Tento dům je kouzelný. Já se v něm cítím kouzelně.

Dům má dvě patra, velkou terasu a balkón. Pod celou konstrukcí domu se nachází pět místností spadajících do sklepního komplexu. Sklep je suchý a příjemný, přechovávám zde všechny své knihy. Ty se nachází v největší místnosti sklepa. Můžete si vzít kteroukoli a přečíst, nebo, pokud by vám to bylo málo, můžete vstoupit přímo do příběhu! V nejmenší sklepní místnosti se nachází dva kohoutky. Ale nejsou to obyčejné kohoutky, protože z jednoho teče lektvar neviditelnosti, a z druhého tekutina, která zruší neviditelnost. V další místnosti je garáž, v ostatních místnostech sklepa se nachází kotel a podobné praktické věci.

Když se ze sklepa přesuneme do vrchních pater, najdeme zde malou kuchyňku s lednicí, sporákem, ale bez myčky. Když se vám nechce, tak se vařit nemusí, protože jídlo obstará sám dům.

V přízemí se nachází obývák s televizí a křeslem, které je celé příjemně polstrované a na opěrce má tlačítko. To slouží k přivolávání svačiny. Princip je jednoduchý. Zmáčknete tlačítko a řeknete, co přesně byste si přáli za jídlo. Dále se v přízemí nachází záchod. Do vrchního patra vede zatočené schodiště a jsou tu tři pokoje a koupelna se záchodem.

V prvním pokoji chovám plno zvířat. Tato místnost zvenku vypadá jako normálně velká, ale když vejdete dovnitř, ohromí vás svou velikostí. Zevnitř je totiž velká jako celá pražská zoo. A tato místnost také jako zoo slouží. Chovám zde mnoho různých druhů zvířat, hlavně ta chráněná a hodně exotická, nebo také zvláštní. Dům sám mým tvorům vyměňuje vodu a dává jídlo.

Zbylé dva pokoje slouží jako ložnice s tím, že poličky a skříně nelze naplnit. Jinými slovy - jsou bezedné. A to by mě mělo nutit k pořádku, jinak v těch poličkách a skříních nikdy nic nenajdu. Také postele nejsou obyčejné. Kdybyste chtěli, mohla by vás i se zabalenými věcmi přemístit na kterékoli místo a do jakékoli země na planetě Zemi.

Ale tohle není všechno. Stoly v celém domě jsou porostlé měkkým mechem. Když na ně ale chcete položit například papír a psát, mech zmizí. Hned poté, co papír zvednete, mech se zase objeví.

Dům vám taky zaručuje dobrou kondici, a to tím způsobem, že vždy půl hodiny po obědě vás doslova „vykopne" z domu, a nepustí Vás dovnitř, dokud neuběhnete nebo neujdete alespoň pět kilometrů.

Líbí se vám můj dům zázraků? Pokud ano, doufám, že ke mně někdy přijdete na návštěvu, ráda vám vše ukážu.

Tohle je můj sloh do soutěže, a já vím že slohy už vás nezajímají, ale klid, píšu už i další dvě jednodílovky (+takovou jednodílovku která je zároveň sloh)