kapka
Kapky vody, z nebe padají,
To jen mraky, vysoko nad zemí plakají.
Vidíte tu řeku, jak tu teče?
Ta voda, se jen smutně vleče.
Slyšíte ty ptáky, kteří tu zůstali?
To je těch pár, kteří to ustáli.
Slyšíte ten vítr, jak tady fouká?
To do mě jen silou bouchá.
Slyšíte ten nářek, co rampouchy vydávají?
Tomu činu, jen tiše nadávají.
Vidíte tu tmu, co mě jemně objímá?
Otevírá náruč, můj smutek vnímá.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro