3
Běželi lesem co nejdál od té vesnice to jen šlo. I přes to, že právě jen tak tak unikly ze spárů těch nejděsivějších a nejnebezpečnějších tvorů v lese se však usmívaly. Zvládly svou misi! Zatím nepřemýšlely nad tím, Jak budou pokračovat. Teď byli šťastní ze svého úspěchu.
Asi by doběhly až domů, kdyby se ta plachta nezamotala Nukovy kolem nohou. Nestihl ani vykřinout, a už letěl na čumák. A k jeho štěstí zrovna běželi z kopce.
Zatím, co se kutálel z kopce dolů, zamotaval se do ní ještě víc. Málem sebou strhl i Shadowa, ale ten naštěstí včas plachtu pustil. Marně se snažil hrabat tlapkama, jejichž pohyb byl značně omezen látkou, v zemi a zachytit se o něco drápy.
Zastavil se až na rovince pod kopcem, kde zůstal chvíli ležet. Měl štěstí, že cestou nenaboural do žádného ze stromů. Shadow k němu rychle doběhl.
,,No tys tomu dal. Seš celej?" Zeptal se.
,,Jo, nic mi není." Začal se zvedal ale brzy zjistil, že to jaksi nejde. Byl do té plachy až příliž zamotaný... Zkusil to tedy znova a silněji.
Ozvalo se lehké zakřupání, jak se vlakna začala trhat. Vtom došlo králíkovy, co to jeho kamarad dělá a rychle ho zastavil.
,,Nech toho! Zničíš to!" Aby zdůraznil svá slova, plácl ho tlapkou lehce po čumáku jako to dělají kočky.
,,Hej..." Zavrtěl čumákem i hlavou drak. ,,Když seš tak chytrej tak jak se z toho mám dostat?!" Zamručel a začal sebou cukat ze strany na stranu. Tohle se mu ani trochu nelíbilo. Byl takhle moc bezbraný...
,,Dostanu tě z toho! Hlavně to neroztrhej!" Zasyčel a vyskočil na něj. Chvíli přemýšlel, kde začít a pak začal pomalu tahat za jednu čast, která mu obmotávala křídlo.
Šlo to pomalu, ale zvládal to a drakovy nezbývalo nic jiného, než ležet a čekat. Nezpokojeně posvihával ocasem a mručel.
,,Co by sis beze mě počal co?" Ušklíbl se králík.
,,Vůbec bych do tý vesnice nelez." Zamručel drak. Nebylo mu to příliž příjemné...
,,Ale nebrblej. Za chvíli budeš venku. Vždyť tohle nejsou řetězy a nejsou tu ani lidé." Králík si byl dobře vědom, co jeho kamaráda žere.
,,No jo... Prosím pozpěž si..." Zaprosil drak.
,,To se ti lehko řekne. Ale když ty ses do toho tak zamotal..."
Drak už nic neřekl a nechal králíka, aby ho z toho vyprostil. Pro sebe si něco tiše brblal, dokud ho nevyrušilo zašustění. Nastražil uši a ze země se rozhledl. Nic neviděl ale v podrostu zaslechl tiché kroky.
,,Shade..?" Zamumlal. Tohle se mu nelíbilo... Na člověka to sice bylo moc tiché ale i tak... Teď se nemohl bránit...
,,Jo, jo, už to bude." Zamumlal králík. Byl příliž soustředěný než aby zaslechl blížící se kroky.
,,Shade tohle já teď nemyslím..." Pokračoval nervozně drak.
,,A co myslíš?" Zvedl hlavu od své práce Shadow a pohledl na něj. A zrovna v tu chvíli z keřů opodál vyběhl růdý lišák.
Naplněn odvahou z jistoty, že mu teď drak nemůže ublížit mu zkočil přímo na záda.
,,Shade!" Zařval varovně Nuka a králík jen tak tak stihl uhnout. Lišákovy čelisti zklaply naprázdno, ale ještě to nevzdával. Znovu po králíkovy skočil a on znovu uhl.
,,Nuko nevrť sebou!" Napomenul draka pod sebou. ,,A nech mě mu jednu vrazit!"
,,Nemel a seskoč dolů!" Zavrčel Nuka. Ztěží mohl otočit hlavou tak, aby na něj viděl. Chňapl čelistmi po lišákovy na jeho hřbetu a ten na poslední chvíli uskočil.
Jeho nepozornosti využil králík a do lišáka vrazil. Ten, neočekávaje, že se jeho jídlo bude bránit, se už neudržel a zkutálel se dolů. Při tom však zaryl drápy do látky v marné snaze se udržet.
Látky se pod jeho drápy roztrhala a drak už neměl důvod se krotit. Všechno jejich snažení bylo pryč. Sice ucítil tu úlevu z opět nabyté volnosti, ale pro vděk tu nebylo místo. Ten lišák chtěl sežrat jeho kamaráda.
Zavrčel na něj a lišák vyděšeně zacouval. Shadow si hezky vyskočil na rameno svého velkého přítele a zvrchu se na útočníka podíval.
,,Prosím neubližuj mi, měl jsem jen hlad!" Vyhrkl lišák a schoval si čumák pod tlapky.
,,Já nejsem žédný jídlo ty prašivče!" Zavrčel Shadow. ,,Nuko, usmaž ho!"
,,Co?! Né prosím!" Vyhrkl malý lovec zděšeně. Samým strachem mu nohy vypověděly službu. Nuka si jen mrzutě odfrkl a pohledl na cáry látky, které se nyní povalovaly na zemi.
,,Nebudu tě zabíjet." Zavrčel. Králík na něj nechapavě pohledl, ale to už lišák nechtěl čekat, než by si to rozmyslel.
,,Moc, moc, moc, moc, moc vám děkuji pane Draku... Jsem vašém dlužníkem..." Rychle se otočil a rozběhl se pryč. Moc daleko se však nedostal, protože mu drak dupl na ocas a tím ho přidržel na místě.
,,Zničil jsi tu plachtu a za to půjdeš pro novou." Udal rozkaz drak.
,,C-co..?" V lišákovy hrklo. ,,Já k lidem nejdu! Mají tam psy! Oni mě roztrhají na kusy!" Vyhrkl vyděšeně lišák.
,,To už není naše starost." Zavrčel králík a skřížil packy na hrudi. S touhle verzí by se ještě spokojil, i když by byl nejraději, kdyby ho Nuka usmažil.
,,Pohlídám tě." Pravil drak.
,,Co?!" Vyhrkl udiveně jak králík, tak lišák. Jako první se vzpamatoval králík, seskočil z něj na zem a pohledl mu naštvaně do očí.
,,Co si myslíš, že děláš?!" Vytkl mu hned.
,,Ať si odpyká, co zpáchal." Pokrčil rameny drak.
,,Zvladnem to sami! Liškám se nedá věřit!" Trval si na svém Shadow.
,,Dovolil bych si nesouhlasit..." Ozval se tiše lišák.
,,Ty mlč!" Zavrčel králík až lišák poskočil a raději se stáhl.
,,Shade..." Mírnil ho drak.
,,Chtěl mě zabít!" Vykřikl na něj králík. ,,Já se nebudu paktovat s nikým, kdo mě chce mít na talíři!" Králík se naštvaně otočil ke drakovy zady. ,,Rozhodni se, na čí seš straně." Prohlásil a odhopkal pryč.
Drak ho jen se staženýma ušima pozoroval, ale prostě to udělat nemohl... Jak mohl mít za zlé dravci, že se chtěl najíst?
,,Pane jo... Tak vzteklýho králíka jsem ještě nevidět..." Dovolil si otevřit tlamu lišák.
,,Ty mlč." Zavrčel na něj drak a lišák opět poplaseně nadskočil.
,,Promiňte Pane..." Špitl s čenichem u země.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro