3.Zrcadlení
Je to taková báseň o tom co vidíme a o tom co vidět nechceme a vyhýbáme se tomu nebo to vidíme tak jak zrovna chceme.
❤❤❤
Moc dobře znám to tiché znění kdy zrcadlení se ve mě vrací a zase ztrácí a tak se jen modlím ať se všechno změní protože někdy se i obyčejná pravda dal ukrývá tam kde zrovna život není, tak proč ne zrovna za zrcadlem i tam někdy číhat muže a hned se všechno změní.
Pravda v tom co vidíme, pravda v tom co cítíme i to co je v očím skryto a někdy to fakt bolí a bolí to i když to je někde ukryto. Někde v nás a možná jinde možná jinde v jiný čas, ale je to pořád v nás leč pravda někdy vážně bolí pomůže ti snad cokoli možná i zrcadla v nás a možná i trochu čas a to všechno rány zhojí. Můžeš přát si už cokoli ale to co je hluboko, zůstane navždy ukryto i kdybys chtěl mít zrcadlení tak tvoje rány se však změní, ale nebude to hned tohle není žádný spěch, tohle nejsou čáry máry z těch jsou někdy jenom sváry, tohle to je pokora co tě praští do stola. Tohle jsou jen hloupé lži tam kde fouká bezvětří. Tohle to je opora a ne žádná potvora a o tomhle každý sní rychle než se rozední a než přijde s nocí ráno, hraj si klidně na piano nebo si zas jen tak sni tvoje slovo se rozezní a nebude žádná lež tak jen tomu tomu věř.
A než přijede zase ráno všechno bude dobré ano, všude bude klid a mír a nebude žádný splín, nebude už žádný smutek ten už dávno někam utek a nebude žádný vztek na tohle však můžeš vzít jed. Bude jenom všude klid co v zrcadle můžeš mít, bude jenom ticho slova a nebude žádná zloba a to všechno uvidíš i to co v zrcadle nevidíš. To ví jenom zrcadlení kdy se dobé ve zlé změní to ví jenom náhoda teď už bude pohoda.
A co ještě bys chtěl mýtí když máš všechno co víc chtíti možná hodně pohody a už žádné nehody. A taky plno hodných lidí a zlých málo a ať jsou jiní. Občas jim to prospěje a každý ať se zasměje.
Věnováno všem co v pravdu věří❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro