Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

🔴6🔴


Otevřel oči, Pansy ho políbila, očividně už byla vzhůru delší dobu.
,,Dobré ráno," hlesl rozespale. Zašátrala rukou pod peřinou a vyzývavě se na něj podívala. Remus unaveně poznamenal, že musí jít do města zařídit určité věci. Chápavě přikývla, vstala z postele a svlékla si jeho košili. Díval se na její nahé tělo. Protáhla se a zaklonila hlavu. Mezi lopatkami se jí udělala rýha. Otočila se čelem k Remusovi, nahnula hlavu na stranu a pozorovala ho.
,,Musím jít. Nemám čas. Skutečně nemám čas," opakoval Remus stále dokola, ale přesvědčoval spíš sám sebe. Nic neříkala, a to ho dráždilo. Zavřel oči. ,,Prosím, pojď ke mně," zašeptal. Vítězoslavně se usmála a obkročmo si na něj klekla. Hladil její boky a pozoroval, jak její přenádherná ňadra lehce nadskakují. Když už se blížil k vrcholu, náhle se přestala hýbat. Prosebně zaskučel, chytil ji a překulil se na ni. Její nohu si položil na své rameno a převzal iniciativu. Oba věděli, že je to otázka pár pohybů.

Ještě chvíli byl v ní, snažil se pobrat dech, zatímco Pansy spokojeně přejížděla prsty po jeho zádech. Remus se nešťastně podíval na budík a povzdechl si.
,,Musím jít," řekl zase spíš sám sobě.
,,Já vím," špitla Pansy. ,,Udělala jsem ti kafe."
,,Jsi dokonalá," pronesl Remus vděčným tónem. Vstali, Remus se oblékl s její pomocí. Oba sešli po schodech do kuchyně. Pansy se posadila naproti Remusovi. Celá nahá popíjela kávu a Remus měl pocit, že bez ní zešílí. Šlo o hloupých pár hodin, ale bez Pansy to byla nekonečnost.
,,Smím tu na tebe počkat, nebo musím odejít?" zeptala se.
,,Můžeš tu počkat," odpověděl Remus.
,,Děkuju. Tak v tom případě se na tebe budu těšit a lenošit," pravila Pansy jakoby nic a napila se. ,,A pak na tebe budu čekat ve sprše. Umyju tě, osuším...Pomiluju se s tebou během sprchy, a pak po sprše..."
,,Bohové, já tě chci," zažadonil Remus. Došla k němu, posadila se mu na klín – to ji bavilo a laškovně připomněla, že přece musí jít.
,,Zatraceně, přijdu pozdě," zaklel Remus. Pansy ho doprovodila ke dveřím. Když se k ní nahnul, aby jí dal polibek, hbitě uhnula a poodstoupila.
,,Pamatuj, budu čekat ve sprše." Těmito slovy se s Remusem rozloučila a její nahé tělo zmizelo za rohem chodby.

Jako ve snu vcházel dveřmi. Uslyšel téct vodu. Jako omámený šel do sprchy. Stála tam, vystoupila ze sprchového koutu a došla těsně k Remusovi. Svlékla mu svetr. Klekla si před něj a vyzula mu boty a ponožky. Napřímila se, vzala ho za ruku a odvedla ho pod proud studené vody. Líbala ho a Remus hladil její nahé tělo. Teprve teď mu došlo, že je ve sprše v košili a kalhotách. Jako kdyby slyšela jeho myšlenky, začala ho vysvlékat ze studeného a mokrého oblečení. Odhodila jeho svršky na podlahu, přepnula vodu na příjemně teplou, do rukou si připravila sprchový gel a začala omývat jeho tělo. Smyla z něj všechny obavy. Chtěla se s ním milovat, ale rozhodla se, že si Remus zaslouží odpočinek. Vyšli ze sprchy, vzala do rukou ručník a setřela každičkou kapku vody. Zbožně ji sledoval. Sama sebe neosušila, jen si oblékla šaty, které prosákly vodou. Stoupl si k ní a Pansy si položila mokré čelo na jeho hruď.
,,Studíš," zašeptal. Vzhlédla k němu, stoupla si na špičky a políbila ho. Beze slova odešla z koupelny. Nevěděl, jestli jí má následovat. Stál sám uprostřed místnosti pár vteřin než se pro něj vrátila. Vzala ho za ruku, odvedla ho do postele a uložila. Lehla si vedle něj a přikryla jak Remuse, tak i sebe. Jen tak tam leželi se zavřenýma očima. 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro