Uběhl týden od té události. Nuka i Shadow zůstaly jak slíbili celou dobu s Vastym. Tedy, samozřejmě byli chvíle, kdy jeden z nich někam odběhl. Nuka letěl pro jejich jídlo, Shadow si šel zase pro to svoje, protože jen při pohledu na zdechlé ryby se mu dělalo špatně a většinou s packou na čenichu odkráčel s tím, že je to pěkně nechutné.
  V takových to chvílích si Vasty dovolil zamyslet se nad svým plánem. Třeba to zkutečně bylo vyjímečně...
  On se však nemohl ubránit myšlence, že je to kvůli němu. Jak víc nad tím přemýšlel, tím víc měl strach, že ho jeho přátelé opustí... Čím víc se snažil najít důvody, že by to neudělali, tím víc nacházel důvodů, proč ano...

•●¤●•

  ,,Půjdu zkontrolovat Diu." Oznamil ráno Shadow. Bokem Nukovy vysvětlil, že se půjde zeptat, jestli zase něco nepotřebuje, před Vastym řekl, že jí slíbil pomoc.
  ,,Mohly bychom také pomoct." Vyskočil hned na nohy Vasty.
  ,,To nejde. Dia mi nabídla, že si u ní můžu nechat něco na zimu ale musím jí zato pomoct zvětšit spižírnu a... No, ani jeden z vás se do její nory nevejdete..." Vymyslel rychle králík.
  ,,Aha..." Zamumlal Vasty. Něco se mu na tom však nezdálo... ,,Tak dobře..." Už jen čekal, kdy se omluví i Nuka, aby to vypadalo, že jde každý jinam a pak se někde sešly. Ale větší drak s ním zůstal a dokonce, aby se nenudili, navrhl procházku k řece. Vasty se za své podezíravé myšlenky lehce zastyděl a nabýdku rád přijal.

•●¤●•

  Shadow mezitím běžel k doupěti šedé králičice. Věděl, že podle plánu Nuka zavede Vastyho na druhou stranu lesa, ale i tak chtěl být brzy zpádky.
  Chtěl se jen zeptat, jestli už něco nevymyslela a co na to případně bude potřebovat přinést.
  Než však ztihl doběhnout až k jednomu ze vstupů do jejího doupěte, zpatřil v křoví něco bílého.
  Zděsil se. Jak se sem Vasty mohl dostat?! Navíc jak mohl být rychlejší než on?! Nuka ho měl přece hlídat!
  Když prvotní zděšení opadlo a Shadow lehce vykoukl z poza suché, již téměř hole větve, mohl si oddechnout. Tohle nebyl Vasty.
  Vylezl pomalu z keří a zpatřil, jak u Diiny nory sedí ta bílá vlčice. Midnight. K jeho překvapení jí u nohy seděla právě Dia a vypadalo to, že se celkem baví. Obě se usmívaly a plachá králičice ani nevypadala z přítomnosti velkého masožravce nějak zvlášť zděšeně...
  Shadow nechápal. Co se tu stalo během jejich nepřítomnosti? Vždyť to Dia byla ta, která si s masožravci nechtěla nic začínat.
  Světle šedá králičice si jeho příchodu brzy všimla. Otočila se na něj a, jako by se před chvílí ještě s vlčicí nad něčím nesmály, klidně promluvila. ,,Tak ses nám uráčil přijít?"
  Králík se zamračil. ,,Nech si toho." Dohopsal k ní. ,,Přišel jsem se zeptat, jestli něco nepotřebuješ."
  ,,Teď zrovna ne. Mid mi se vším pomohla." Pokrčila rameny králičice.
  Shadow se otočil na bílou vlčici, co doteď klidně seděla stále na tom samém místě. ,,Já myslel že nám pomáhat nechceš."
  ,,Neřekla jsem, že vám pomáhat nechci, ale že je to nebezpečné. Ale váš cíl je ušlechtilejší než byl ten jejich..." Povzdechla si. Shad si všiml, jak jí Dia položila svou malou packu na tu její, mnohem větší, jako by jí chtěla uklidnit...
  Musel se nad těmi dvěma pořádně zamyslet. Žeby Dia věděla ještě nečo navíc? Nejspíš spolu byli celý ten týden... Žeby se tu oběvilo další přátelství mezi masožravcem a bíložravcem? Nemohl jinak, než se ušklíbnout. Hlavně že mu ještě před týdnem div nenadávala do blázna.
  ,,Takže nic nechceš, fajn." Otočil se k nim zase zády. Alespoň bude zpádky brzo.
  Zarazil se. A nebude to poté moc nápadné? Vykopat další podzemní místnost je docela práce...
  ,,Hele, pořád jste to byli vy, kdo přišly s takovýmhle šíleným plánem, tak by jste se také mohly zapojit." Zamračila se Dia a Midnight souhlasně pokývala hlavou.
  ,,Tak nám dej úkol." Otočil se na ní králík. ,,Navíc, když budem chybět moc často, Vastymu to bude podezřelé. Nesmí se o tom dozvědět."
  ,,Vždyť mi víme." Odpověděla světlá králičice.
  ,,A už jsi něco vymyslela?" Zeptal se králík.
  ,,Asi... Vím, jak postavit křídlo ale nevím, jak udělat, aby s ním mohl hýbat..." Informovala šedého kralíka Dia.
  ,,A taky potřebuješ nějakou nahradu za peří." Připoměla Midnight a Dia hned přikývla.
  ,,Jo, na to bych málem zapoměla. Díky, Mid." Usmála se na vysokou vlčici a ta jí úsměv opětovala.

,,Potřebuju něco, co by se natáhlo přes křídlo. Třeba..."
  ,,Třeba plachtu?" Skočil jí do řeči Shadow.
  ,,No... Ano, to by mohlo fungovat." Přikyvla nakonec Dia po krátkém zamyšlení. , Ale nesmí mít v sobě žádné díry. Měla by být pevná, aby se o něco neroztrhla." Shadow se zamračil.
  ,,Jednu jsme měli ale Firo a Nuka jí zničili... Kouknem se po další." Řekl Shadow nevědouc o tom, že dva zmínění již dávno našly jinou plachtu, kterou si prozatím schovaly v noře rudého lišáka.
  ,,Dobře." Přikývla Dia. ,,Bylo by fajn, kdyby jste mi jí ještě dneska donesly."
  ,,Nevím, jestli to půjde. Vasty byl z toho, že jsme ho minule dvakrát nechaly doma docela špatnej. Nechci, aby byl zklesly z toho, že je sám, když pro něj připravujeme dárek." Odpověděl králík.
  ,,Možná bych s ním mohla promluvit." Navrhla bíla vlčice ale to Shadow hned odmítl.
  ,,Ne, nesmí nic tušit. Buď tu plachu přineseme ještě dnes, a nebo zítra." Rozhodl tónem, který jasně říkal, že to tak prostě bude a s rychlím rozloučením odběhl pryč. Holky se tak na sebe podívaly a povzdechly si. ,,Ten už se asi nezmění." Zhodnotili a daly se zase do práce.