Jsou to takové moje verše o tom že někdy nezaleží na kráse, která je vidět ,ale někdy záleží na kráse duše, která je skrytá a musí vyplavat na povrch.

A záleží jen na nás jestli vyplave, nebo ji v sobě budeme dál potlačovat❤

💖💖💖💖💖

O tom že krása není všechno, se už toho hodně řeklo.

Že musíš hledat krásu duše, jako když vystřelíš z kuše.

Že musíš hledat krásu v sobě, a objevíš ji taky v tobě.

Že krása co je na povrchu, je zrádná někdy taky trochu.

Že nejčistší je krása duše, a taky tomu co v něm kluše.

Že krásu svoji najdeš v srdci, jen tam kde se smí jít v noci.

Vždyť krásu svojí duševní, najdeš jen v nitru tušení.

A krásu svou co je ti dána, najdeš jen tam kde nejsi sama.

A krásu kterou objevíš, o tu se jistě rozdělíš.

A krásu svého těla najdeš, jen když se sama v sobě najdeš.

A krásu kterou postrádáš, si v sobě jistě nastřádáš.

A krásu kterou objevíš, si sama sobě projevíš.

Vždyť k čemu je ti hezká tvař, když svojí duši černou máš.

Vždyť k čemu je ti hezké tělo, když tvojí kůží zrudlo celo.

Jen když máš svoji duši čistou, můžeš si být opravdu jistou,

že svoje tělo hezké máš, a z tvojí tváře jde jen zář.

Ta zář která jen vyzařuje, je z tebe a jen z tvojí duše pluje.

Ta zář kterou jen v sobě máš, je krásnější než hvězdný snář.

Že to co z tebe vyzařuje, je tvoje krása, která tu je.

Že to co v sobě stálé máš, je tvoje nitro, dobré v nás.

O tom že krása někdy bolí, se psali už i různé chory.

O tom že krása bez bolesti, bez toho nemůžeš se nestí.

O kráse která skrývá štěstí, a tvojí cestu trůnem klestí.

O kráse která pro bolest trpí, že když není svá jen se nutí.

O síle krásy, sile v nás, i bez toho se můžeš zmást.

Že soutěž kráse nesvědčí, jen tomu kdo je nejhezčí.

Vždyť krásní jsme si všichni stejně, někdo více, jiný měně.

Vždyť krása ta je v každém z nás, a nebojí se projít sraz.

Vždyť s krásou půjde všechno líp, tak usmívej se navzdory.

Vždyť krása kterou v sobě máš, ač nevěříš si, v sobě ji jen ukrýváš.

Tak přestaň už jí v sobě skrývat, a uč se na ní krásně dívat.

Vždyť tohle je ten krásný dar, co všechno bys chtěl mít jen pár,

pár slov co tebe pohladí, a nebojí se zábavy.

Pár slov co v sobě jistě máš, a nebojíš se číst je snáz.

Pár veršů které pohladí, a krásu srdce naladí.

Pár veršů tobě na závěr, a za radu sůl prodávej.

Pár slov co v tobě zůstanou, a nebo taky povstanou.

Pár vět o kráse kterou znáš, a kterou dobře v sobě máš.

Pár vět o kráse duševní, co v sobě nosíš poslední.

Pár slov o kráse tvého těla, co v tobě sílu mívá z cela.

Pár slov o kráse tvojí tváře, tak podívej se jen do snáře.

Vždyť i ten největší snář ,má svoje dobro a svou tvář.

To co v sobě jen každý skrývá, se v tvém nitru jen ukrývá.

Tak odryj to co v sobě máš, a neboj se mít sílu, zář.

Tak ukaž to co v tobě je, a krása v tobě jistě je,

vždyť i když nemáš hezkou tvař, máš hezkou duší kterou máš.

A tohle je to důležité, jen síly v tvojí duši skryté.

A tohle je to, co ty znáš, tak proč trápit se musíš dál.

Vždyť čistota jen tvojí duše, o to tu tady jistě kluše.

Vždyť jenom čisté srdce máš, tak odkryj svojí pravou tvář.

A neboj se jí ukázat, a všem svou sílu dokázat.

Jen tvoje pravá tvař, jsi ty tak už to nenech složitý.

Vždyť je to lehké jako facka, že krása není nikdy krásná.

A krása není na prodej, tu dostáváš jen málo jen.

Krása se nedá nikde koupit, musíš ji získat v sobě, ne loupit.

Vždyť krása není všechno, je to dar, tak si ho zkus,

jen dál v sobě zachovat, a ne ho v sobě pochovat.