1.
Tak jo máte tu novou povídku, snad se bude líbit 😊
***
Bylo pozdě v noci a Severus procházel hrad, zda-li se po chodbách náhodou netoulá nějaký nezbedný student. Cestou však potkal Sibylu.
Protočil oči, nikdy tu ženskou neměl zrovna v lásce. Když jí míjel, chtěl jen pokývnout na pozdrav, ale ona měla podivný strnulý pohled. Jakoby ho ani neviděla. Popadla ho za paži a divný, hlubokým hlasem začala předříkávat...
"Ten v jehož moci je porazit Pána zla,
co postavil se mu již nejednou,
bude muset projevit odvahu ohromnou
a svět naposledy spasit.
Když s dalšíma dvěma spojí sílu svou,
ale jen s těmi, kteří sdílí tajemství Jeho.
Potom lze svého dosáhnout
a zlo bude konečně poraženo."
Pak se probrala z tranzu a podivila se, co tam dělá. Zavrtěl hlavou a odešel..
O tomto bude muset informovat ředitele...
***
"Velice zajímavé Severusi," mnul si stařec vousatou bradu poté, co vystoupil ze vzpomínky.
"Neměli bychom to brát na lehkou váhu," zamračil se Severus.
" To rozhodně. Napadá tě k tomu něco?"
"Domnívám se, že jde o mne."
"Také to myslím. A co ten třetí?"
"V řadách Smrtijedů se občas najde opovážlivec, který chce opustit řady, ale ti skončí velmi uboze," pokrčil Severus rameny.
" Zkus o tom víc přemýšlet..." poradil mu Albus. Jedno jméno jej totiž napadlo. Díval se na Severuse tak pronikavým pohledem, že mu to nakonec došlo.
"Vy myslíte... sice už nepatří mezi oblíbence, ale bydlí u něj... já si nemyslím, že by Lucius..." mračil se černovlasý kouzelník.
" Vím, že ho chceš chránit, to je pochopitelné po těch letech, co jste spolu..."
"Netuším, jak by se tvářil, na to že jsem mu celou tu dobu lhal..." řekl Severus pochybovačně.
"Třeba konečně nastala situace, kdy už nebude chtít nadále pokračovat v područí Voldemorta..."
"Stále nechápu to spojení sil..." mracil se Severus.
"Ani mne nic nenapadá, začnu hledat v knihách."
" Skutečně mu to chcete prozradit?" zeptal se Severus nejistě.
"Můžeš mu případně vymazat paměť, pokud by jeho reakce byla jiná než potřebujeme..."
"Mám vymazat vzpomínky nejbližšímu člověku?" mračil Severus. Někdy Pottera skutečně nenáviděl, tolik už pro něj musel obětovat.
"Měl bys ho zavolat sem, ať je na to klid..."
" Dobře, měli jsme se stejně sejít zítra vecer."
***
"Severusi proč jsem měl přijít sem, vždyť u mne doma bychom měli klid. Cissa je kdoví kde se svou milenkou a Pán zla je monentalně čímsi zaměstnán již nějakou dobu kdoví kde..." nechápal se Lucius.
"Potřebuji s tebou něco probrat..." řekl Severus s vážnou tváří.
" To jsme mohli i u mě," namítl Lucius.
"I s Brumbálem, "dodal Severus a sledoval jak se Luciusovi rozšířilo chřípí.
" Jde o Draca?"
"Uvidíš..." řekl Severus a vyšel z bytu nahoru po schodech k ředitelně.
***
Když je Albus uvítal ve své kanceláři, Lucius se pořád tvářil jakoby snědl citron. Dnešní rande si představoval úplně jinak. Mračil se na Brumbála, který seděl ve svém křesle.
"Co kdyste se posadil, pane Malfoyi?" usmál se ředitel.
"Přijde na to Brumbále..."
"Luciusi..." sykl Severus. Muž si povzdechl a šel si na připravené křeslo k těm dvěma.
" Tak o co jde?" zeptal se žoviálně.
"Žijeme v těžkých dobách, to vám zajisté nemusím vysvětlovat..."
Lucius si ho se zájmem prohlížel. Brumbál věděl o jeho životě mnohé, ale neměl žádný důkaz. A Lucius věděl, že Brumbál ví.
" Jistě není jednoduché hostit tak složitého člověka jako je Tom."
Lucius sevřel klouby na rukou a střelil pohledem na Severuse. Nemohl uvěřit, že ho vystavil něčemu takovému. Svěřil se jen jemu.
"Uklidni se Luciusi, chce nám všem pomoct."
Blondýn se podíval na svého milence přezíravě.
" Vím, že je obtížné tomu uvěřit. ale domníváme se, že ho může Potter porazit a pak budeme konečně volní..." řekl Severus a chytil jej za ruku, kde měl znamení.
Neřekl nic. Nemohl dát najevo slabost, ale bylo mu líto, že jeho milenec obrátil strany.
" Vím, že to není jednoduché..."
" Skutečně? Nechci vidět umírat svého syna," mračil se Lucius.
" Věř mi, že vím, o čem mluvím. Už mnoho let se takto cítím." řekl Severus a vpíjel se pohledem do Luciuse. Muž se jej prohlížel jakoby ho ani neznal.
"Jak dlouho?" vypravil nakonec ze sebe.
"Přeci jsi byl u mého procesu..."
"Chceš říci, že to všechno, co jsi tam vykládal byla pravda?" vytáhnul Lucius obočí vzhůru. On sám tenkrát velmi přesvědčivě lhal.
" Ano."
" A když se vrátil..."
"Plnil jsem opět svou úlohu."
"Neuvěřitelné, jak jsi ho dokázal u Merlina ošálit?" Řřekl Lucius šokovaně.
"Nitrobrana, kolikrát už jsem ti nabízel, že tě to naučím."
"Chceš mi tvrdit, že jsi toto plánoval někdy dřív?"
" Ne tak úplně plánoval, ale ano chtěl jsem, abys nakonec přešel na stranu světla. Nicméně teď se objevila nová věštba."
" Co bylo vyřčeno?" zajímal se Lucius.
"Potter porazí Pána zla s pomocí dvou dalších kouzelníků, které si Pán zla označil..."
"Chceš říct... " rozšířily se muži zorničky.
" Domnívám se, že mluví o mě... ten druhý bys mohl být ty..." přikývl Severus.
V tu chvíli to v místnosti stichlo a Lucius namáhavě polkl. Vyschlo mu z toho všeho v krku. Brumbál jako skvělý hostitel příležitost tři panáky.
"Jak?" zeptal se poté, co se napil.
"Spojením vašich sil, abyste podpořili Harryho, ale zatím netušíme, jak toho docílit. Včera jsem prohledal vše co jsem tu měl, ale bez úspěchu, to samé v jiych knihovnách. Nevím si rady," přiznal Albus a v tu chvíli se Luciusovi vybavila vzpomínka, něco o čem kdysi slyšel.
" Možná bych věděl..." oba se po něm se zájmem podívali.
"Není to úplně čistá magie, netuším, jak velký problém to pro vás bude..." ušklíbl se Lucius.
"Pro záchranu kouzelnického světa člověk musí udělat nějaké oběti," řekl Albus a ukázal mu zčernalou ruku. Lucius se zhrozil.
"Dobrá..."
"Jak moc temná je ta magie?" zeptal se Albus.
" Je vám známo, že magie sexu je velice mocná..." řekl Lucius a Severus i Albus vytřeštili oči.
" To nemyslíš vážně. Svázat se sexuálně s Potterem?" vykřikl Severus.
"Jistě má to svá úskalí..." připustil Lucius.
" To je poněkud kontroverzní řešení," zamračil se Albus," dovoluji si vám připomenout, že Harry je stejně starý jako váš syn."
"Toho jsem si vědom, děkuji. Nicméně sám jste tvrdil, že nemáte nic, čeho byste se mohl chytit. Toto je jisté řešení."
"To si musíme promyslet..." řekl Severus.
"Také bych vám chtěl připomenout, že to co jste tu dnes vyslechl musí zůstat v těchto zdech... žádám vás o Neporušitelný slib," řekl Albus s výrazem, který nestrpí nanitky.
Tentokrát vytřeštil oči Lucius.
"Co když mne bude mučit? " řekl Lucius roztreseně k severusovi. Nebylo by to poprvé.
"Naučím te nitrobranu, nebo ti mohu před setkáním vymazat paměť," řekl Severus.
" Ne... žádné zahrávání s mou myslí. Dobře tak Nitrobrana," rozhodl se Lucius. Severus vytáhl hůlku, aby procedl kouzlo Neporušitelného slibu. Za pár okamžiků bylo dokonáno.
"Děkuji vám, pane Malfoyi," řekl Albus a jmenovaný přikývl.
"Kde je ta věštba?" zajímal se Lucius.
"Použijte mou myslánku, je tam Severusova vzpomínka."
O několik minut později se s Albusem loučili a odcházeli zamyšlení do sklepení. Celou dobu mlčeli. Jakmile za nimi zaklaply dveře Lucius se hladově vrhl na Severusovy rty a během několika minut už mířili do ložnice ukojit svou živočišnou potřebu.
Dnes potřeboval Severuse vlastnit. Muž se mu rád podvolil a tak se blonďák brzy nořil do jeho těla. Poté leželi v posteli a objímali se.
"Zvláštní, že jsem nic nepoznal," povzdechl si Lucius.
" Hrál jsem dvou roli dokonale..." podotkl Severus.
"Obávám se, že když změním strany, vymstí se to mě i mé rodině," vyslovil Lucius své obavy.
"Pokud ovšem zůstaneš v jeho službách, tak nikdy nebudeš vědět, kdy tě nebude mučit nebo hůř," podotkl
"Musel bych skončit. Cissa nikdy neměla znamení ale Bella by ji mohla stáhnout na svou stranu."
"Narcissa půjde za svým synem, musíš přesvědčit hlavně jeho."
" Pravda. Nemělo by to být nakonec tak těžké, pořád si stěžuje na to, že Ho máme doma Je z něj celý rozklepaný..."
"Budete se muset skrývat... těžko dáš své panství pod Fidelia. Vsichni Smrtijedi ví, kde se nachází."
"Hmm..."
" Pravděpodobně vás ukryje zde, ale nezapomínej, kolik dětí Smrtijedů tu je.
" Skvělé vyhlídky," utrousil Lucius.
"Pro záchranu života budeš muset něco obětovat..."
"Evidentně...
" Co ta sexuální magie?"
"Mám doma knihu, kde jsem o ní četl."
"Víš, že Pottera nemůžu vystát."
"Vzhledem tomu, že jsem na něj loni zaútočil, to mezi námi bude také velmi napjaté. Navíc netušíme, co na to Potter vůbec odpoví. Potřebujeme samozřejmě jeho jednoznačný souhlas."
"Pravděpodobně se bude vztekat jako malé dítě a bude kňourat, jak je život nespravedlivý, ostatně jako vždycky," utrousil Severus a protočil panenky.
" Uvidíme a teď už dost o něm."
"Teď si vychutnám já tebe," řekl Severus a začal svého milence připravovat a zítra ho naučí Nitrobranu pro případ, že by ho Pán zla vyslýchal.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro