YixingZvednu oči potom, co svléknu vrchní díl svého oděvu a zalapám po dechu, když vidím Xukuna ve svůdné noční róbě.„Přišel jsem s Vámi strávit noc, K-králi." zašeptá a zvedne ke mně oči. Sjedu pohledem jeho postavu a otočím se k němu čelem. Uhne pohledem ve chvíli, kdy se na něj zadívám a sleduji, jak se jeho tváře barví do ruda. Pomalu udělám k němu krok a cítím, jak se jeho dech pomalu zrychluje s každým krokem, který udělám.„V tom případě bys neměl postávat zde," zašeptám a pomaličku ho odvedu ke dveřím do své hlavní komnaty. Zalapá po dechu, dveře otevřu a pohladím ho po ruce, aby šel dál. Udělá krok dovnitř a já za sebou zavřu dveře. „lehni si na postel," usměju se. Zatřese se a přikývne a pomaličku si na postel lehne, zatímco já ze sebe svléknu všechny vrstvy až na poslední. Nechám si na sobě spodní kalhoty, které jsou jen do půlky lýtek a vrchní díl si nechám rozhrnutý, vyndám si z vlasů všechny spony a nechám si je sepnuté v drdolu. Pomalu se otočím a skousnu si ret, když ho vidím, jak nervózně leží v posteli. Jakmile se na mě zadívá, tak sjede pohledem mojí odhalenou hruď. Položím ruce na postel a pomalu po čtyřech k němu dolezu, zatímco z něj nespouštím oči. Pomalu si lehá na záda, zatímco se dostávám nad něj. Dám mu vlasy za ouško a pohladím ho po tváři. „jsi si jistý?" zašeptám, ani chvíli neváhá a přikývne. Usměju se nad jeho upřímností. Nosem se otřu o jeho čelist. Celý se zatřese. „Víš, že můžeš odmítnout." zašeptám, zatímco se lehce odtáhnu a pohladím ho po tváři. Přikývne a zvedne ke mně ty jeho nádherné oči.„N-Nechci odmítat." zašeptá. Skousnu si ret a zatím co odevzdaně leží na zádech, tak se lehce narovnám do sedu a se skousnutým rtem sjedu rukou přes jeho krk na jeho zavazování a pomaličku mu rozvážu mašli. Zatřesu se, když mašli odhodím a jen se natáhnu, abych zatáhl za lano vedle postele a nebesa, která byla momentálně spuštěna jen proti komárům se zatáhnou černou látkou, takže dovnitř není vidět. Xukun ke mně zvedne oči. Pomaličku rukou rozhrnu jeho noční róbu. Zatřese se mu dech, když jeho tělo polechtá studený vzduch. Pomaličku jeho róbu odhrnu a vidím na něm, jak rudne. Nejdřív jeho tělo zmapuji rukama, následně pomaličku jemně rukama po jeho těle přejedu. Tiše něco zašeptá. Usměju se nad tou nevinností. Nahnu se k němu a rty se otřu o jeho čelist, zatímco chytím jeho boky a přisunu si ho blíže k sobě. Neodolám jeho vůni a začnu ho na krku jemně pusinkovat. Zatřese se a zakloní hlavu pohladím ho jednou rukou po koleni a navedu ho, aby rozkročil nohy, což bez jakéhokoli odporu udělá a já se dostanu nad něj, zatímco se mezi jeho nohami usadím. Začnu ho na krku líbat a svléknu si vrchní díl oblečení, který zahodím. 

„Pokud se mě chceš dotýkat, tak můžeš." zašeptám mu do ouška. Netrvá to ani chvilku a cítím na svých zádech jeho třesoucí se pohyb. Začne mě hladit po zádech s čím dál větší odvahou. Usměju se a víc se na něj natisknu, zajedu rukama pod jeho bedra a zvednu ho v pase, abychom byli tělo na tělo a začne jeho krk zahrnovat polibky, přes klíční kost na druhou stranu jeho krku. Tiše vzdychá a sténá, zatímco rukama mapuji jeho tělo. Odtáhnu se od něj a nosem dloubnu do toho jeho. Podívá se na mě z pod přivřených víček. Jeho oči byli podlité touhou. Lehce zvedne hlavu, lehce uhnu a zasměju se.

