Pikniku se účastnila jen Pansy a Millicent. Seděly mlčky na dece a popíjely víno. Millicent k tomu ujídala malinové muffiny. Pansy neměla na nic chuť.
,,Chceš o tom mluvit?" zeptala se jemně Millicent. Pansy se na ni podívala zamračeně, napadlo ji, že chce Millicent vyzvídat. Když se ale blíž podívala na Millicent, došlo jí, že se mýlí. Millicent se o ni skutečně zajímala. Pansy se na chvíli zastyděla za svou podezíravost, ale neřekla o tom své kamarádce. Místo toho se přestala mračit a chladným tónem pravila: ,,Není to žádná záhada. Daphne špatně pochopila moje chování a Astoria bez Daphne nechodí nikam."
Millicent se na chvíli odmlčela, pak řekla: ,,Skutečně to pochopila špatně? Mně se to zdálo dost jasný..."
Pansy chtěla začít křičet a vztekat se a hrát si na dotčenou, jenže... Možná maličko nebyla v právu, nejspíš tak trochu ubližovala všem okolo sebe. Pansy se kousla do spodního rtu, uhnula pohledem. ,,Nepromyslela jsem to dobře," uznala nepatrně svou chybu. Millicent pokývla jemně hlavou a dolila Pansy víno. Pansy se napila, aby alkoholem zahnala výčitky svědomí. Chtěla všechno vrátit zpátky do dob, kdy se nezajímala o pocity jiných. Nevědomost, sladká nevědomost. Bývalo to všechno tak snadné. Nenáviděla tento školní rok, nenáviděla lidi kolem sebe a z nepochopitelných důvodů nenáviděla i samu sebe. Nenáviděla se za to, že začínala být slabá a zmatená. Celá sklenka v ní zmizela v rekordním čase.

Millicent se od Pansy cestou do hradu odpojila. ,,Mám projekt z bylinkářství," řekla, zamávala Pansy a zamířila ke skleníkům. Pansy kráčela hradem. Všichni už byli po večeři, takže skoro nikoho nepotkala.
,,Ale, ale," zazněl hlas po její pravé ruce. Z vedlejší chodby k ní mířil Severus Snape. Pansy se zapřísáhla, že na ní ředitel nepozná, že je opilá. ,,Nejste vy Karkulka?" otázal se.
Pansy se šokovaně zahleděla na Snapea, pootevřela ústa v čirém úžasu a zamrkala na něj. ,,Co?" vydala ze sebe a věděla, že to znělo pitomě. Snape sjel svým pohledem k její ruce.
,,Copak to máte v košíčku?" zeptal se. Ach tak! Pansy teprve teď pochopila. To víno bylo prokletí, byla celá zpomalená. Nyní však chápala.
,,A kdo jste vy, že se tak vyptáváte?" zeptala se rádoby nevinně. Snape se sklonil blíž k její tváři. Pansy zadržela dech, aby necítil alkohol.
,,Bojíte se vlků? Nebo snad ředitelů?" opáčil a na vteřinu zatoužil ji políbit na rty.
,,Nebojím se ničeho," odpověděla pár centimetrů od jeho úst a hrozně moc si přála, aby tu lež z jejích rtů odstranil polibkem. Místo toho se však Snape odtáhl.
,,Právě jste svou kolej ochudila o dvacet bodů," pravil přísně. ,,Věřím, že by to bylo mnohem víc, kdybych se podíval, co v tom košíku máte."
Kouzlo pohádkové atmosféry bylo pryč. Pansy protočila oči v sloup. ,,Se vám můžu na ty vaše body..."
,,Zmizte, než vás odnesu v zubech," skočil jí do řeči Snape.
,,Co když je to přesně to, co si přeju?"
Snape se musel ušklíbnout. Ta její nestydatá hravost ho svým způsobem přitahovala. ,,Věřte mi, nejlépe uděláte, když se mi budete vyhýbat," varoval ji. ,,A teď si běžte lehnout a vystřízlivět."

Pansy cestou zamířila na dívčí toalety, aby si opláchla tvář. Z kabinky zrovna vycházela Daphne. Obě dívky byly zaražené, že se potkaly. Daphne si umyla ruce, snažila se Pansy ignorovat.
Pansy tak klidná nedokázala být. 
,,Hej, Daffie," začala.
,,Neříkej mi tak," obořila se na ni Daphne. Chtěla odejít, ale Pansy položila košík na zem a rozběhla se za ní. Chytila ji za ruku.
,,Sakra, počkej chvíli," poprosila ji nepříliš jemně. Pansy v tomhle chování neuměla chodit. Neuměla řešit spory. Daphne se jí chtěla vymanit. ,,Nemůžu tě ztratit!" vypadlo z Pansy. Daphne se zastavila, její ruka zůstala v Pansyině. Otočila se k Pansy čelem. Daphne měla v očích slzy.
,,Jsi hrozná, Pans," řekla a zamrkala, takže se jí slzy začaly kutálet po tvářích.
,,Já vím," odpověděla Pansy. ,,Pojď si sednout, prosim. Pokecáme o tom. Já ti to vysvětlím."
Daphne tiše vzlykala. Neměla sílu odpovědět. ,,Zkazila jsem to. Dej mi šanci to napravit," pokračovala Pansy a postupně její řeč měkla. Ze sobecké mrchy přešla Pansy do dívky, která lituje svých vin. Na tu chvíli si Pansy dovolila být tak trochu hodná, i když to příšerně bolelo.