Kapitola třicátá čtvrtá - Neshoda s Lockhartem
Znuděně přetočila stránku a volnou rukou si podepřela hlavu. Tiché ťukání dešťových kapek o okenní tabulku ji jaksi uklidňovalo a když zaslechla odkašlání, nerudně od učebnice vzhlédla. Zjistila, že profesor Lockhart stojí u její lavice a s nadzvednutým obočím ji sleduje.
,,Ano, pane profesore?" neodpustila si znuděný tón a očima znovu zabloudila ke knize.
,,Je hodina, slečno Blacková. Myslím, že není zrovna vhodná doba na čtení," odpověděl jí Lockhart a chtěl vzít do ruky knihu, jenže Natasha si ji ještě blíž přitáhla k sobě.
,,A co mám dělat? Zírat do prázdna a poslouchat vaše žvásty o těch dokonalých hrdinských činech?" štěkla na něj. V hlase jí přitom zazníval jistý ironický podtón. ,,To tedy pardon, ale to se radši budu vzdělávat."
,,Co to čtete za knihu?" dožadoval se Lockhart. Tasha si hlasitě povzdechla a protočila očima. Pár lidí se zasmálo.
,,Jak čelit útočným kouzlům," odsekla mu a ukázala mu obálku knížky, aby jí uvěřil.
,,Dejte mi ji," natáhl k ní ruku, ,,hned."
,,Ne, dal mi ji profesor Snape!" vyštěkla. On jí knihu rychlým gestem sebral a ona rozzuřeně vstala. ,,Vraťte mi ji!"
,,Ne, vrátím ji profesoru Snapeovi," odpověděl jí a ladným krokem kráčel ke katedře. Aby jsi zakopl, pomyslela si Natasha a s překvapením shledala, že se den ode dne začíná dostávat na povrch její zmijozelská povaha.
,,Tak to tedy odcházím," odsekla a popadla brašnu, ze které si ani nevyndala Lockhartovy knihy. ,,Nashle." Rozeběhla se ke dveřím a než stačil Lockhart něco namítnout, byla už pryč. Nezapomněla za sebou prásknout a pak se rozzuřeně vydala ke sklepení. Trucovitě si sedla před učebnu lektvarů, protože jí bylo jasné, že Severus má hodinu. Opřela se o chladnou zeď a přitáhla si kolena k hrudi. Položila na ně bradu a zadívala se na dveře, jako by je svým hypnotizujícím pohledem chtěla otevřít.
Nevěděla, jaký ročník teď Severus učil, a zamyšleně se kousla do rtu. Už zase se zapomněla Dracovi svěřit, další týden uplynul... Třeba ztrácela čas. Musí mu to už říct. Nejlépe dnes, aby spolu zase začali pátrat - ale tentokrát důkladněji - po jejích rodičích.
•••
,,Odevzdejte mi vzorky vašich lektvarů a se jmenovkou mi je položte na katedru!" pár minut před koncem hodiny se sklepením rozlehl Snapeův chladný hlas. Draco uchopil naběračku, v levé ruce si přidržujíc prázdnou lahvičku, a nabral trochu lektvaru. Pak ho opatrně přelil do lahvičky a na ni nalepil štítek se svým jménem. Odevzdal ho profesorovi a akorát do zvonění si po sobě stihl uklidit místo. Mezi prvními studenty hrnoucími se na oběd se vydal ven a překvapeně povytáhl obočí, když se na chodbě střetl s Natashou.
,,Myslel jsem, že máš obranu. Co tu děláš tak brzy?" zajímal se, a jelikož se studenti začali hrnout ze sklepení ven, uchopil ji za paži a vedl ji do Velké síně. Natasha nestihla protestovat, že chtěla počkat na Severuse.
,,Ten idiot Lockhart mi sebral učebnici," zavrčela a vztek na neschopného profesora se opět vrátil, ,,tak jsem z jeho hodiny prostě odešla. A už nikdy tam nechci jít!"
Draco se zasmál a zasedl ke zmijozelskému stolu. Tasha si sedla vedle něj a oba si začali nandavat na talíř. Po chvilce si k nim přisedli Crabbe s Goylem a Blaise s Pansy.
,,Takže jsi celou hodinu čekala před učebnou?" zeptal se Draco a napil se dýňové šťávy.
,,Jo," zašklebila se, ,,alespoň jsem přemýšlela. Musím pak s tebou o něčem důležitém mluvit." Zarazila se, když spatřila Pansy, jak na oba dva zvědavě hledí. Pak do ní ale Draco loktem drknul, a tak svou pozornost obrátila na něj. ,,Co je..-?"
,,Koukej," sykl koutkem úst a nenápadně hodil hlavou k řediteli jejich koleje, který s kamenným výrazem kráčel až k nim.
,,Malér," šeptla Natasha, ,,zřejmě se to dozvěděl."
,,Slečno Blacková," vyžádal si pozornost Severus, ,,rád bych si s vámi o něčem promluvil. Přijďte prosím v pět do mého kabinetu."