„Líbat krále je veliký přestupek," zašeptám. „takové privilegium náleží jen královně." zašeptám.„O-Omlouvám se," vydechne provinile. „to jsem nevědě-" zarazím ho tím, že se k němu nahnu a skousnu mu ret. Jeho rty vypadají tak lákavě. Snad s nikým jsem necítil takovou touhu ochutnat něčí rty. Zalapá po dechu. Pomalu mu vtisknu pusu a zavrním tím pocitem, aniž bych si to uvědomil, tak sevřu mezi rty jeho spodní ret, zatímco on sevře můj horní. Než se naději, tak se vpiji do jeho rtů a víc ho na sebe natisknu, zatímco sevřu jeho stehna a navedu je, aby je obmotal kolem mého pasu. Zasténá, když jsme si blíž a blíž. Zatímco se do jeho rtů vpiju vášnivěji, tak se začnu vlnit v bocích. I přes to, že já mám na sobě stále látku tak začne sténat, jakoby moje pohyby cítil přímo. 

„Dnes v noci si vychutnám jen tvou chuť." zašeptám mu do rtů a pohladím ho po bocích a začnu rty sjíždět níž. Zalapá po dechu a prohne se v zádech. Začnu líbat jeho bradavku něco nesrozumitelně zakňourá, a když se přesunu k jeho bříšku, tak se celý zatřese. Jeho bříško začnu líbat a ho hladím po stehnech. Začne sténat hlasitěji a náruživěji. Stačí, abych po jeho rozkroku jen párkrát přejel rukou. Hlasitě zasténá a prohne se v zádech. Skousnu si ret, když sleduji, jak vydýchává svůj vrchol a omluvně se na mě zadívá, skoro ho až polije panika. Nahnu se k němu a vtisknu mu pusu.

„Omlou-" nenechám ho doříct větu. Vrhnu se závisle na jeho rty a narovnám se tak, abych si sedl, zatímco ho líbám a zvedám sebou a usadím ho na svůj klín. Vzdychne a na mám klíně se uvelebí, zatímco hladím jeho záda. „To nebylo ono, že?" zašeptám mu do rtů. Jen něco zakňourá a já rukou sjedu na jeho zadeček a pevně ho stisknu. "Příště to bude lepší a lepší a lepší." líbám ho a šeptám mu do rtů neschopen se ukojit jejich chutí. Pomaličku ale polibek ukončím a pohladím ho po zádech, zatímco on si unaveně opře hlavu o moje rameno.„Já myslel, že..." zašeptá unaveně. Usměju se a položím ho na postel.„Tvoje první noc nám nikam neuteče." pohladím ho po koleni a vtisknu mu na něj pusu. Zavrní, neudržím se a začnu líbat jeho nožičky. Je tak těžké mu odolat. Slastně sténá do mých polibků.„Ale já bych chtěl." zašeptá náruživě. Usměju se a zvednu se od něj.„Dáme tomu čas." skousnu si ret. Zvednu se s tím, že se obléknu do spací róby, ale zarazím se, když uslyším jemné oddychovaní. Překvapeně se zadívám na postele a lehce se usměju, když ho vidím, jak spí na boku zády ke mně. Spát v králově posteli je docela hřích. Zasměju se. Nakonec si lehnu zpět k němu. Lehnu si za něj a obejmu ho rukama kolem pasu, zatímco se rty otřu o jeho rameno. Víc ho na sebe natisknu a zavrním tím pocitem. Je to hezké, je hezké, když je tu někdo, kdo nedodržuje přesná pravidla, kdo do paláce zanesl trochu té novoty, té výzvy. 

Ráno vstanu jako první a usměju se, když stále oddychuje v mé posteli. Pomalu se zvednu a nechám ho spát. Vyjdu z před ložnice, kde už čeká Haneul.

