„Annie!"
Vytřeštím oči hrůzou. Ostatní nechají Blaze utéct a přijdou ke mně.
Azi si dá ruku před pusu.

Přijdu k okraji mostu a opatrně se podívám dolů. Na hladině řeky plavou bublinky. Nemám na výběr. Rozklepaně se vyškrábu na kraj mostu a postavím se.

„Breezi – !"

Pustím se. Tělo mám křečovitě stažené.
A pak to přijde, ten chladný náraz. Moje tělo padne do vody. Je studená.
Nad hladinou rozklepaně naberu dech a pak se ponořím.

Annieno tělo klesá v hluboké tmě pode mnou. Očí má zavřené a nohy a ruce jí bezvládně visí. Kdybych stál na rovné zemi, pravděpodobně bych zavrávoral hrůzou.

Voda mě nepříjemně chladí na prsou, kolem konečků prstů, v nose, všude.

A pak to začne. Ucítím palčivé řezaní v plicích, a to ještě ani nejsem u Annie. Je tak daleko...

Bezmocně k ní natáhnu ruce.
„A... n..." vyjde ze mě tlumeně.
Několika dalšími tempy se k ní konečně dostanu. Chytím ji za ruku a pokusím se ji vyzvednout na hladinu, ale tíha jejího těla mě tahá ke dnu.

To už moje plíce řvou o kyslík. V uších mi rychle tepe. Chci zařvat, ale vyjde ze mě jen pár bublinek.

A co teprv Annie? Ta už je tu dlouho! Žije vůbec?
Chytím její studenou ruku a propletu si s ní prsty. Hlava mi začne klesat...

~🦋🦋🦋~

Pohled Azi (__Crying_Girl__ ):
Takže z honu na Blaze je nakonec volání sanitky, která následně Breeze i Annie vylovila a odvezla do nemocnice.

Momentálně s Violet, Steelem a Bell sedím v čekárně.

„Breeze je idiot," neodpustím si, „proč tam skákal? Kdybychom něco zavolali rovnou, bylo by o zraněného míň... Hrál si na hrdinu."
„Možná máš pravdu, ale víš co... Možná Aneeze. Představ si kdyby tam spadl někdo koho máš ráda ty..." poznamená Bell.
Zkamením. „Hm."

„Blaze teď moc jednoduše nedostanem. Už ví že po něm jdeme, a teď když uprchl..." povzdechne si Violet studujíc svoje fialové nehty.
„Je to moje vina," kníkne Steel Cloud, „neumím házet... kdybych... kdybych to hodil normálně..."
„Není to ničí vina," Bell položí Steelovi ruku na rameno, „a nikdo si to za vinu dávat ani nebude, ano?"
Steel jen mlčky a pomalu přikývne.

„Tak já se jdu na ně podívat," zamumlám a vejdu do pokoje kde jsou ti dva.

Annie je celá pobledlá, Breeze vypadá ještě vcelku normálně. Oba mají přístroje pro dýchání.
„Breezi? Annie?" drknu jim do ruky. Nejeví známky žádné známky života až na mělké zdvyhání se hrudi.
Povzdechnu si. Za tohle můžu poděkovat jedině Stonovi.

                          ~🦋🦋🦋~

Oba dva propustili poměrně brzy.
Z toho honění 'vrahů' všem přeskočilo, takže jsme na uklidnění šli k Breezovi domů. Povedlo se nám pozvat i Moonyho a Siliho, jimž Bell napsala a Moony se záhadně dokázal z lesa vytratit. Tenhle nápad je pozvat byl Violetin.

Celý večer nepadlo jediné slůvko o vrazích nebo Moonyho jméně na seznamu, jediné co jsme řekli je, že jdeme po Blazeovi ať se pomstíme za vše co udělal. Pěkná lež.

Moony se tradičně 'opil' svým milovaným mátovým čajem, Sili mu seděl jako miminko na klíně, za což ho Violet trochu nevhodně označila za děvku. Sili se chvíli na to rozbrečel.
'Zčajovaný' Moony se svého bratra chtěl zastat, ale když už vstával z gauče, podařilo se nám ho udržet.

Breeze se velmi nenápadně tulil k Annie a opíral si hlavu o její rameno a Bell trochu znuděně hledala informace o tom, kde by Blaze mohl být. Po pár hodinách ji to přestalo bavit, ale Moony ji uplatil teplým kakaem.

Violet viditelně do kolektivu nezapadala, neboť znuděně bručela s hlavou zabořenou do stěny celý večer.
No a Steel se zapadnout narozdíl od ní snažil.

A já jsem si povídala tak nějak se všemi. Až na Violet, ovšem.

„Jak to jde?" zeptám se Bell, usilovně přemýšlející nad momentální polohou Blaze Dusta.
„Nic moc. Večer bývá buď doma a nebo dolejzá za mnou," zhnuseně nakrčí obličej a výtahne mapku města.
Rudou barvou je zakroužkován jeden z domů a je u toho připsáno velkým úhledným písmem TARGET'S HOME. O několik ulic je zakroužkovaný obchod, který je stejně tak jako Blazeův domov označen jako možná poloha. Problém je v tom že je tak označené skoro celé město. Dokonce i samotný Anabellin dům.
„Mhm," zamumlám, „tak to teda vypadá pozitivně."
Bell si povzdechne a zaboří hlavu do dlaní.
„Už jsem unavená..."
V zlomku sekundy se objeví Moony s šálkem kakaa v ruce a mrkne.
Bell se zasměje, usrkne si a s rudýma očima pokračuje.

Přejdu okolo gauče. Na jedné půlce sedí Sili na Moonym a oba už stihli zase usnout. Nemohu si pomoct, ale ve spánku vypadají celkem roztomile.
Na druhé půlce si Annie povídá s ne příliš střízlivým Breezem, ale oba se smějí. Na to že před pár hodinami spadli oba z mostu...

Violet vypadá stejně jako vždy a pořád vede zajímavý 'chat' se stěnou skládající se z mručení.

Steel nervózně pochoduje jako já, tak se mu nabídnu že si můžeme povídat. Usadíme se ke stolu.

Uběhne asi půl hodina a všichni se začnou docela nudit nebo jsou ospalí. Breeze se nadechne a zamumlá:
„Heh. Co teď budeme dělat?"

Návrhy? :'D

Moony❤️