,,Rodino! Jsem doma!" zvolal Charlie mocným hlasem. Hodil batoh na zem a vyčkával, až všichni přiběhnou a přivítají ho.
,,Co to...? Kdo to...?" ozvala se Molly a objevila se v předsíni.
,,Je tu tvůj nejoblíbenější syn!" oznámil domýšlivě Charlie a rozpřáhl své silné paže, aby ho mohla maminka obejmout. Pevně ji stiskl ve svých prackách a zasmál se. ,,Jsem rád, že jsem doma."
,,Božínku, Charlie! Nečekala jsem tě tak brzy. To je skvělé! Ginny bude nadšená!" Molly poodstoupila od svého syna a prohlédla si ho.
Charlie se rozhlédl a zeptal se: ,,A kde všichni jsou?"
,,Hrají venku famfrpál. Určitě budou rádi, když se k nim přidáš." To nemusela říkat dvakrát. Charlie proběhl domem, vyřítil se ze dveří a zahulákal na skupinku lidí vznášejících se na košťatech. ,,Může se k vám přidat ještě jeden hráč?!"
,,To je jasný!" křikla na něj Ginny. ,,Hraješ v mým týmu, jasný?"
,,Jasný, Gin!" zařval nazpátek a došel si pro koště.

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

,,Jdu si pro něco k pití," oznámil Charlie. Ostatní přikývli a pokračovali ve hře. Došel do kuchyně a zastavil se, když uviděl dívčí postavu. Zády k němu stála Hermiona Grangerová, poznal ji podle nezkrotných vln hnědých vlasů. Pamatoval si ji nižší. To nebyla jediná změna. Nejenže vyrostla, navíc získala ženské křivky. Charlie tuto myšlenku zahnal, i když se rád občas podíval na ženy a rád si všímal jejich krásy. Hermiona si Charlieho nevšimla. Zřejmě něco vyráběla na kuchyňské lince před sebou. Odkašlal si, aby na sebe upozornil a pravil: ,,Vážená slečno Grangerová, přivítejte svého nejoblíbenějšího Weasleyho!" Hermiona se otočila a překvapeně otevřela ústa.
,,Charlie?" vydechla pouze nevěřícně. Vypadal stále stejně, jen mu přibylo pár dalších modřin, jizev a popálenin, prsty měl (jako vždy) ozdobené náplastmi a rudou kostkovanou košili měl natrženou pod ramenem. ,,Charlie..." zopakovala už jako konstatování.
,,Ano, živý a zdravý, krotitel draků, svůdce žen a celkově hrozně super chlap!" prohlásil a zářivě se usmál. Hermiona se na oko ušklíbla a pak mu věnovala stejně nadšený úsměv.
,,Ráda tě vidím, domýšlivče!" odvětila a potřásla si s ním rukou. Neznali se natolik, aby si troufla ho obejmout. Díkybohu Charlie se s tím tolik nerozpakoval. Když ho Hermiona pustila, krátce ji k sobě přivinul. Hermiona stydlivě sklopila zrak, ale jen na chvilku.
,,Tak co to tu provádíš?" zeptal se se svou přirozenou zvídavostí. Hermiona se vrátila k lince a zvedla jednu z jahod, které tam ležely v hlubokém talíři.
,,Připravuju koláč," odpověděla. ,,Domluvila jsem se s tvou maminkou, že dnešní dezert po obědě udělám já."
,,To je od tebe hezké," uznal.
,,Co bych pro vaši hladovou rodinu neudělala..." odvětila hravě Hermiona. Bylo zvláštní, že i když se s Charliem nebavila nijak často, mluvit s ním bylo snadné a přirozené... Jako kdyby se bavili denně. Rozuměli si, Charlie si pravděpodobně rozuměl se všemi, to se Hermioně na něm líbilo.
,,Miluju jahody," zavrněl Charlie jako kočkovitá šelmička a přišel blíž k Hermioně.
,,To máš smůlu. Ani jednu z toho talíře si vzít nemůžeš," odvětila Hermiona. Charlie se sehnul až k její zvednuté ruce a ukousl polovinu jahody, kterou držela. Hermiona šokovaně otevřela ústa v němém úžasu.
,,Hm... Sladká," pochvaloval si Charlie.
,,To se nesmí..." vydala ze sebe Hermiona.
,,Nebyla v talíři, takže jsem si ji vzít mohl," řekl a samolibě se usmál. ,,A teď mi prosím dej zbytek té jahody.
,,Tak to vůbec!" řekla přísně Hermiona, hodila si zbylý kousek jahody do úst a snědla ho. Tentokrát byl překvapen Charlie. Nakonec se oba rozesmáli. Byl to pěkný pocit. ,,Je fajn, že jsi tady," špitla.
,,Taky začínám mít ten pocit..." pravil usměvavě.
,,Tak kde jsi? Prohráváme," ozval se vyčítavý hlásek. Charlie se otočil k Ginny.
,,Už jdu, sestřičko. Musel jsem se jen zeptat Hermiony, jak se jí žije," vysvětlil.
,,To se jí můžeš zeptat kdykoliv jindy. Teď mi máš pomoct vyhrát," opáčila Ginny, chytila svého nejmilejšího bratra za ruku a odtáhla ho pryč. Ve dveřích se ještě Charlie natočil bokem a volnou rukou zamával Hermioně.
,,Měj se hezky! Až to dáš péct, mohla by ses přijít kouknout, jak vyhraju zápas!" křikl. Hermiona si zakryla ústa, aby se nerozesmála z plných plic.
,,Přijdu!" zvolala jen tak tak, než Charlie nadobro zmizel venku.