Lišák šel jako vězeň se sklopenou hlavou před drakem a ze strachu, že by ho mohl drak přeci jen usmažit se ani nepokoušel utéct. Šly pomalým tempek zpadky tam, odkud ještě před chvílí drak se svým králičím kamarádem šťastně utíkaly. Teď tu však nebyl s ním a začínal svého rozhodnutí kapku litovat...
  Trávyli spolu skoro všechen čas, tudíš bylo jasné, že drakovy jeho malý kamarád scházel, i když to byla teprve chvíle. Ne, že by bez něj nezvládl být, nebyli pořád spolu, ale teď se rozdělili ve zlém, a to draka trápilo.
  ,,Em... Proč vůbec chcete tu plachtu..?" Zeptal se lišák, který nad touto otazkou už pěknou chvíli dumal a tím vyrušil drakovy pochmurné myšlenky. Nenapadala ho jediná věc, k čemu by to bylo užitečné...
  Nuka chvíli váhal, zda to má lišákovy říct, ale nakonec si jen povzdechl a spustil. Jeho horký dech při tom doputoval až k lišákovým zádům a ten se celý napjal.
  ,,Náš přítel je drak jako já a nemá jedno křídlo... Tak Shada napadlo, že bychom mu vytvořily nové, aby znovu mohl létat..." Zamumlal drak a rozhlédl se, jako by tu snad Vasty mohl někde být a poslouchat. Kdyby se to Vasty dozvěděl, Shad by mu už jistě neodpustil. Začínal mít strach, Jestli mu to vůbec odpustí... Nebylo to poprvé, co se naštval kvůli podle draka hlouposti ale to nezabránilo Nukovy mít strach... Už jednou se s ním chtěl přestat bavit.
  Drak jen při té vzpomínce stáhl uši. Nedokázal by si představit život bez něj... Byli spolu už tak dlouho...
  Díky tumu, jak byl opět zadumaný do svých myšlenek, si nevšiml, že se lišák zastavil a otočil se na něj s údivem v očích. Málem na něj šlápl, ale naštěstí si ho včas všiml...
  ,,Vy riskujete život jen aby jste potěšili vašeho kamaráda?" Pohlédl na něj lišák s neskrývaným údivem až z toho drakovy bylo poněkud divně.
  Proto raději o krok před lišákem couvl a sklopil uši. ,,No... Není to úplně riskování životu..." Zkusil se z toho vykroutit.
  ,,No to teda je! Plížíte se do doupěte těch nejhorších tvorů v tomhle lese jen aby jste pomohli kamarádova!" Vykřikl lišák.
  ,,Nekřič tolik." Mírnil ho drak. Možná by na něj i zavrčel, kdyby si nevšiml, jak lišák zklopil uši a svěsil smutně čumák. ,,Co se děje?" Zeptal se.
  ,,Nic jen..." Povzdechl si lišák. ,,Vy jste tak dobří přátelé a... Vždycky jsem si přál mít taky nějaké kamarády... I třeba jen jednoho zpoloviny tak dobrého jako jste vy..." Pípl tiše.
  Drak stáhl uši. Tohle ho dost zaskočilo. ,,Určitě na nějaké natrefíš. Vždyť les je lišek plný!" Snažil se znít pozitivně ale lišák jen zavrtěl hlavou a vydal se dál po stezce do vesnice.
  ,,Lišky jsou samotáři. Nestojí o přátelství..." Drak nevěděl, co na to říct. Jen chvíli hleděl na záda toho lišáka. Uši měl zklopené a ocas táhl po zemi. Nevěděl, co by měl dělat.
  Opět zalitoval, že tu není jako kraličí kamarád. Ten by si jistě věděl rady...

•●¤●•

  Králík si to naštvaně dupal lesem. Nemohl tomu uvěřit! Ta prašivá liška ho chtěla ulovit a Nuka se s ní začne bavit?!
  Potom však smutně svěsil uši. To Nukovy nevadí že by ho sežral..?
  Najednou do něj někdo vrazil. Okamžitě byl opět ve střehu a po útočníkovy vykopl svýma nohama aby ho od sebe odehnal.
  ,,Au! Co blbeš?!" Ozval se dívčí hlas a Shadow si až teprve teď prohlédl toho, kdo do něj vrazil. Nebyl to žádnej dravec, co ho chtěl sežrat... Hleděl tváří v tvář šedé králičici s dlouhýma ušima svěšenýma podél ramen. Zrovna si třela pochroumaný nos, do kterého jí asi kopl.

  ,,Nemělas na mě skákat. Byl to reflex." Řekl místo omluvy šedý králík. To ona po něm zkočila, neměl proč by se jí omlouval. Za nasledky si může sama.
  ,,Nevšimla jsem si tě..." Zamumlala a také si ho prohlédla. Pak se zarazila. ,,Hele... Nejseš ty ten mazlík toho draka?" Zeptala se.
  To Shadowa dopalilo. ,,Jakej mazlík?! Jsme kámoši! Jsme si rovni a co ti je vůbec do toho?!" Vypálil po ní vzteklou salbu.
  Králičice trochu před vzteklounem ucouvla. ,,Klid..! Tak promiň..." Zamumlala a zvedla packy na důkaz, že se vzdává... ,,Jen jsem si neuměla představit, proč by drak trpěl ve své přítomnosti králíka. Pokud by ho teda neměl k obědu..."
  Kralík nad ní protočil očima. ,,Nuka takovej není."
  ,,Jak takovej není? Vždyť je to masožravec." Nechápala stále králičice.
  ,,Pf... Ty o ničem nevíš." Mávl nad ní Shadow tlapkou a chtěl se vydat dál.
  ,,Tak proč s ním teda nejseš, když jste takový kamoši?" Králík se na chvíli zarazil než stále pevně odpověděl.
  ,,Nemusíme být Pořád spolu." Jenže do dnes byli téměř pořád spolu... Králík musel přiznat, že mu ta velká ještěrka chyběla... Ale on za ním nepůjde. To Nuka se musí omluvit!
  ,,Jak myslíš." Pokrčila králičice rameny a odskákala někam pryč. Shadow už se chtěl vydat svým směrem, když ho vyrušil zvuk kovu...
  Okamžitě nadskočil a našpicoval uši, aby poznal, odkud ten zvuk přichází.
  Stáhl uši. Od toho místa, kam zmizela ta králičice...
  Rychle se za ní rozběhl. Třeba se chytila do nějaké pasti... I když jí stěží znal a z toho, co poznal jí moc nemusel, přece by jí tam nenechal na pospas lovcům. Sám měl takovou zkušenost, když byl chycen v pasti a nikdo mu na pomoc nepřišel...
  Proběhl křovím a naskytl se mu pohled na lidský stroj. Kupodivu nenašel kraličici někde nazemi, lapenou v síti či něčem podobném,  ale nahoře, na tom stroji.
  Zřejmě si ho nevšimla, jak byla zaujata strojem, na kterém stála. V tlamičce držela jeden ze šroubků a packama se hrabala v otevřeném stroji.
  Králík k ní pomalu došel ale na ten přístroj nelezl. Jen na ní ze zdola koukal. Co to dělá?
  Najednou se však ve stroji otevřely dvířka a z nich rychle vyletělo několik ptáků.
  Takže nakonec šlo o past... Ale byla nějaká divná...
  ,,Není zač." Zamumlala s úsklebkem přes šroubek kraličice, když sledovala, jak ptáci odletají se splašeným pípáním...
  Ptačí řeč sice neuměla, ale pochybovala, že jí za to jeden z těch potrefených tvorů poděkoval.
  ,,Jaks to udělala?" Zeptal se Shadow až sebou králičice vyděšeně trhla. Možná by i omilem spolkla ten šroubek, kdyby jeho konec nebyl tak velký...
  Rychle si ho vzala do tlapek a pohledla na šedého králíka. ,,Em... No... Prostě jsem se v tom pohrabala... Svedou to ti hloupí lidé, svedu to taky. Jen stačí pozorovat." Pokrčila trochu rozpačitě rameny králičice a pomalu slezla dolů zas na pevnou zem.
  ,,A uměla bys i něco sestavit?" Zeptal se kralík dichtivě. Pravě se mu před čumákem našla nová naděje pro jejich úkol!
  ,,No... Asi ano... Zaleží na tom co bys po-" Víc toho nestihla říct protože ji kralík popadl za tlapku a začal jí táhnout zpadky tam, odkud přišel.
  ,,Musíš se mnou okamžitě za Nukou!" Vyhrkl.
  ,,Počkej co?!" Zhrozila se králičice.