Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

十二

Bouře přišla a zase odešla. Vyšlo slunce a nebe rozjasnila duha.

Ranní paprsky slunce se protahovaly skrz zatažené žaluzie a lechtá Izuku na nahé hrudi. Štve ho to, ale nehodlá se ani hnout, poloha, ve které právě spokojeně leží, mu naprosto vyhovuje. Ke svému blonďákovi je otočený zády. Večer to byl on, kdo chtěl být objímaný. Kacchan mu vyhověl a s radostí jeho přání splnil.

Ví, že už vedle něj neleží, jeho teplo přestal cítit už před nějakou dobou, ale pořád ví, že je u něj. Proto může v klidu odpočívat dál.

Kacchan sedí ve stínu a hraje si s prstýnky pro páry, které tehdy koupil je proto, že Izuku tolik zářily oči. Jeho chlapec pořád neví, že je koupil. Do teď ještě nenašel odvahu. Tohle k jeho povaze prostě nejde. Není takový romantik jako jeho pihovatý přítel. Neví jak navázat na onen den, aby to nebylo trapné, jak pro něj tak i pro Izuku. Navíc, bojí se, že by si toho někdo všiml. To je ten problém. Ani jeden není připravený vyjít s jejich vztahem na veřejnost.

Nadechl se a prstýnek pevně sevřel v dlani. Lehl si zpět k Izuku a objal ho kolem pasu.

,,Máš mazlivou, nebo se připravuješ, abys mě dobře ugriloval?" Zeptal se laškovně s velkým úsměvem, aniž by otevřel oči. Upřímně, kdyby se chystal na něco mezi, přidal by se.

Bakugou mu neodpovídal. Jen chytil jeho ruku a na prsteníček mu natáhl prstýnek, který si tehdy vyhlídl.

To už Izuku donutilo otevřít oči. Když se na svůj prst podíval, málem to s ním seklo. Díky bohu, že byl v posteli a nenatloukl si zadek.

,,Kdy?" Hlesl pouze nedokázajíc odtrhnout pohled. Kde na to vzal čas? Vždyť byli v podstatě celou dobu spolu. Jak mu mohlo uniknout, že koupil prstýnky, nad kterými tehdy v podstatě slintal?

,,Zjistil jsem, že nepotřebuju katsudon, abych odlákal tvou pozornost, stačila mi cukrová vata." Odpověděl mu tiše a pod ucho mu vlepil malou pusu.

Chvíli bylo ticho a Bakugou se bál, že něco pokazil, opět. Ten pocit ho přešel, když se k němu jeho milý otočil čelem a vrhl se mu na rty. Nestihl se ani nadechnout nebo zorientovat a ve vzduchu už létal zbytek oblečení, které na sobě měli.

Kdyby Katsuki věděl, jak jeho Deku zareaguje, dal by mu onen prsten už dávno. Možná dostane přídavek, když mu řekne, že i on bude nosit ten prstýnek, sice na krku, ale bude. To je dost na to, aby ten přídavek dostal.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro