Člověk by si mohl myslet, že když už jsou oba skoro dospělí, mohli by se tak o chovat. No, a pak je slyšíte v Izukově pokoji se hádat o tom, kdo má lepší pyžamo All Might z nové kolekce. Pořád jsou to malé děcka.

Bakugou se s Izuku dost často hádá i pozdě v noci. On chce spát, ale Izuku ne a ne zavřít pusu. Má potřebu mu povědět vše, co mu vleze na mysl. Katsuki, jakožto osoba chodící spát v půl deváté, to nedává.

,,Izuku, vydržím toho hodně, ale buď tak laskav a zavři zobák nebo jdu k sobě!" Zaskřípal zubama blondýn v overallu svého hrdiny. Jeho přítel měl na sobě totéž. Nikdo o tom neví, tohle je jejich další malé tajemství.

Izuku zmlkl a podíval se na svého přítele. ,,To už chceš jako spát? Je ti osmdesát?" Popichoval ho. Ví, že chodí spát brzo, aby ráno vstal brzy a zvládl trénink, ale tohle je jediná možnost jak si z něj utahovat.

,,Izuku!" Zavrčel a otočil se k němu na bok. Jeho rudé oči svítily ve tmě a Izuku dávaly jasně najevo, že ho brzo zakousne jen aby měl svých pár hodin spánku.

Uchechtl se. ,,No, jo, dobrou ty bručoune." Protočil oči a nakonec je zavřel. Chytil Katsukiho za ruku. Miluje, když se jeho přítel chová jako ten submisivní a pololeží na něm. Vypadá tak sladce a přesto by ho v pár vteřinách dokázal roztavit. Mohlo by na světě být ještě něco roztomilejšího?

Bakugou si oddechl a v klidu se uvolnil. Konečně, ticho a spánek. Vše co potřebuje. Pomalu usínal, aby usnul, to by jeho přítel nesměl být žvatlal.

,,Nepřijde ti divný, že jsme spolu skončili zrovna my dva?" Hlesl a podíval se na strop. V tom mu na obličeji přistála ruka jeho blonďáka. Podíval se na něj.

,,Stížnosti na mě haž až ráno, buď tak laskav." Zabručel v polospánku a zavrtěl se. Tohle není poprvé, co začal přemýšlet, že by na něj použil lepenku a pusu mu zalepil. Ať už chce jak moc chce, s ním se nikdy v klidu nevyspí. Ta malá brokolice si vždycky najde způsob jak ho udržet většinu noci vzhůru, někdy i noc celou. Taky je pravda, že občas si ani nestěžuje, není na co, ale dneska by rád spal.

Izuku se tiše zasmál. ,,Já jsem rád, že jsem skončil s tebou," zašeptal ,,miluju jak mi u tebe doma v posteli šeptáš ty necudnosti." Zapředl.

Bakugou otevřel oči a podíval se na něj. Necudnosti? O čem to mele? Že by ho praštil moc? Jako, jo, má sílu i když skoro spí, ale že by až takovou? To snad ne. Oh, počkat. Už mu to došlo. Přeci jen, občas má jen to vedení pomalejší.

,,Myslíš, jak jsem se tě ptal, jestli chceš lívance se sirupem do postele?" Zahuhlal a přimouřil oči, aby ho ve tmě lépe viděl.

Tehdy byli u Bakuga doma sami, v tu chvíli mohli v posteli jíst cokoliv by je i napadlo. Klidně i ramen zalitý kakaem. Tedy, to ne, to už zkoušeli u Izuka a pro ně tahle kombinace není.

Menší chlapec kývl. ,,Chtěl bych lívance do postele." Zašeptal a zasnil se. I teď cítí jak lahodnně voněly, a ještě lépe chutnaly. Pamatuje jak se blondýn začal červenat, že myslel, že se snad mění v rajče. Sdělil mu, že by ty lívance mohl jíst bez sirupu a jen si je otírat o něj, přeci jen, byly by mnohem sladší. No ne?

Katsuki opět líně zavřel oči. ,,Tak si počkej na víkend, možná dostaneš na výběr i mezi sirupy." Zamumlal a zívl. Teď už snad bude moct opět nerušeně spát.

Midoriya se spokojeně usmál jen nad tou představou. ,,Už se těším." Zašeptal a odevzdal se spánku stejně jako jeho přítel. Už aby byl víkend.