Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola devadesátá sedmá - Bradavice s novým ředitelem

Natasha ani Draco se pronásledování Fénixova řádu, který přepravoval Harryho Pottera, naštěstí neúčastnili. Poslední měsíc prázdnin se nesl ve strachu. Smrtijedi selhali a i Luciusova hůlka při zabití Harryho selhala. Potter Voldemortovi opět unikl, a smrtijedi se obávali každé schůze, která nastala, zda si zrovna na nich Pán zla nevybije svůj vztek.

Večer před jejich odjezdem do Bradavic seděly obě děti u Natashy v pokoji. Do okenních tabulek bubnoval prudký déšť a zamračená obloha jako by souvisela s jejich pochmurnou náladou. Oba dva věděli, že škola, ve které bylo vždy bezpečno, teď připadla Voldemortovi. Sourozenci Carrowovi teď měli vyučovat Černou magii a Studium mudlů a ředitelem školy se stal Severus Snape.

Oba dva sužoval strach a otázky, na které neznali odpověď. Za jak dlouho si Voldemort podmaní celý svět? Co se s nimi stane? Jak to tu bude vypadat třeba za pět let? Nevěděli. Všechno bylo nejisté.

,,Nikdy bych neřekl, že jsem se v předchozích letech do Bradavic těšil," prolomil tíživé ticho Draco a prstem si přejel po růžových rtech. ,,Ale když to porovnám se zítřkem...tak se dá říct, že předtím jsem se doopravdy těšil."

Natasha pouze přikývla, jako že ho slyšela a že chápe, a dál za ušima drbala jednoho z šedivých chrtů, kteří patřili Malfoyovým.

,,Už odmala mi otec vtloukal do hlavy, že mudlovští šmejdi jsou odpadem kouzelnické společnosti," pokračoval Draco. ,,Zdůrazňoval mi, jak moc závisí na čisté krvi, dobrém jméně, mocném rodě. Když jsem měl nastoupit do Bradavic, našel mi přátele, které byli podle něj pro mě vhodní. Tvrdil, že Brumbála nemám brát vážně, že je milovníkem mudlů a mudlovských šmejdů. Ale teď jsem si, myslím, udělal svůj vlastní názor. Řekl bych, že v Bradavicích nám všem bylo lépe - všichni jsme se cítili bezpečněji - když byl ředitelem on."

Jeho kamarádka jako by se až teď probrala ze svých myšlenek. Neustále myslela na to, jak v Příčné ulici procházeli kolem žertovného krámku dvojčat Weasleyových. Na malou chvilku měla pocit, jako kdyby se vrátila do svého veselého dětství. Do dětství, které alespoň chvíli mohla strávit s nimi.

Teď ale na Draca překvapeně třeštila oči, měla pocit, jako by se snad přeslechla. Opravdu tohle řekl on, Draco Malfoy? Ten, který vždy stál za názory svého otce? Pousmála se; došlo jí, že si to vše uvědomil, když pohlédl krutosti do očí. Už věděl, jak se věci mají.

,,Jsem ráda, že jsi pochopil," zašeptala a věnovala mu úsměv.

,,Bohužel pozdě," dodal trpce Draco a nedokázal se zbavit pocitu, že kdyby smrtijedy nedostal do hradu, nic z toho by se nestalo a Albus Brumbál by tu teď ještě byl.

•••

Shon na nádraží Kings Cross tu prvního září panoval stejně jako každý rok. Mladší či starší studenti se svými rodiči se snažili co nejnenápadněji s vozíky s kufry, klecemi s houkajícími sovami či jinými mazlíčky proběhnout přepážkou mezi nástupišti devět a deset. V předchozích letech tu bylo vždy vidět veselí, studenti se už nemohli dočkat, až rudá lokomotiva vyjede do Bradavic, ale dnes tu panovala hmatatelná nejistota. Rodiče se ostražitě rozhlíželi kolem sebe, ponoukali své potomky k opatrnosti a děti se držely se svými přáteli.

Natasha to všechno pozorovala z okna svého kupé a přemýšlela, jaký asi bude následující rok. Útroby se jí sevřely strachem, protože nevěděla, co očekávat od setkání s Letty a Edwardem. Pošlou je rodiče vůbec do Bradavic? Někteří je posílali s nadějí, že jedině v Bradavicích budou jakž takž v bezpečí, protože tam všichni učitelé z předchozích let zůstávali. Jiní své děti raději neposílali do školy, ve které byl ředitelem Snape (Denní Věštec se o jmenování nového bradavického ředitele nezapomněl zmínit). A ostatní děti, jejichž rodiče byli smrtijedi, se do Bradavic vraceli úplně klidní.

