Každá růže má prý trny, a tyhle trny někdy bolí. A každá růže trny skrývá, a ty jen v sobě dál ukrývá.

A každá růže má ty trny a když to píchne tak to bolí. A každá růže voní hezky, a každá taky nosí štěstí, jen si dál dávej, pozor na ty trny, ať neroztrhají to co tak bolí.

🌹🌹🌹🌹🌹

Že máš trny jako růže, neptej se kdo za to může,

Zeptej se jen sama sebe, a podívej se jen do nebe,

Najdi sílu ve svém srdci, jen tam kde býti sila musí,

Však otázky máš ve své hlavě, tak se neboj, pokládat je,

I přes všechno co v sobě máš, neboj se růží, jejich zař,

I přesto že má růže trny, neboj se že to občas bolí,

I přesto trny pod kůží máš, tak se neboj, vždyť to znáš,

I když máš trny jako růže, tak se mě neptej, proč ta růže,

I když má každá růže trny, tak občas tomu nerozumí,

I když má každá růže, sílu, najdi ji v sobě a tvém míru,

I když má každá růže voní, neboj se projít pro ní trny,

I když má každá růže, víru, neboj se najít v sobě sílu,

Tu kterou najdeš v každé růží, i když máš trny pod svou kůží,

Tu kterou najdeš sama v sobě, najdeš ji v růží, nebo hrobě,

Tu kterou sama v sobě skrýváš, tak jako růže své trny ukrýváš,

Tu kterou nosíš ve svém srdci, jen tam kde bíti růže musí,

Tu kterou sama v sobě skrýváš, a přede všemi ji ukrýváš,

Tu která nosí tobě štěstí a ostatním jenom smrt věští,

Tu kterou ve svém srdci máš, tak jako růže svoji tvař,

Ty kterou tvař máš jako růží, i když máš trny dal pod kůží,

Ty kterou růží v sobě máš, a nebojíš se růží v tvař,

Ty kterou růži v sobě nosíš, tak hluboko, až máš ten pocit,

Že trny ve svém srdci máš, tak jako růže, kterou máš,

Že trny ve svém srdci nosíš, a nebojíš se mít ten pocit,

Ty která růži v sobě máš, znáš tenhle pocit, růží znáš,

Že růže které jsou ti věrné, zůstanou navždy bytí pěkné,

Že růže kterou, v sobě máš tak jako srdce tvojí tvař,

Že růže co dal v sobě nosíš, ti ukrývají ten tvůj pocit,

Že růže které v sobě máš, jak trny bodaj tvoji tvář,

Že růže které v sobě nosíš, tě zabíjejí, máš ten pocit,

Že růže které v sobě máš tě zabijí, a zbarví tvař,

Že růže které v sobě nosíš, už chystají ti rakev, prosím,

Že růže, na kterých tu ležíš, už jako mrtva, spánek střežíš,

Že růže, které v sobě máš dal bodají tě, mrtvou dál,

Že růže které v sobě nosíš, máš je tu v rakvi, znáš ten pocit,

A růže které ukrýváš, dal v tvojí rakvi spočíváš,

A růže které jsou ti věrné, do hrobu dám ti lásky, věrné,

A růže kterou v sobě máš, tak jako růží, vidíš tvař,

A vidíš ji dal ve své růži, i když máš trny dal pod kůži,

A vidíš ji navždycky v sobě, i když teď mrtvá spíš už v hrobě,

A vidíš ji tu v sobě dál, tak jako růží rudou dál.