až odejdeš
až odejdeš
budu se smát a chytat mraky
přes slzy zakopávat
a stopovat vlaky,
až odejdeš
zavřu se do skříně
mezi tvoje staré šaty,
budu spát v peřině
kde jsme si hráli na lásku,
nebudu křičet nebo se ptát
proč a kam jsi šel
a za kým se trmácíš
budu se smát a chytat mraky
a přes slzy si smývat z víček
vzpomínky,
zamknu je do krabiček
zahodím do řeky
nikdy jsme nejeli k moři
a podívej, nebe,
hoří
dokud tu ještě jsi
tak prosím, nedocházej
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro