Je den jako každý jiný. Zase sedím u okna a koukám se ven nebe brečí a já taky, je to sice už měsíc ale furt to bolí. Asi bych měla vysvětlit co se stalo, no před měsícem mi soused zajel psa. Od té doby jsem uzavřená sama do sebe. Přijdu si hrozně sama já vím neměla bych si stěžovat že jsem sama když s nikým nemluvím. Ale ráno už mě nebudí ten mokrý čumáček a večer neusínám zachumlaná v jeho kožíšku.
Dnes mám narozeniny ale je to vůbec se na ně netěším.,,Anet pojď dolů" zavolá mě mamka.,,Už jdu" odpověděla jsem. Když jsem přišla dolů překvapilo mě že jsou rodiče oblečeny ne ven.,, Anet oblékni se a půjdeme ven" řekne mi mamka ,,a proč" zeptám se. ,,To uvidíš" usmeje se šibalsky mamka. Tak se tedy obléknu, obuju a vydáme se k autu. Nestoupíme a vyjedeme, jedeme už nějakou dobu a najednou zastavíme před nějakou budovou. ,,Kde to jsme" zeptám se ,, Pojď dovnitř a uvidíš " řekne mi mamka a tak jdu. Když vejdeme do budovy tak úplně stranu v úžasu protože jsme v útulku. ,, Co tu děláme?" zeptám se mamky. ,, Jdem ti koupit dárek k narozeninám " odpoví mamka. ,, Cože?" vykřiknu překvapeně, a hned na to se rezděhnu ke štěňatům. Po dlouhém vybrání si nakonec výběru fenu dalmatina. ,, Tu chci" řeknu. ,, Tak dobře odpoví mi taťka a vydáme se k paní u které ji zaplatíme a potom jedeme domů. ,, A jak se bude jmenovat" zeptají se mě rodiče ,, Stella " odpovím a jdu se po dlouhé době projít samozřejmě se Stellou.

Jednodílovka pro Elena_426

Není to nijak dokonalé a omlouvám se za pravopisné chyby ale snad se líbí 😅