Několik hodin práce strávila Morgan u své techniky, když se snažila vyhledat alespoň nějaké stopy po pachateli. Ale moc úspěšná nebyla. Nešťastně zasténala a opřela se o záď pohodlného vypolstrovaného křesla. Byla zoufalá. Nebyla zvyklá na to, aby se jí něco nedařilo. Zvlášť teď. 

Momentálně se se všemi nacházela v jejím domě v Malibu a v její dílně se snažila pracovat. Ostatní byli kdesi v domě a všechnu činnost hlídala Friday. Konec pátrání po ukradeném vibraniu vyhlásil až Morganin žaludek, který žádal jídlo jakéhokoliv typu. Ať už zdravé, nebo nezdravé. Brunetka se zvedla od pracovního stolu a rozešla se ke dveřím. Když vzala za kliku, vzápětí se za poslouchala, jelikož zrovna z obýváku slyšela hlasy. Nebyl to obyčejný rozhovor, ale hádka. James a Lila si opět nesedli, což bylo u těhle dvou velice časté. 

Morgan to nebrala nijak vážně a hned jak opustila svou pracovnu, zamířila do kuchyně. Její prosby k lednici, aby v ní bylo něco k jídlu, však vyslyšeny nebyly. Otevřela lednici, která byla prázdná až na obyčejnou okurku úplně ve spodní polici. Starková si povzdechla a lednici zavřela. Happy zase zapomněl nakoupit. 

„Ty? A vést tým? Ty jsi snad padlý na hlavu!” ozvala se z vedlejší místnosti Lila, čímž vyděsila Morgan. Starková se zmateně ohlédla po místnosti, ve které se hádal Barnes s Bartonovou. 

„A kdo jiný? V rukávu už mám pár triků, jak zvládnout mise. Tohle nebude problém,” odpověděl jí hned na to James celkem podrážděně. Morgan to nedalo a rozešla se do určité místnosti, aby zjistila co se děje. Přísahala by, že Lile zrovna z očí šlehaly blesky zloby, když se jí brunet vysmíval do obličeje. Měla co dělat, aby na něj nevyskočila. Kousek od nich na křeslech seděl zbytek. Nijak do hádky nezasahovali. 

„To, že tvůj táta bojoval po boku Kapitána Ameriky, nic neznamená,” zavrčela Lila a zatnula pěsti. Na čele jí vyběhla žilka.

„Říká ta, která zmizela na pět let potom, co Thanos luskl,” zazubil se Barnes, což brunetku vytočilo ještě víc. Okamžitě na Jamese vystartovala, ale to už zakročil Chris a vytvořil mezi oběma Avengery neviditelnou stěnu, do které následně Lila narazila. Vyjekla bolestí a chytila se za nos, ze kterého jí začala téct krev. 

„Strangi!” zaječela hned na to na tmavovlasého čaroděje sedícího v rohu, který si zrovna v klidu skládal rubikovu kostku. Zvládal obojí. Chránit přátele a zároveň si hledět svého. Když zaslechl Lilu, s mírným úsměvem se po ní ohlédl. 

„Uklidni se. Budeš mít víc vrásek, než máš teď,” uchechtl si a poté se zase začal věnovat své barevné kostce. Během dvou vteřin ji doskládal. 

„To není fér. Všichni tu jste proti mě,” zaprskala Bartonová nevrle a probodla pohledem Cassie, která jí donesla kapesník na utření krve pod nosem. Kapesník Cassie vytrhla a přiložila si ho k nosu, jakmile usedla na volné místo na gauči u okna. 

„Může mi někdo vysvětlit, co se to děje v mém domě?” až po delší chvíli dala Morgan o sobě vědět. Získala si tak pozornost všech. Dokonce i Chrise, který skládal jinou kostku se složitější úrovní. 

„Všichni se tu chovají jako zvěř. Není tu nikdo, kdo by nás zvládl zkrotit,” pokrčil Sky, syn Thora, rameny a objal kolem pasu Cassie, která si k němu zpátky přisedla. Lila to celé nekomentovala. Morgan si povzdechla a opřela se zády o stěnu vedle dveří. Nečekala, že to bude až tak složité. Ještě před dvěma roky byli všichni perfektně sehraní. A teď to bylo naopak. Chyběl v týmu někdo, kdo by si zvládl udělat pořádek a udělat z členů týmu poslušné spolupracovníky. Chyběla v týmu Brook. 

„Kdyby tu byla Brooklyn, třeba by si poradila,” povzdechla si Cassie a pousmála se na prince Asgardu, který ji objal silnou paží. Bylo to příjemné. Být v jeho společnosti. 

„Vymyslet způsob, jak ji sem dostat z minulosti, tak by nám mohla pomoct najít toho zloděje,” zamyslel se James a sedl si na opěrku gauče, na kterém seděl Chris. Morgan se nechala pohltit svými myšlenkami a přemýšlela. Jamesova myšlenka ji zaujala a o to víc uvažovala nad tím, jak Brooklyn přivést zpátky. Pak si ale vzpomněla na den, kdy ji Bruce poslal zpět do roku 1970. Napadlo ji, že by se mohli přesunout do té doby a přivést ji s sebou sem. Třeba ten oblek pořád měla a vzít jedny částice navíc problém nebyl. 

„Mám to!” vyhrkla zničehonic Morgan, až vylekala všechny okolo. Vysloužila si tak zmatené pohled ze všech stran. To ji ale nijak netrápilo. S vítězným úsměvem se rozešla zpátky do své dílny, aby co nejrychleji zkontaktovala Bruce. Nezbývalo moc času. Jakmile odešla, Sky se tázavě podíval po všech přítomných. Jediný Chris dělal, že neposlouchal a skládal svou kostku. 

„Co se právě stalo?” zeptal se Sky. Zmatený ze situace, která právě proběhla. 

„Nejspíš náš génius přišel na to, jak přivést Rogersovou,” odpověděl mu na to Strange s klidem a znovu složil kostku. Tu následně položil na desku dřevěného stolku u gauče, na kterém seděl.