Mistykit stála na kraji školky a vítr jí čechral její šedou srst. Opatrně nakoukla ven. Nikdo se nedíval. Její matka něco říkala jejímu bratrovi. Neslyšela co, ale bylo jí to i celkem jedno.
   Věděla, že se to dělat nemá, ale zvědavost jí nedala a vyběhla ze školky. Skočila do keře.
   Mezi větvičkami se mihla šedohnědá postava s bílou hlavou. Byla to Alder s Rosepaw. Něco si spolu domlouvali a Misty zatajila dech.
   ,,Takže by ses chtěla stát mou učendnicí?" zeptala se Alder a Rose přikývla.
   ,,Ano.... už se i význam v bylinách a myslím, že je to pro mě správné postavení."
   ,,No dobře tedy. Zatím o tom ale nikomu neříkej, je to jasné?" řekla přísně Alder a malá učednice přikývla. Pak se obě rozešli pryč.
   To jsem neměla slyšet...., pomyslela si provinile Misty a podívala se na tlapky. Pak rychle vyběhla z keře. Vyběhla nahoru na rokli s údivem otevřela tkaničku. Les byl tak velký a plný zajímavostí, že náhle zapomněla na to, co slyšela.
   V táboře se mezitím začali shlukovat válečníci, aby prolezli zlatým deštěm, který tvořil vchod do tábora a mohli jít na Schromáždění.
   Padla noc a Misty už se pomalu začali klížit očka. Přesto se ale otřepala a připomněla si, že není žádné malé kotě.
   Kočky z ShineClanu vběhli do zlatého deště a vyběhl nahoru po rokli. Jak probíhali kolem ní, její srst se malinko načechrala. Zatajila dech.
   Vzduchem projel jejich pach a Mistykit vyčkala, až už před keřem nezbyde nikdo, pak už se pomalu rozběhla směrem ke čtyřem stromům.
   Doběhla tam. Všude bylo tolik koček, kolik nikdy neviděla. Na Obrovské skále, která byla to největší, co kdy Misty viděla, stejně jako obrovské Kanadské javory na hranicích třech klanu, seděli tři kočky. Mistykit hádala, že jsou to velitelé.
   Ani neposlouchala, co říkají. Byla tak zaujatá do té krásy kolem, že si ani nevšimla, že šlápla na větvičku, která hlasitě praskla.
   Velký zrzavý kocour na ní upřel své velké kulaté oči. ,,Kotě!" zabručel a švihl ocasem. Byl to nějaký starší, podle pachu FlameClanu.
   Jedna kočka, nejspíše starší z jiného klanu, se po něm otočila. ,,Ale Flamefangu." zasmála se chraplavě a švihla pobaveně fousky.
   Nějaké kočky se začali točit směrem k Misty. Ta neváhala a vzala nohy na ramena. Cítila na zádech jejich pohledy. Najednou se podrostem procpal nějaký kocour. Krásný šedý kocour.
   Mistykit s sebou cukla a chtěla utéct pryč.
   ,,Neboj kotě, mě se bát nemusíš." řekl klidně mourek. ,,Ale neměla bys tady být. Co tu vůbec děláš? Vidím, že jsi z ShineClanu." ušklíbl se.
   Misty se zastavila a podívala se mu do krásných zelených očích. ,,Já....já jsem chtěla vidět, jak Schromáždení vypadá." řekla popravdě a zastyděla se.
   Kocour se rozesmál. ,,A jak ti říkají? Já jsem Dovestripe. Zástupce FlameClanu."
   ,,Já jsem Mistykit.... říkej mi Misty." řekla nejistě. Ten kocour se jí líbil. Měl smysl pro humor a vypadla mile.
   ,,Tak pojď Misty" doprovodim tě k tobě do tábora." nabídl se.
                                                                                            

483 slov
~vaše Toffee