dál do bytu ,,Je tam někde Yoongi?"

Oba si vyměnili podezřívavé pohledy ,,Kdo jste?"

Teď mě dostali...

Jin si ho zamyšleně prohlédl a rozběhl se pryč. Vrátil se téměř okamžitě s béžovým velkým tričkem. Roztáhnul ho před sebe a prohlédl si to tričko. Poté podezřívavě přejel pohledem na černovlasého může před nimi a zpět kouknul na to tričko.

Jimin byl potichu, protože sám nechápal co dělal. Naopak Hoseok to tričko poznal.

Bylo jeho, půjčil ho před pár dny Yoongimu, protože jeho věci byly mokré.

Kurva...

Něž stihl cokoli říct Jin se ušklíbnul ,,Takže ty jsi ten chlap za kterým Yoongi chodí poslední týdny, že jo?" Optal se zaujatě.

Druhý se zarazil. Jak oni o tom věděli? Znali se sice pár týdnů, ale kromě posledního setkání spolu jen prohodili pár slov.

,,Nezkoušej zapírat!" Sykl a hodil po něm ono tričko ,,jednou jsem tě už viděl. V tom baru, ty a Jonnie jste přišli společně!"

V tu chvíli se chytil i Jimin ,,To je pravda! Víme že Namjoon zná toho může co vzal Yoongiho k sobě! Navic před týdnem chodil jako naprcaný kačer když se ráno vrátil" Zasmál se a opřel se o futra dveří, zatímco si ho lépe prohlížel.

Musel uznat že jeho kamarád měl dobrý vkus.

Hoseok byl naprosto zmatený, nechápal vůbec nic.

Jonnie...?

Najednou mu to cvaklo ,,Ty jsi Jin!" Vyhrkl. Jak mohl zapomenout na tu fotku, kterou jim Namjoon ukazoval? Ten třetí vedle něj tedy musel být Jimin.

,,N-no, a-asi to budu já" Vydechl po chvíli. Nevěděl že o něm Yoongi mluvil před svými přáteli.

Oba se spokojeně ušklíbli a vyměnili si zaujatě pohledy ,,Yoongi tu není, je v práci. Máš důvod proč jsi přišel takhle v noci?"

Skepticky zavrtěl hlavou ,,Jen jsem ho chtěl vidět po dlouhé době"

Jin pobaveně pozvedl obočí ,,Jasně, jasně... a jaky je teda váš vztah? Jste milenci?"

Druhý začal být trošku otrávený. Chtěl vidět to malé kotě, ne se bavit s jeho kamarády co pak měli jen drby.

,,Do toho vám už nic není" řekl a prostě odešel. Slyšel že na něj ještě křičeli, ale nevěnoval jim jediný pohled.

Sednul zpět do auta a chtěl zapnout motor, když v tom mu začal zvonit mobil. Namjoon.

,,No?"

,,wou, jsi nějaký otrávený, všechno v pohodě?"

,,Jo, jen jsem narazil na tvého kloučka a je otravný jak osika v -"

,,Hej, takhle o něm nemluv!"

Hoseok si jen povzdechl ,,Fajn, proč volaš?"

,,No, Felix a Hyunjin měli dnes misi a trošku se jim to vymklo kontrole. Je to kousek od Yoongiho bytu, nemohl bys tam zajít?" Řekl celkem naléhavé.

To ho trošku vyděsilo. Měl sice namířeno do nemocnice, ale ty děcka byli jako jeho bratři. Nechtěla by se jim něco stalo.

Kotě bude muset počkat...

,,Jedu tam, pošli mi přesnou adresu"

°•°•°•°•°•°•

Ozval se ohlušující výstřel a poslední muž spadl na zem.

Hoseok si utřel pot z čela a zkontroloval, zda se v té tmavé zašedlé místnosti nacházel ještě někdo jiný. Vypadalo to, že bylo vše v pohodě.

Schovavl svou zbraň otočil se na dva chlapce za ním.

Hyunjin měl v ruce nůž a byl postříkaný od čerstvé krve. Jeho oblečení potrhané a ušpiněné. Volnou rukou držel blondáčka vedle něj za pas, aby mu pomáhal udržovat rovnováhu.

Vypadali oba ztrhaně a unaveně, ale Felix očividně nebyl daleko od toho, aby zkolaboval. Nebylo se čemu divit. Jeho noha byla celá od krve, která tekla z čerstvé rány.

,,Jak se to sakra stalo?" Vydechl a šel k nim blíž.

,,Neměli tu být. Chtěli jsme jen vzít papíry a odejít, ale zjevili se tu jako duchové" vysvětlil Hyunjin.

Starší si povzdechl ,,Dobře, Kookie je na cestě a vezme vás zpět. Postarejte se doma o něj, další incident s nemocnicí si nemůžeme dovolit" řekl a oba přikývli.

Vyprovodil je ven a nasednul do svého auta. Byla půlnoc. I tak chtěl navštívit nemocnici.

Chtěl nastartoval, ale vzpomněl si, že byl celý do krve. Nemohl v tom jít. Naštěstí si vzpomněl na své tričko, které předtím půjčil Yoongimu.

Natáhl se pro něj dozadu a chvíli na něj jen koukal. Zajímalo jak vonělo. Zhluboka nasál vůni a neudržel malý úsměv.

Vonělo jako on. Cítil nějaký sladší květový parfém, možná levandule s borůvkami a peprmintem. Dokonalá kombinace.

Odhodil své špinavé tričko a oblékl si druhé. Nastartoval a rozjel se tmavými ulicemi směrem k nemocnici. Rozhodl se že zastaví ve večerce. Nevěděl proč, ale chtěl mu udělat radost. Klidně jen nějakou drobností. Navíc si byl jistý, že to na dlouhé noční směně ocení.

°•°•°•°•°•°

,,Bráško Yonnie, já nechci spát!" Vykřikla malá holčička, která se ho držela jako klíště.

Yoongi si zoufale povzdechl ,,Chae, zítra tě čeká důležité vyšetření, musíš spinkat" řekl a proti její vůli ji položil zpět na lůžko. Chvíli ještě protestovala, ale nakonec ji uložil a s klidných srdcem odešel.

Byla už půlnoc a sám byl unavený. Odploužil se na sesternu a otevřel svůj batoh. Měl chuť na cigaretu.

Vytáhl krabičku, zapalovač a vydal se ven. Seběhl až dolů a zůstal stát u hlavního vchodu.

Vytáhl cigaretu, zapálil ji a uvolněně potáhl. Nekouřil často, ale občas mu prostě přišla na chuť.

Opřel se o zeď, když v tom uviděl nějakou osobu kráčet po cestě k budově, což bylo v tuhle dobu divné.

Až když byla blíž, si s překvapením uvědomil kdo to byl. Hoseok.

Nemohl si pomoct, ale trošku se začervenal, jen když ho uviděl. Byl rád že ho viděl.

,,Kuřák, hm?" Uchechtl se, když byl blíž.

,,Jen na nervy" povzdechl si a trošku se pousmál ,,Co ty tady děláš?"

Hoseok se postavil naproti němu a prohlédl si pod lepším světlem celou jeho postavu. To bílé uplé oblečení mu opravdu slušelo. Dokonalé křivky, úzký pas a šťavnatá stehna. Už jen z toho měl sucho v ústech.

,,Pět dnů jsme sse neviděli... navíc jsem se chtěl ujistit že jsi v pořádku..." přiznal a vytáhl z kapsy malou tabulku čokolády ,,Tohle jsme ti koupil. Měl bys dát svému malému tělíčku víc energie"

Menší si pobaveně povzdechl ,,To jsi nemusel, ale díky" zamumlal a znovu potáhl z cigarety ,,Dnes je tu nuda... docela rád tě vidim"

,,Napadlo mě že se budeš nudit, proto jsem přišel. Navíc mě taky napadlo že bys mi mohl dát své číslo" ušklíbnul se a štípnul ho do tváře.

Yoongi se překvapeně zasmál ,,Když chceš"

Rychle mu do mobilu napsal své číslo ,,Jak jsi vůbec věděl že jsem v práci?"

,,Byl jsem u tebe, ale byli tam tví přátelé a ti mi to řekli" vysvětlil a s pobaveným úšklebkem ho hbitě chytil za jeho úzký pas ,,Taky jsem se dozvěděl, že spolu spíme už několik týdnů" uchechtl se a více si ho přitáhl.

Blonďáček překvapeně položil volnou ruku na jeho hruď a celý zrudnul. Hned mu bylo jasné že ti dva zase mluvili víc než měli.

,,J-jen si vymýšlí" zakoktal nervózně.

Hoseok se jen ušklíbnul ,,Takže nechceš zítra zajít ke mě?" Byl to spontánní nápad ale na druhou stranu proč ne. Takovou noc jako s ním dlouho nezažil a počítal s tím, že by trvalo než by našel někoho podobného.

Navíc po tom zážitků mu i těch pět dnů stačilo aby byl naprosto sexuálně frustrovaný. Až tak mu chyběly jeho prosebné steny.

Yoongi si jen překvapeně přejel jazykem po horních zubech ,,Co když odmítnu?"

,,Když budeš zlobit, dostaneš trest" ucedil a chtěl ho políbit, jenže Yoongi ho zastavil cigaretou, kterou mu vložil do úst. Jen s3 ušklíbnul a potáhl. Poté ji vyplyvnul pryč a přitiskl své rty na ty jeho. Než stihl cokoli udělat, předal mu všechen kouř ze svých plic.

Málem se rozkašlal, ale vyfouknul ho nosem a začal jemně otírat své rty o ty jeho. Ta chuť mu chyběla, přestože se v ní míchala pachuť cigaret. Také doufal ze v té tmě neviděl jeho růžové tvářičky.

Položil mu ruce na tváře a trošku ho od sebe odtáhl ,,Jsem v práci, měl bych jít"

Vyšší nespokojene mlasknul a namáčknutí jejich pánve víc na sebe ,,Pustím tě jen když slíbil že přijdeš"

Yoongi si jen povzdechl a položil čelo na jeho rameno. Kéž by si mohl na chvíli lehnout a spát. Nejlépe s ním po boku aby cítil jeho teplo.

Nechal ho bez odpovědi a užíval si tu klidnou chvilku, když v tom ucítil nějakou jinou vůni. Nebyl to jeho parfém, ale něco silnějšího.

Netrvalo dlouho aby si uvědomil co to bylo. Krev.

Trošku zpozorněl, ale když ucítil jeho hřejivou dlaň ve svých vlasech, napětí pominulo. Bylo to moc příjemné na to, aby přemýšlel nad tím, proč byl cítit krví. Nikdo mu dlouho nedal takový komfort když byl unavený.

,,Co tak vrníš" Zasmál se.

Yoongi zvedl hlavu a nespokojeně našpulil rty ,,Nevrním"

,,Jako kotě"

,,Nesnáším tě!" Odsekl a odstrčil ho od sebe.

Starší se jen uchechtl ,,Tak se vrať k práci a zítra tě očekávám. Vezmi si něco co půjde rychle dolů, třeba sukni" mrknul na něj jedním očkem a odešel.

Yoongi tam jem zaraženě stál s čokoládou v ruce a rudým tvářemi.

Nemůže mé takhle vykolejil a odejít!