V truhle uzamčené zámkem schovávám je,
vzpomínky nemilé, nevyhledávám je.
Klíč od truhly prokleté ztratit bych chtěla,
zahodit minulost poté bych směla.

Může se člověk vyrovnat s ní?
Ano může, leč srdce mu stále plní.
Je jeho součástí - každý má svou,
nepřijde k jiným, i když ji zvou.

Ke každému je připoutána ta jeho,
někdy v ní velmi sházíš ty, něho.
I když bychom měnili ji rádi,
nenacházíme způsob, nejsme rádi.