Rudé rty jako ta nejčervenější růže, modré pomněnkové oči jako dvě hluboké nekončící studánky, štíhlá a vysoká postava jako ten nejvyšší topol v aleji, vlasy blonďatě-plavé jako písek v nekonečné poušti, tváře růžolící se jako dva plátky nejrůžovějšího květu v sadě. Tak krásná, a přeci tak marnivá. Tak nádherná, a tak panovačná, umíněná a namyšlená. Její pleť jako z porcelánu, jako nejcennější skvost, jako nejnádhernější perla v královnině truhle, avšak její srdce tak zkažené a zlé. Její duše proradná jako největšího zločince na zemi, její slova lstivá a neupřímná. Jak zvrácená je pod svojí okrasnou slupkou, jak snadno člověka oklame.