,,Jistě, pane profesore," přikývla. Jakmile se Snape vzdálil, Blaise se na ní zašklebil.
,,Jaké to je mít za příbuzného profesora?"
,,On není můj příbuzný," odpověděla mu klidně Natasha, ,,jen mě... ehm, vychovával?" snažila se volit ta správná slova. Alespoň myslím, že není můj příbuzný, pomyslela si.
,,Potřebuju si dokončit tu práci pro McGonagallovou, jdu do knihovny," oznámil Draco a pohledem ujistil Crabbea a Goyla, že ve Velké síni mohou zůstat a cpát se dál.
,,A já už jsem najezená, takže půjdu k Lockhartovi do kabibetu zeptat se, jestli mi vrátí tu knihu," Tasha se usmála na Zabiniho a s Dracem v patách vyšla z Velké síně. K Lockhartovi ale nešla. Teď se naskytla správná příležitost, jak si s Dracem promluvit.
,,O co jde, Tash?" zeptal se jí narovinu, když se oba dva pod přísným pohledem madame Pinceové usadili k jednomu stolu a popadli knihy, za které se skryli.
,,Ta ženská mě snad nepřestane sledovat," zašeptala Natasha a zamračeně hleděla do knihy, kterou otevřela na náhodné stránce. ,,Jde o můj původ."
Draco se napnul a tázavě se na ni zadíval. ,,A už jsi něco zjistila?" zajímal se.
,,Tady ve škole vystupuju pod příjemním Blacková," sykla tiše, ,,ale rodokmen Blackových jsme přeci viděli, vzpomínáš? A moje jméno tam nebylo."
,,Hmm," zamumlal Draco a zamyšleně se díval do knihy, ,,buďto to je tvoje pravé příjmení, ale nepatří do čistokrevné rodiny Blackových, a nebo jsi prostě potomkem někoho, koho vydědili."
Tasha vykulila oči. Věcem, které se dělávali v čistokrevných rodinách, absolutně nerozuměla. ,,Proč by vydědili svoje děti?"
,,Moje máma byla Blacková," odpověděl Draco, ,,a její sestru vydědili za to, že se provdala za čaroděje mudlovského původu."
,,Ach tak," zahuhlala Natasha a narovnala se, ,,takže tu je stále více jak jedna možnost."
•••
Severus se po vyučování dostavil do ředitelny, jak po něm Brumbál chtěl. Na začátku Tashina prvního ročníku řediteli slíbil, že ho bude pravidelně informovat o všem, co se kolem Natashy děje. Ani v nejmenším netušil, k čemu mu to je dobré, ale i přesto splnil svůj slib a s vyzváním vešel do Brumbálovy pracovny.
,,Á, Severusi, už jsem vás čekal!" usmál se na něj vřele a ukázal na křeslo před svým stolem. ,,Posaďte se. Dáte si něco? Citronový čaj?"
,,Nechcete zkusit něco jiného, než jídlo a pití s příchutí citronu?" ušklíbl se Severus a posadil se do křesla.
,,Inu, citronové bonbony já vskutku rád," usmíval se stále Brumbál. ,,Jak se vám daří?"
,,Nemusíte se snažit udržovat zdvořilou konverzaci, Brumbále. Já sám dost spěchám, mám ještě nějaké věci, které dnes musím vyřídit, takže bych byl rád, kdybychom rovnou přešli k tomu, proč jsem tady," zavrčel Severus, ,,mám se tak, jak se jen neoblíbený profesor lektvarů může mít."
,,Určitě se tedy máte dobře," namítl vesele ředitel a muž sedící naproti němu pouze protočil očima, ,,ale nezapomínejte na to, že za tu neoblíbenost si můžete sám."
,,Vyhovuje mi to," zaskřípal zuby Snape, ,,můžeme už přejít k tomu tématu?"
,,Jistě, jistě, povídej," Brumbál se pohodlně opřel a spojil prsty do stříšky. Přes půlměsícové brýle Severuse pozorně sledoval.
,,Požádal jste mne, abych vám nosil informace o změnách ohledně Natashy," začal Severus pomalu, ,,nedávno se pohádala s dvojčaty Weasleyovými."
,,Och, to mě velmi mrzí," Brumbál se zatvářil soucitně, ,,čekal jsem, kdy mi pan Weasley přijde navrhnout nový hábit."
Snape znovu protočil očima, na Brumbálovu poznámku ale jinak nereagoval a pokračoval dál: ,,V hodinách válčí se slečnou Weasleyovou."
,,Typická nesnášenlivost mezi Nebelvírem a Zmijozelem," broukl Brumbál, ,,její neshody s dvojčaty to zřejmě ještě prohloubily."
,,Možná. Říkal jsem jí to samé, co vy před chvílí. A aby si z toho nedělala takovou hlavu," na chvíli se zarazil, ale pak přece jenom pokračoval. ,,Každopádně mám pocit, že se v ní objevuje pravá zmijozelská povaha. Utekla z Lockhartovy hodiny a byla drzá, dokonce jí musel sebrat i učebnici, kterou při jeho hodině studovala."
