Černočerná tma je všude kolem. Nevidíš ani krok před sebe. Prodíráš se lesem, nohy a ruce máš celé poškrábané od všudy přítomných větví a keřů. Místy ti rány i krvácejí, ale ty to nevnímáš. Prostě jdeš dál za svým cílem. V dálce slyšíš vytí vlků. Svolávají se k večeři. Zrychlíš. Srdce ti divoce tluče, dech se ti strachem zkrátí. Je tma, nic nevidíš, jak můžeš vědět, kde přesně jsou? Jdeš stále dopředu, téměř utíkáš. Větve tě teď šlehají všude, kam dosáhnou. Cítíš slabý pramínek krve na obličeji, ale nevnímáš ho. Ženeš se kupředu a neslyšíš tiché kroky tlap za sebou.