Story:

''Proč tam jdeme?'' zeptala se už asi po osmé Wolfie.

''Protože chci rozveselit ta zvířátka.'' odpovím už po osmé stejně.

''Ale proč musím jít s tebou?''

''Protože to ty seš závislá na psech a Spací měla nějakou práci.'' řeknu a pokračují dál po cestě. Za chvíli už budeme u útulku.

''Stejně si nikoho nevezmeš. Máš už Snowa.''

''Hele, co víš? Třeba se mi nějaké zvířátko bude líbit a nebo třeba tobě.''

Wolfie vzlétla. ''A za jak dlouho tam budeme?''

''Už jsme tady.'' řeknu akorát když vycházíme zpoza zatáčky. Před námi stojí budova útulku. Rychle doklusám ke dveřím. Zazvoním na zvonek a vedle mě akorát přistane Wolfie.

''Dobrý den, můžeme vám nějak pomoci?'' zeptá se klisna, která otevřela dveře.

''Jdeme se podívat na zvířátka a trochu je tak rozveselit.''

''Dobrá, pojďte dál.'' usměje se klisna a zavede nás dovnitř. ''Tady jsou jednotlivé kotce.'' Zavede nás do krásné místnosti ve které jsou kotce s dřevěnými ohraničeními. V každém kotci je pelech a miska s vodou a jídlem. Ve zdi jsou průchody, které asi vedou do venkovních výběhů.

Wolfie samozřejmě létala kolem všech výběhů se psi. Nejvíc se jí však líbil takový smutný pes který ležel v posledním kotci.

Procházela jsem uličkou a najednou mě něco olízne zadní nohu. Otočím se a vidím krásného veselého pejska. Je šedo-bílý. Na cedulce kotce je napsáno: 'Charlie-3 roky'. ''Ty jsi krasavec.'' řeknu a nastavím k plotu kopyto. Charlie ho začne nadšeně olizovat.

''Copak? Líbí se vám Charlie?'' zeptá se pracovnice.

''Ano, je nádherný.''

''A nechcete ho adoptovat? Ještě si nikoho takto neoblíbil.''

''No, já mám doma kocoura. Nevadili by si?''

''Kdepak, Charlie má rád kočky. Už od mala si s nimi rozuměl.''

''No... tak já si ho vezmu.'' řeknu a usměju se na pracovnici.

''Tak já vám dojdu pro očkovací průkaz a vyplním nějaké papíry ohledně adopce.'' řekne a zmizí.

''Moony! Moony! Pojď sem!'' zakřičí na mě Wolfie.

''No?'' přiběhnu k ní.

''Podívej na to káče!'' řekne a ukáže na kotec. Na cedulce je: 'Mimi-2 měsíce'. Uvnitř sedí malé káčátko.

''To je roztomilý!!!'' vypísknu a ihned je ve dveřích pracovnice.

''Mimi taky?''

''Jestli mohu...''

''Samozřejmě.'' pracovnice opět zmizí.

''Počkej... jak jako 'Taky?'?  zeptá se Wolfie.

''No...'' 

''Koho jsi adoptovala?'' zeptá se vyčítavě.

''Jednoho psa...''

''Psa?! Vše odpuštěno!'' přeruší mě Wolfie. ''Můžu ho vést do tábora za vodítko já?''

''Jasně!''

Za nějakou chvíli se vrátí pracovnice a dá mi očkovací průkazy. Charlieho dá na vodítko a já ho předám Wolfie. Pak dá Mimi do košíku a ten si převezmu já.

Nakonec se rozloučíme a s Wolfie odejdeme do tábora.

KONEC

A tady jsou Mimi a Charlie z útulku od MarktaBainov. Určitě se tam podívejte.

Mimi:

Charlie:

Sandarinka!