„Přestaň se pořád tak ohlížet," okřikl mě naštvaně Logan.

„Jsem v obchoďáku, jsou tu mraky oblečení, proč bych se nemohla ohlížet?" odpověděla jsem mu stejným tónem hlasu.

„Je jasné, že se bojíš, že tě uvidí Rose," poznamenal pobaveně.

„Ještě se tomu směj, ty sráči. Kurvíš mi život a moc dobře to víš."

„Ale prosím tebe," protáhl Logan sladce. „To není ani v nejmenším pravda, Sadie. Naopak, snažím se ti pomoct. Bez té blonďaté kurvičky se s tebou aspoň dá bavit."

„Mám se s tebou snad bavit před ní? To by si ještě ke všemu myslela, že trpím samomluvou."

„Tak jsem to nemyslel," mávl rukou. „Jde spíš o to, že seš chytrá holka. Chytrá holka, která se v přítomnosti blonďatý nány mění v tupou píču."

„Přestaň o ní takhle mluvit," odsekla jsem. „Do očí bys jí to neřekl, ani kdybys mohl. Srabe."

„A víš, co se ještě říká?" reagoval Logan pobaveně. Jeho vyrovnanost mě začínala srát. „Říká se, že o mrtvých jen dobře. A já jsem na onom světě, takže - "

„ - ne, nejsi na onom světě, seš furt tady a tak o tobě můžu mluvit jak chci," věnovala jsem mu stejně sladký pohled, jako před chvílí věnoval mně. „Navíc je to pěkná pitomost. Hitler je taky mrtvý a zkus si o něm mluvit dobře. Jen to zkus."

„To s tím nesouvisí," odvětil Logan na můj nevyvratitelný argument. „Prostě mám pravdu, smiř se s tím."

„Já tě tak strašně nenávidím," křikla jsem po něm vynervovaně. Několik kolemjdoucích lidí na mě vyděšeně pohlédlo.

Logan se začal chechtat. Dosáhl svého. Jen jsem zavrčela cosi výhružného a vydala se směrem k obchodu, který vypadal aspoň trochu zajímavě. Logan mě následoval, což bylo jeho jediné štěstí. Parchant jeden.

Nejsem ten typ, co by si oblečení vybíral několik hodin, takže už po třiceti minutách jsem z obchodu odcházela s taškou, ve které byly černé rifle; na několika místech potrhané a krátká mikina stejné barvy. Neměla jsem v plánu si kupovat šaty nebo něco takového, i když Logan vypadal, že by mu to vyhovovalo mnohem víc. Aspoň v tomhle jsem ale chtěla mít volnou ruku.

Teď jsem odsud chtěla co nejrychleji vypadnout, ale Logan se tu chtěl ještě porozhlédnout. Divila jsem se. Tedy do chvíle, než jsem spatřila opodál stojící postavu. Ač proti mně stála zády, hned jsem ji poznala. Blonďaté vlasy a u ucha iPhone, přičemž jsem zaslechla ten známý typický smích. Rose.

„A kurva," sykla jsem. „Ty zasranej zmrde."

„Ups. Sorry," zašklebil se Logan. „Opravdu jsem to nevěděl."

Ten hajzl mi lhal. To bylo jasné. Nehodlala jsem se však tak rychle vzdát. Než se nadál, vlítla jsem do nejbližšího obchodu, popadla pár hadrů a vběhla do kabinky. Na mě ten šmejd nevyzraje.