Bílý dráček vystrčil svůj čumák pomalu z nory a rozhlédl se po zasněžené krajině. Všude bylo jen bílo ale už nesněžilo a tak se Vasty co nejrychleji vysoukal ven. Vánice jim zavála vchod sněhem a tak se odtamtud musel i trochu vyhrabat.
  Jakmile byl však konečně venku a mohl se konečně trochu narovnat, cítil se o mnoho lépe. Už by se i vydal zpět k řece ale zastavil ho hlas za ním.
  ,,Musel ses tak hnát ven?" Zamručela černá liška a začala ze svého huňatého kožichu schazovat sníh, který na ní Vasty při svém úprku z nory nahrabal.
  Vasty její stížnost ignoroval a místo toho šel rovnou k věci.
  ,,Co po mně teda chceš?" Mohl by se otočit a utéct, nějak by se jí jistě stratil ale přeci jen to té lišce dlužil. Nebýt jí, nejspíš by se v té vánici ztratil a možná i umrzl... ,,Ale prosím rychle, pospíchám..." Zamumlal. Chtěl být doma co nejdřív.
  ,,Záleží na tom..." Na chvíli se liška odmlčela a nahodila lišácký úsměv.
  ,,Na čem?" Otočil se po ní sněhově bílý drak.
  ,,Jak rychle umíš šplhat. Svedeš to, že jo?" Pohlédla nejdříve na jeho tlapy a pak pohled zvedla k jeho křídlu.
  Kdyz si Vasty všiml, na co se liška dívá, trochu se ztáhl a natočil se k Doxy tak, aby své poškozené křídlo pred jejím pohledem skryl.
  ,,Umím. Co chceš?" Vyhrkl dráček možná až moc prudce.
  ,,Jak dobře?" Ptala se liška dál.
  ,,No..." Zarazil se na chvíli. ,,Řekl bych že celkem dobře."
  ,,Celkem dobře není odpověď." Řekla rázně liška. ,,Buď seš mizernej, dobrej a nebo skvělej lezec." Drácek byl z její odpovědi trošku zmatený a tak když ho Doxy pohledem vybízela k rychle odpovědi, neběděl co by řekl.
  ,,Asi..." Řekl nakonec. ,,Asi dobrý. Možná trochu lepši než dobrý..." Ne ze vy si příliž věřil, ale lezení po stromech mu vždycky šlo. Co jiného mu také zbylo, když létat nemohl?
  ,,To bude stačit." Usmála se liška. ,,Pojd za mnou." Řekla a vydala se někam pryč do lesa.
  Bylo to opačným směrem než byla řeka, což se Vastymu příliž nelíbilo ale nezbylo mu nic jiného, než Doxy následovat a doufat, že to nebude trvat moc dlouho.
  Doxy ho však nevedla dlouho. Les tam končil a misto něj přímo pred nimi stoupala celkem strmě nahoru skalni stěna.
  Vasty při pohledu až nahoru stáhl své dlouhé ouška a přejížděl pohledem od jedné strany k druhé. Skála pochopitelně nebyla nekonečká a a o kus dál vedl i velkem schůdný kopec, tak proč ho Doxy zavedla sem.
  ,,Vidíš támhle tu římsu?" Ukázala černá liška čumákem přímo před ně nahoru. Vasty jen mlčky přikývl. Nacházela se tak v polovině stěny.
  Snad po něm prece nebude chtít aby tam-
  ,,Má tam hnízdo jeden pták co mi pořád krade kořict." Osvětlila Vastymu situaci.

  ,,Nechceš po mě abych..." Začal dráček pomalu ale dřív, než to stihl doříc liška rázně zavrtěla hlavou. Vasty si oddechl, ale jeho úleva nebyla na dlouho.
  ,,Nechci ho zabit, jen chci aby dostal lekci. Stačí když mu to hnízdo schodíš dolů." Vysvětlila černá liška svůj plán Vastymu.
  ,,C-cože?" Zděsil se okamžitě drak.
  ,,Říkal jsi že seš dobrej, takže to pro tebe bude hračka." Zhodnotila Doxy a posadila se pod jeden strom.
  Vasty chtěl ještě něco namítat, ale pochopil, že to nemá smysl a tak svůj pohled namířil k té skalní stěně.
  Do čeho jsem se to jen dostal..?

•●¤●•

  Midnight s Firem mezitim prohledávaly svou stranu lesa. Bílá vlčice se snažila zachytit jakoukoliv stopu zatím co červený lišák postatoval od jehnoho houští k druhému a neustále volal Vastyho a Shada.
  ,,Takhle se brzo unavíš..." Zamumlala Midnight s čumákem hned u sněhove pokryvky kdyz jí Firo už asi po třetí preběhl téměř před čumákem.
  ,,Alesooň se tak zahřeju..." Zamumlal Firo a strčil hlavu do dalšiho keře. ,,Vasty? Shade?! Ah..." Namísto aby se mu někdo z hledaných ozval mu na hlavu spadl skoro všechen sníh, který se na holích větvích nacházel.
  Vlčice nad ním jen zavrtěla hlavou a hledala dál. Čumák už jí od sněhu pěkně zábl ale nemínila se vzdát.
  ,,Ty Mid..." Začal rudý lišáček pomalu. ,,Myslíš ze je najdeme?" Zeptal se se stazenýma ušima.
  Vlčice na zlomek vteřiny zaváhala ale pak pevně, aby lišáka alespoň trochu povzbudila, prohlásila. ,,Jistě. Shadow nemohl udejít daleko. Ta bouře ho jistě nakonec donutila se schovat. Možná je tvrdohlavej blbej, ale není až tak blbej aby se v tom počasí plahočil dál."
  ,,A co Vysty..?" Zamumlal lišák
  ,,Vasty... Vasty je drak. Když mu bude zima, něco si zapálí. Navíc je oba hřeje teplá srst jako tebe nebo mě. Když to tu přežijeme mi, oni taky." Řekla vlčice tak pevně, jak jen dokázala. Naštěstí to vypadalo, že Fira tato odpověd zkutečně uklidnila. Pak se však na chvíli pozastavil a pohlédl mezi stromy směrem, kterým tekla řeka.
  ,,To Nukovy musí být zima... Vždyt on má jenom šupiny..."
  Vlčice si povzdechla. Chápala lisákovy starosti ale na tohle teď neměly čas.
  ,,Nuka je v pořádku s Diou stejně jako mi dva." Řekla a pokračovala vytrvale v cestě. ,,Tak pojď, nez ti tam přimrznou tlapky."