„Tak, jaká byl včerejší noc?" usměje se na mě a ukáže na kádi, abych si do ní vlezl. Přikývnu a usměju se. Chci něco říct a pomaličku a nejistě se otevřou dveře od ložnice. Haneul zalapá po dechu a vytřeští na mě oči.„Haneul ti připraví u tebe v komnatě koupel, okoupej se, odpoledne si budeš zkoušet šaty, které ti krejčí ušil." kývnu na něj s úsměvem. Rudý přikývne a Haneul mu pomůže obléci župan a odejde s ním z komnaty. Namočím se do vody a spokojeně zavrním nad tím pocitem. „Zajímavé, že Xukun spal ve vaší posteli celou noc...i když to konkubíny nesmí." pronese podle hlasu Haneul, když vejde do pokoje. Pokrčím rameny, zatímco podle zvuku zavře dveře. „Udělal jsem výjimku." neotevřu oči a jen suše poznamenám.„A je také zajímavé, že měl napuchlé rty." podotkne, zatímco mi začne česat vlasy. Odkašlu si.„Jsi nějaká upovídaná." pronesu. Jemně se zasměje. „Je to milý chlapec, líbí se mi," namítne jemně. „a nejen mě," pokrčí rameny. Zakloním hlavu, abych se na ní podíval. Jen něco zamumlá, ale dál nepokračuje. Zamračím se a pozvednu obočí. „ale podle pohybů jeho boků jste neměli sex." řekne suše. Odkašlu si.„Na ženu tvého postavení a věku máš zajímavý slovník." zasměju se a vylezu z kádě a nechám se obléci do županu. „Jen říkám." podotkne.„Máš pravdu, sex jsme neměli, neměl jsem to ani v plánu. Původně jsem ani nechtěl mít cokoliv, ale vzhledem k tomu, jak jsem přišel a sám chtěl, tak jsem se hold nechal unášet jeho touhou po mně," pohodím vlasy. Zatím je stále jen sluha. "musím ho oficiálně povýšit na konkubínu a i pak ho musím povýšit na vyšší konkubínu, aby nebyli zmatky s tím, že jsem spal s obyčejným sluhou. Jakmile bude mít postavení a sám bude chtít, tak pak zujme místo jako hlavního společníka a bude vše v pořádku." pokrčím rameny.„To se Xinhaovi nebude líbit." podotkne Haneul, zatímco mi suší vlasy. „Upřímně je mi jedno, co se Xinhaemu nebude líbit, moje rozhodnutí musí akceptovat, moc dobře ví, že neuposlechnutí se trestá." pokrčím rameny.„Jak u koho, že." zasměje se. Zpražím ji pohledem, aby si nevyskakovala.

Je to pár dnů od toho, co ke mně večer Xukun přišel. V paláci je klid a i když od té doby do mé komnaty nepřišel, občas jsem si ukradl chvíli s ním a sledoval jeho rty, jak se hýbou, když mluví ve vzpomínce nad tím, jak chutnají. „Je vše připraveno?" zadívám se na Kayeeho, který hned přikývne. Sedím na trůně, zatímco kolem jsou ministři a sluhové. Ozve se hlasitý gong a na další dva údery se otevřou veliké dveře. Sleduji, jak dovnitř vejde postava zahalená v bílé róbě. Přes hlavu a obličej má závoj. V doprovodu s Xinhaem po jeho pravici a Linongem po jeho levici. Ti se zastaví na začátku sálu, zatímco postava pomalým krokem dojde doprostřed, kde si s grácií klekne a ukloní se, takže se čelem opře o zem s rukami nataženými před sebe a špičky prstu jemně se dotýkajících směrem k sobě. „Na rozkaz krále Zhang Yixinga," začne Kayee pronášet ze svitku. „jmenuji Xukuna královskou konkubínou třetího řádu – odedneška Xukun přijímá jmenování Shū Yuàn Xukun (konkubína čisté krásy). Od dnešního dne nikdo v paláci ani v království ho nesmí jinak oslovit než celým jmenováním, které je znakem jeho postavení v paláci, pokud samotný Shū Yuàn Xukun neřekne jinak." Pronese Kayee. Xukun zvedne hlavu a je stále v kleče. „Hlavní Fūrén Xinhao se ujme nově jmenovaného Shū Yuàn Xukuna jako svého učně." Pronese nakonec Kayee. Xukun se dlouze třikrát pokloní, než se pomalu zvedne a za zvuků gongu se rozejde pryč. Usměju se. Nemohl jsem ho hned jmenovat nejvyšší pozicí, ale i tak jsem mu dal hned vysoké postavení. Vzhledem k tomu, že nemám vznešenou královskou konkubínu, která je o řád nad ním, ale je tu hned Xinhao, který je Fūrén. I tak je mi jasné, že Xinhao se musí cítit v ohrožení. Na počest Xukunova jmenování pozvu do paláce cirkus, který začne hned potom, co se setmí. Akrobati a žongléři začnou předvádět své kousky, zatímco Xukun sedí vedle mého boku.„Bavíš se?" usměju se na něj. Jemně přikývne.„Moc děkuji za optání." zašeptá a pokloní se. S úsměvem přikývnu a nechám si od něj nalít pití.„Oh, to bych rád." zasměju se, když mě jeden z akrobatů vyzve, zda si chci zkusit balancovat talíř na bambusové tyči. Zvednu se z podsedáku a dojdu doprostřed placu a vezmu si od něj tyč. Zatímco se Xukun omluvil, že si mezitím odskočí upravit si zdobný make-up, který je tradiční pro tuto ceremonii. Ztratím se mezi tím, co se snažím žonglovat a směji se s akrobaty, že si ani nevšimnu, že je Xukun pryč už nějakou dobu. Zamračím se a odejdu zpět na své místo.„Haneul, kde je Xukun?" zamračím se. Trhne hlavou s tím, že je pryč nějak dlouho. Zaúkoluju ji tím, aby ho přivedla zpět vidím, jak zpozorněla stráže, když se vrátila z jeho komnaty a došla ke mně. „Je pryč, můj králi," šeptne, zatímco lapá po dechu, když sem běžela. „jeho pokoj je rozházený, jakoby se s někým pral." vyjekne tiše. Vytřeštím oči. „Zastavte to," zvednu se a zaburácím. V tu ránu ztichne hudba. Ztichnou hlasy konkubín a tanečnic, které bavily hosty. Yunlong, který seděl z levé stran u vedlejšího stolu a Yanjun, který seděl vedle něj se hned zvednou a dojdou ke mně. „ Shū Yuàn se ztratil, každý, kdo může ho začne hledat," rozkážu všem. Všichni se zvednou. Tanečnice si drží rozevláté hanfu, zatímco s hosty chodí po paláci a volají Xukunovo jméno. „Xukun!" pronesu několikrát rázně, zatímco kolem mě probíhají akrobati. „Králi, ztratilo se i několik chlapů, kteří nás doprovázeli. Byli to potulní vojáci, kteří dávali pozor, aby náš karavan nepřepadli na dlouhých cestách." Pronese hlavní cirkusák. Zamračím se a zmobilizuji stráže, aby pročesali lesy, město, obrátili každý dům naruby, pokud bude třeba. „Našli jsme je!" vykřikne někdo z druhé strany paláce. Chtěl bych se rozeběhnout, ale v mém postavení mi to není dopřáno. Zrychleně se rozejdu, zatímco slyším Haneul křik a nadávky. Rozrazím dveře z chodby na malé nádvoří, kde jsou shromážděni hosti, stráže a ostatní akrobati, je zde malá budova, kde se přechovávají potraviny v nádobách. Haneul držela Xukuna natisknutého na sebe, zatímco stráže v šachu drželi muže a mířili na ně kopím. Zadívám se na Xukuna, na jeho roztrhané šaty, na jeho rozmazaný make-up a to jak ustavičně se strachem plakal a držel se Haneul. Vytřeštím oči, když mi to dojde. S nenávistí se zadívám na muže. „Popravte je," pronesu chladně. Vojáci sborově vykřiknou a každý popadne jednoho muže a začnou je vést pryč, zatímco muži nadávají a křičí. „odveď ho do mé komnaty," pronesu k Haneul. Jen přikývne a přehodí přes něj svoje Beizi, aby ho lid neokukovali. „ vyprovoďte všechny ven," rozkážu zbytku stráží a zadívám se na Yanjuna, který se na mě zamračí. „ informuje velitele stráží, ať zajistí vyšetřování toho, co se sakra stalo," zavrčím a pak se rozejdu rázným krokem k sobě do komnaty. Hned, jak dojdu před dveře, tak se zarazím, když slyším Xukunovi vzlyky. Chvíli počkám, než naberu odhodlání a vejdu dovnitř. Haneul se hned zvedne a s úklonou vyjde ven a zavře za sebou dveře. Dojdu opatrně ke kanapi, na kterém Xukun sedí a vzlyká, zatímco se schovává do sebe. „oni...udělali to?" šeptnu se strachem „Přišli jsme pozdě?" opatrně si sednu. To čekání než odpoví je neúprosné. Zakroutí hlavou. Vydechnu úlevou a natáhnu k němu ruce. „Pojď sem." zašeptám. Zvedne ke mně hlavu.„B-Bránil jsem se," špitne zatřese se. „ bylo jich hodně a já... já se nedokázal ubránit," zatřese se mu dech. "všude se mě dotýkali a já jsem teď...špinavý už...už nejsem čistá krása." zavzlyká a lapá po dechu. Hned se k němu přisunu a pomalu ho obejmu.„Není to tvá vina," zašeptám a pevně ho k sobě natisknu a pohladím po zádech. „přišli jsme včas, to je hlavní, nemusel sis zažít peklo, i když vím, že i to co se dělo před tím nebylo příjemné, hlavní je, že jsi v pořádku," víc ho na sebe natisknu. Mezi vzlyky kývá hlavou a bojácně se ke mně tiskne. „slibuji, že přijdu na to, kdo za tím stál a stihne ho krutý trest," zašeptám a dám mu vlasy za ouško. „nikdo ti už neublíží, slibuji." vtisknu mu pusu na čelo. Nechci ani myslet na to, co by si musel prožít, kdybychom ho nenašli včas.