Mám tady pro vás opravdu krátkou, ale neskutečně kratičkou básničku o slunci.

Tak snad se vám bude líbit.

A přeji vám aby vám pořád svítilo slunce, i když je někdy venku fakt hnusně třeba jako dnes. Když fouká a prší, a aby jste vždycky měli slunce v duši.

A ještě vám přeji spoustu slunečních dní a ať vás ani déšť, a ani vítr nezlomí.

A hlavně vám přeju, ať jste pořád veselí. A ať vnímáte tu zář, a aby jste přestali schovávat svou tvář.

A nechali slunce, ať vám prosvítí vaši tvář.

Ať vám už navždy svíti slunce.

A ať vám svítí i slunce ve vaší duší.

A jenom ať vám slunce sluší.

Omluvám se jestli to nejde na té fotce přečíst. Pro jistotu jsem to raději napsala i sem.

A ještě bych chtěla říct že tahle fotka je moje vlastní, jelikož focení je můj velký koníček.

A tohle je západ slunce z naší zahrady.

Ta fotka byla sice jen vyfocena mobilem, ale za mě si myslím že je vážně moc dobrá.

Strašně ráda fotím východy a západy slunce. Miluju to❤

Tak doufám že se vám báseň i fotka budou líbit ❤❤❤

🌞🌞🌞🌞🌞

Slunce v duši, Slunce zář,

jenom ty mi barvíš tvář,

Jenom ty dáš pohlazení,

které nikde jinde není,

Jenom ty a tvoje zář,

co ti mraky halí tvář,

Za mraky se někdy schováš,

a pak svítíš, zas a znova,

Za mraky schováš svou tvář,

i tu tvojí velkou zář,

A když mraky rozplynou se,

vykoukneš zas, svítíš dlouze,

A záříš zas jako zář,

když nám svítíš napořád.