Hnědý lísteček pomalu padá k zemi,
nenápadně hlásá: zima je mezi námi.
Z dáli hlas poslední vlaštovky oznamuje:
na horách již zimní vítr duje!

V lese medvědí maminka,
ospale volá na synka:
Je čas jít spát medvídku,
honem najdi svoji postýlku!

Než se člověk naděje,
bude tu sníh a závěje.
Sněhové vločky posypou se z nebe,
sníh pokryje všechno, klidně i tebe.

Doma táta s mámou v kamnech topí,
chlad je venku, nejsou hloupí.
Na věšák pověsí šály a čepice,
teď si můžeš přijít, metelice!

Rukavice a teplý kabát,
každý chytrý zimu nerad.
Ne každému zima padne do oka,
ale co, vždyť je jednou do roka.