Party byla mnohem větší, než jsem čekala. Nebyli tu jen fotbalisté, byla tu i spousta jiných kluků, včetně asiatů, jiných cizinců, hypebeastů, kluků z posilovny, a dokonce se mi zdálo, že jsem zahlédla i několik geeků. Nicméně boty bych za to nedala. Bylo tu i mnoho lidí, které jsem neznala ani od pohledu. Byli snad z jiné školy? I to bylo možné. Nina byla na naší škole velice populární, přestože sem přistoupila odjinud. Mohli to být její bývalí spolužáci.

Snažila jsem si s Rose užívat, když s někým prohodila slovo, nezůstávala jsem pozadu a také něco plácla. Přesto jsem se necítila ve své kůži. Sice jsem nebyla jediná, kdo šel za kurvu, ale přesto se mi zdálo, že se většina lidí dívá právě na mě. To jsem byla pořád tak jiná?

„Proč na mě všichni tak čumí?" sykla jsem zmateně na Rose.

„Seš prostě hezká," pokrčila rameny.

„Jasně, a všichni ostatní jsou šeredy," ušklíbla jsem se. „Chci pravdu."

„A co bys čekala?" povzdechla si. „Seš tajemná, nikdy ses s nikým nebavila a teď seš tady. Seš zvláštní, ale ne tím špatným způsobem. Prostě máš kolem sebe takovou auru, víš?"

Nechápavě jsem na blondýnku pohlédla. V ruce držela nápoj a mně došlo, že byla chyba si myslet, že by se na barbínovských večírcích jako nejsilnější chlast podávalo víno.

„Taky si jdu něco nalít," konstatovala jsem a vydala se do kuchyně. Věděla jsem, kde je, protože se odtamtud před chvílí odzval tříštící se zvuk skla. Rodiče Ninu nejspíš zabijí, ale teď to vůbec neřešila. Seděla v křesle ve středu místnosti, na hlavě měla stříbrnou korunku a byla oděná tak spoře, že jsem vedle ní ve svém kurvo-outfitu vypadala jako jeptiška.

„Užíváš si to?" ozvalo se mi u ucha.

„Jasně, Logane," zamumlala jsem.

„Nejsem Logan," ohradil se ten hlas. Trhla jsem sebou. Byl tak blízko...

Otočila jsem se a poznala Jasona.

„Jo, to seš ty," pověděla jsem.

„To neznělo moc nadšeně,"odvětil.

„Nemělo to znít nadšeně. Jdu si něco nalít," oznámila jsem mu a vydala se do kuchyně.

Na stole jsem našla položenou vodku. Skoro netknutou. Asi jsem si měla nalít do některé ze skleniček, ale to si sem budu každých pár minut muset chodit. Popadla jsem tedy celou flašku a vydala se zpět za Rose. Zrovna se bavila s jedním z cizinců, který byl zjevně už dost pod obraz.

„Takže ty seš s Mexika?" zeptala se ho blondýnka.

„Ne, z Mongolska," opravil ji.

„Aha."

„A ty?"

„Já jsem odsud."

„Hm," zamumlal cizinec a odešel.

Vyprskla jsem smíchy.

„Co je?" nechápala Rose. „To nebylo vtipný."

Lokla jsem si vodky a ušklíbla se.

„Vážně ne, Sadie."

Tak se bránila, až jsem se rozesmála nanovo. Že bych si tu party dokonce užívala? Zdálo se, že ano.

____

Nebojte, tohle není všechno, party bude ještě v další kapitole pokračovat ^-^
Chci vám moc poděkovat za 10K, dosáhli jsme jich skutečně rychle. ♥️♥️