Brumbálovi pobaveně zajiskřily oči. ,,To je tedy vskutku zajímavé. Nu, dalo se čekat, že se její povaha začne měnit. Koneckonců, byla zařazena do Zmijozelu. A díky předkům také něco málo zdědila."
Severus měl na chvilku pocit, že mu Brumbál opět něco tají. Ten stařec byl opravdu nevyzpytatelný a dovedl v Severusovi vzbudit takovou nejistotu jako nikdo jiný.
,,Co se stane, až naše pečlivě střežené tajemství praskne?" zajímal se Severus a nedůvěřivě si Brumbála prohlížel.
,,Každé tajemství jednou vyplave na povrch," odvětil Brumbál klidně, ,,Natasha to jistě pochopí."
Severus si ironicky odfrkl. ,,Jistě. Pochopí! Proč nemohla mít příjmení někoho jiného? Proč zrovna Blackových?"
,,Protože Natasha Blacková zní hezky," odpověděl pobaveně Brumbál, ,,je to přece falešné příjmení."
,,Ale ona může pátrat po svém původu. A Blackovi patří k nejstarším čistokrevným rodům," namítl profesor.
,,Ale jelikož její jméno v rodě Blacků není, můžeme být úplně klidní," usmíval se dál ředitel, ,,může si myslet, že její rodiče byli mudlové."
,,Jistě. A proto je zařazená do Zmijozelu."
•••
,,Asi je někde pryč," prohodil znuděně Draco, který se opíral o zeď a sledoval Natashu, která už poněkolikáté klepala na dveře Snapeova kabinetu.
,,Ale vždyť říkal, že v pět mám u něj být," namítla a otočila se k blonďákovi čelem. ,,Tak kde by mohl být?"
,,Určitě se každou chvíli objeví, třeba něco řeší. Třeba je ve sborovně," pokrčil rameny a povolil si zmijozelskou kravatu. Tasha si povzdechla. Oba dva byli chvíli ticho, ale hned zbystřili, když zaslechli tiché kroky. V následující vteřině zpoza rohu vyšel Severus, který oběma jen kývl na pozdrav.
,,Pojďte dovnitř, slečno Blacková," pokynul tichým hlasem Natashe a otevřel dveře od kabinetu, ,,potřebujete něco, pane Malfoyi?"
,,Ne, pane. Jen jsem šel Natashu doprovodit," odpověděl mu klidně Draco a když Severus kývl a zavřel dveře, odebral se do společenské místnosti.
,,O čem jsi se mnou chtěl mluvit?" zajímala se Natasha sledujíc Severuse, který ještě stál kousek od dveří.
,,Lockhart mi dnes řekl, že jsi odešla z jeho hodiny," v černých očích se mu zablýsklo, ,,a sebral ti knihu. Teď chci slyšet, co se stalo."
Natasha se zhluboka nadechla a zadívala se do země. ,,Měli jsme obranu," začala nejistě, ,,a protože on nás stejně neučí nic přínosného a jen se předvádí, vytáhla jsem si tu knihu od tebe a začala jsem si ji číst, abych tu hodinu tak nepromarnila. Jenže on za mnou samozřejmě přišel a chtěl mi ji sebrat, tak jsme se začali dohadovat. Nakonec mi ji sebral, jenže já byla naštvaná a on učitel k ničemu, tak jsem prostě odešla."
Snape se na ni chvíli díval, jako by si chtěl v hlavě uspořádat to, co mu řekla. Zamyšleně pak přešel ke stolu, na které ležela daná kniha. Vzal ji a podal jí Natashe.
,,Děkuju," věnovala mu úsměv a přitiskla si knihu na hruď. On jenom přikývl. ,,Nechci chodit na jeho hodiny."
,,Musíš, obrana je důležitá-"
,,-ne, když ji učí tenhle namyšlenej tupec!"
,,-a máš ji v rozvrhu."
Natasha prosebně zakňourala, avšak Severus rázně zakroutil hlavou. ,,Pár hodin do týdne zvládneš. A navíc máš se mnou doučování a to ti ty hodiny vynahradí."
,,Alespoň něco," zamumlala si pro sebe Natasha, ,,proč Brumbál zaměstnal takového tupce?"
Na to Severus neměl odpověď. Nikdo to místo nechtěl přijmout. Nikdo kromě něj a Lockharta. Jenže on to místo nedostal. Dostal ho Lockhart.
•••
Chlad se jí šířil celým tělem a ona se otřásla. Najednou měla pocit, jako by všechna její snaha udržet si vědomí a zdravý rozum přišla vniveč.
•••
To se nám to zase hezky zamotává!:D tak co, myslíte, že je její otec Severus, nebo opravdu patří do rodiny Blackových, nebo je snad mudlovského původu?:DD
Objevil se tu někdo, kdo shipuje Natashu+Draca?:D
Děkuji moc za 15K reads❤❤
-Milka💞
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro