„Přijmeš mu to?" optal se mě Logan nebezpečně klidným hlasem.

Nejradši bych mu odsekla, že je to moje věc a jemu do toho jaksi nic není, ale držela jsem se. Ještě stále jsem si to nemohla dovolit. Ještě ne.

„Je to na tobě," usmála jsem se na něj.

„Fajn," úšklebek se mu přetvořil v děsivou grimasu. „Zablokuj si ho."

Nechápavě jsem se na něj podívala. „To by nestačilo mu tu žádost odmítnout? To ho musím ještě blokovat?"

„Ano," přikývl Logan zcela vážně. „Ještě by si mohl prohlížet tvoje fotky."

Fascinovaně jsem na něj zírala a pak mi to došlo. „Ty žárlíš!"

Čekala jsem, že bude odpovědí odmítnutí a opovržení mou poznámkou, ostatně jako vždy, ale naše zblížení mělo na Loganovu upřímnost nečekaný vliv.

„Žárlím, představ si to," pověděl. „Nemám na tomhle světě nikoho kromě tebe. Uvědomuješ si vůbec, jaké to je? Ty ani nevidíš, kolik máš kolem sebe lidí, kteří tě aspoň zaregistrují. Znají tě fotbalisti, zná tě Nina, Jason, Sasha... Máš skvělou kamarádku Rose. Rodiče s tebou občas taky prohodí slovo, stejně tak každá učitelka a každý učitel na škole. Baví se s tebou prodavačka v samošce, Ind ve večerce a v restauraci nebo fast foodu si tě všimnou zrovna tak. Mě všichni ignorují. A přesto si nemůžu aspoň poletovat kde chci. Musím být s tebou. Ve škole, kde mě vidíš jen ty, ale bavíš se s Rose. A pak by sis místo našeho společného času doma, jediného času, kdy mě kdo vnímá, psala s tím Ukrajincem. Ano, Sadie, žárlím."

Logan se odmlčel a pohlédl mi přímo do očí. Nebyla jsem schopna jediného slova. Někde uvnitř jsem cítila, že má pravdu a že to skutečně nemá nejlehčí. Jasně, občas se choval jako manipulativní kretén a egoistický parchant, ale co bych v jeho situaci dělala já? Pochybuju, že bych byla psychicky v pořádku.

Na okamžik jsem uvažovala o tom, že bych veškeré své zbrojení proti němu zastavila. Možná, že mě skutečně miluje. A možná, že bych měla jít s ním. Co mě v tomhle životě vůbec čeká? Nemám žádné cíle plány, všechno se točí okolo Logana a mojí smrti. Možná, že se mám vážně zabít.

„Tak zablokuješ si ho?" zabrzdil můj tok myšlenek Logan.

„Jasně," přikývla jsem bez oporování a Sashu si zablokovala.

„Hodná holka," pochválil mě Logan a samolibě se usmál. Štval mě tím. Ale zároveň jsem měla pocit, že si zaslouží aspoň trochu lásky, když je tak sám.