Tmavovláska byla stále neklidná. Její šestiletá kočka totiž v kouzelnické škole zůstala, jelikož se Tasha dostala domů ještě před koncem školního roku, a navíc kolem panoval zmatek. Doufala, že se o ni někdo postaral.

,,Viděl jsem Tonkse," oznámil Draco, když vešel do kupé a přisednul si k ní. Povýšený výraz z jeho tváře okamžitě zmizel a zamračeně si teď prohlížel dva druháky z Nebelvíru.

,,Kde byl?" vydechla Natasha.

,,Odcházel někam s Lae," odpověděl jí nabručeně, a hned poté zmlknul. Oba dva měli v hlavě jiné myšlenky, kterými se zabývali většinu dlouhé, a tentokrát vůbec ne radostné, cesty do Bradavic.

•••

,,Natasho, vstávej," blonďák začal svou kamarádku jemně budit. ,,Už jsme v Bradavicích." Natasha pomalu otevřela oči, promnula si je a vzdychla si.

,,Já jsem usnula?" zeptala se ospale a protáhla se. Draco se usmál.

,,Ano. V půlce cesty se vlak zastavil, protože smrtijedi přišli kvůli Potterovi prohledat vlak. Pojď, už jsme v Prasinkách, kočáry čekají," vzal do ruky svůj kufr a tou druhou sevřel Natashinu ruku. Společně vyšli z kupé a k jejich smůle spatřili Edwarda s Lae.

Letty se zadívala na jejich spojené ruce a zavrtěla hlavou; Edward propálil Malfoye vražedným pohledem a zamračil se.

,,Uhněte nám z cesty," sykl na ně Draco.

,,Nebo co, zavoláš toho pošuka?" štěkl na něj Edward, ale Lae ho už rychle táhla pryč. Draco se za ním ještě naštvaně díval, než s Natashou, která nepromluvila ani slovo, vyšli z vlaku a zamířili ke kočárům. Oba dva se podivili, když spatřili, že je letos táhnou podivní tvorové, jenž připomínali koně.

,,Asi jedna ze změn," pokrčil rameny Draco a otevřel dveře od kočáru. Vlezl si do něj a Tasha ho následovala. Cesta proběhla mlčky. Oba dva přemýšleli nad tím, jak proběhne večeře.

,,Až teď mi vlastně došlo, že tudy procházím naposledy," ozval se Draco, když prošli velkou branou a mířili do Velké síně.

,,Já až příští rok," zamumlala Natasha a prohlížela si chodbu. Nic se nezměnilo, ale přesto měla pocit, že to není stejné. Protože za nimi ale šli další studenti, zamířila raději do Velké síně, kde se posadila ke zmijozelskému stolu.

Zabloudila pohledem k profesorskému stolu, kde na místě ředitele seděl Severus s kamenným výrazem. Ledovýma očima probodával studenty, kteří se trousili do Velké síně, a když se zdálo, že už tu jsou všichni, vešla dovnitř profesorka McGonagallová s prvňáky.

Zařazování proběhlo stejně jako vždy a poté vstal nový ředitel. Natasha byla zvědavá, zda bude mít proslovy jako míval Brumbál.

,,Všechny studenty vítám po dvou měsících zpět," ušklíbl se, jako by snad chtěl naznačit, že svá slova nemyslí vážně, ,,a ihned přejdu ke změnám v profesorském sboru. Vaším novým profesorem Černé magie," mezi studenty to zašumělo, ,,je Amycus Carrow." Tasha věděla, že patří ke smrtijedům, a tak raději tleskala společně s ostatními. ,,Studium mudlů převezme Alecta Carrowová," opět se ozval potlesk a Natasha nabývala dojmu, že se Severus tváří netrpělivě, jako by to už chtěl mít za sebou. ,,A nakonec, ředitelem zmijozelské koleje se stává Horacio Křiklan."

,,Cože, Křiklan?" vydechl Draco nevěřícně a podíval se na Severuse, který si již sedl zpět.

,,Nejspíše má moc povinností na svém novém místě," ušklíbla se Natasha a s myšlenkou, že tenhle školní rok nejspíše nebude patřit k těm nejlepším, se pustila do jídla.

•••

Voldemort zuřil. Neměl tušení, kde by se Harry Potter mohl skrývat. Kde jinde by měl být, když ne v Bradavicích? Ta nevědomost ho dováděla k nepříčetnosti...

•••

Včera večer začal můj mobil stávkovat a já jsem ráda, že jsem ho před chvílí zapla, protože jsem začínala mít depky, že nestihnu vydat kapitolu:'DDD
Snad se vám líbila:)
-Milka💞

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro