Po dohodnutí se s fetkama jsem šla na své tajné místo u zdi budovy a zapálila si. Už nebyla taková zima, přesto jsem se necítila dobře. I když Sasha nakonec můj cíl zabít se nevyvracel, věděla jsem, že jsem ho zklamala a moje šance se s ním v budoucnu přátelit nebo něco víc, nejspíš nebyly moc velké. Prášky jsem měla schované v batohu a bála jsem se, že je někdo najde. Ani jsem nevěděla, co to je, ale nějak víc mě to nezajímalo. Beztak si neplánuju vzít ani jeden.

„Ahoj, Sadie," ozval se za mnou hlas Rose.

„Nazdar," usmála jsem se na ni. Snažila jsem se chovat jako obvykle. A sakra. To bych se vlastně nesměla smát. No nic, tak příště.

„Jsi tady dneska nějak brzo," konstatovala blondýnka a vytáhla si své mentolové slim cigarety. Jednu si vložila do úst a zapálila si. V jejím temném outfitu najednou vypadala o tolik líp, že jsem se znovu nemohla ubránit pocitu závisti.

„Mám nového kluka," pokračovala, když viděla, že se nemám k tomu odpovědět. „Jmenuje se Floyd."

„Super," pověděla jsem, ale nejspíš ne moc nadšeně, jelikož se Rose zatvářila ustaraně.

„Jsi v pořádku, Sadie?"

„Jsem," přikývla jsem a snažila se znít v pořádku. Asi se mi to povedlo, protože pak se Rose už tvářila spokojeně a opět začala žvanit cosi, co jsem okamžitě vypouštěla z hlavy. Říkala jsem si, že bych ji přece jen měla poslouchat, když jsme kamarádky, ale jakmile jsem se na její věty trochu soustředila a vstřebávala informaci, že je Floyd i na černocha dost obdařen, rozhodla jsem se ji zase ignorovat a pouze sem tam přikývnout.

Ten den jsem se obzvlášť nemohla dočkat chvíle, kdy se konečně vytratím ze školy. Prášky v batohu mě nervovaly a stejně tak Logan, který měl teď spoustu času přemýšlet o tom, proč jsem se o něm s fetkama bavila a jestli z toho hodlám něco vyvodit.

I když... pravda, že jsem z toho něco málo vyvodila. Bylo možné, že se se Satanem skutečně spojil, a ten mu pomohl se stát démonem? Dávalo by to smysl. Tedy minimálně větší, než třeba skok z okna nebo podřezání se. Logan prostě musel mít vždy něco extra.

A ano. I tohle byl možná důvod, proč se mi nikdy nezmínil o tom, jak zemřel. Slíbil, že mi to řekne v ten den, kdy se zabiju. No, už jsem zvědavá, jakou lež si pro mě ten parchant připraví.