Utíkáš. Utíkáš před minulostí. Ženeš se stále dopředu. Neohlížíš se, nechceš se ohlídnout. Máš pocit, že už nemůžeš, že utíkáš z posledních sil. Pomyslný most přes řeku se ti začíná bortit pod nohama. Dohání tě to a ty s tím nic nemůžeš udělat. Málem už nepopadáš dech. Nemůžeš dál. Dusíš se. Přesto to stále zkoušíš. Klást nohu před nohu a udržovat si své tempo. Jenže postupně se ztrácíš. Nestíháš. Nezvládáš to. Minulost tě dohání. Chceš zapomenout, začít od znova, jenže ona ti vždy nadběhne a vybafne na tebe zpoza rohu. Tam, kde to zrovna nečekáš. Objeví se znova a znova.