Everly

Ráno jsem se probudila na to, že mi svítilo slunce do obličeje. Zívla jsem si a pomalu se zvedla. No dnešní noc jsem teda opravdu dobře nespala. Sice jsme se s Jasonem chytli, ale chtěla jsem s ním být přes noc. On mě totiž vždy drží pevně v objetí a cítím se s ním v bezpečí. Ale v noci jsem se probudila kvůli noční můře a Jason u sebe v ložnici nebyl ani v jiném pokoji s postelí.

Rozešla jsem se znova do jeho ložnice a potichu otevřela dveře. Pořád tu nebyl. Kde sakra je? To mě tu nechal?

Šla jsem pomalu po schodech dolů, nic jsem neslyšela. ,,Jasone?" Zavolala jsem, nic.

,,Jasone?" Zavolala jsem hlasitěji. ,,Tady jsem" ozvalo se od hlavních dveří a já se tam hned rozešla.

,,Kde jsi byl?" Vyhrkla jsem. ,,Panebože Jasone! Jak to vypadáš?" Zeptala jsem se vyděšeně. Na bílém tričku měl plno krve. ,,Ta není moje" vydechl a rozešel se do obýváku. ,,Není tvoje?" Zvedla jsem obočí a šla za ním.

,,Ta krev není moje" řekl a sundal si triko a pak si vzal nové, které se tu povalovalo. Je tu hrozný nepořádek. Abigail už tu nebyla skoro týden a je to opravdu vidět.

,,Koho jsi zabil?" ,,Ev to tě zajímat nemusí" zamumlal. ,,Ty jsi tu nebyl celou noc?" Zeptala jsem se. ,,Jo divím se, že tu pořád jsi" Uchechtl se.

,,Proč bych tu nebyla?" ,,Divím se, že jsi nevyužila prázdného domu" pokrčil rameny. ,,Stejně by sis mě našel a já tě mám ráda" ,,Včera odpoledne to tak nevypadalo" ,,Jasone, já tě mám fakt ráda. Řekla jsem ti i, že se dokážu zamilovat. Ale nikdy se s tebou nebudu cítit volně. Nikdy se nebudu cítit jako v normálním vztahu. Musela jsem si nechat udělat jiné vlasy, aby mě lidi nepoznali. Ty stejně by jsi mě nikdy nikam nepustil. Prostě to není normální vztah" povzdechla jsem si a on si taky povzdechl a odvrátil ode mě pohled.

,,Spal jsi vůbec?" Zeptala jsem se potichu. ,,Ne" šeptl a šel do kuchyně. Sedla jsem si na gauč a koukala na něj, jak si dělá kafe. Vypadal hrozně. Vypadal unaveně to jo, ale i hrozně zlomeně. Měl skleslý ramena, hrozný výraz na tváři, kousal se nervózně do rtu.

Postavila jsem se a šla za ním. Ze zadu jsem ho objala a položila si hlavu na jeho záda. ,,Jsi celý ztuhlý" zašeptala jsem. Povzdechl si a opřel se o linku. ,,Everly" vydechl. ,,Ano?" ,,J-já..." úplně se mu rozklepal hlas.

,,Jasone" odtáhla jsem se od něj a otočila ho, abych na něj viděla. ,,Co se děje? Takhle jsi se nikdy nechoval" ,,Je toho na mě moc" zamumlal. ,,Protože jsem ti řekla, že se nikdy s tebou nebudu cítit volně?" ,,Neopakuj to pořád!" Zařval a já od něj vyděšeně odskočila.

,,Neopakuj pořád, že se se mnou nikdy nebudeš cítit volně! Já to doprdele vím!" Vykřikl. ,,Promiň" sklonila jsem hlavu.

,,Everly já tě miluju" zavzlykal najednou a já se na něj překvapeně podívala. Panebože, co mu je proboha, že takhle mění nálady?

,,Jasone" šeptla jsem a chytila ho pomalu za tváře. Bojím se, aby mi něco neudělal. Nevím co od něj teď můžu čekat. ,,Miluju tě Ev" znova zavzlykal. ,,Řekni mi, že mě taky miluješ" zašeptal.

,,Jasone, já tě mám ráda" ,,Nemiluješ mě? Ani maličko?" ,,No já..." ,,Jestli ano tak to prosím řekni" opřel si čelo o to moje a já mu utřela slzy.

,,Já nevím" vydechla jsem a on se ode mě odtáhl. ,,Jasone, jsi unavený. Pojď si lehnout" vzala jsem ho za ruku. ,,Fajn" kývl a šel poslušně za mnou.

Došli jsme do jeho ložnice a on si hned lehl. ,,Prosím obejmeš mě?" Zeptal se. ,,Chci naposledy usnout ve tvém náručí" zamumlal. ,,Jak to myslíš?" Zeptala jsem se nechápavě. ,,To je jedno" vydechl a roztáhl ruce. Lehla jsem si k němu a objala ho. Za chvíli jsem slyšela, že usnul a já po chvilce spala taky.

**********

Probudila jsem se na to, že mě Jason jemně tahal za vlasy. ,,Hmm" zabručela jsem a víc se k němu přitiskla. ,,Vstávej Ev" zašeptal. ,,Proč?" ,,Je půl jedné odpoledne" ,,Uhm máme něco k obědu?" Zeptala jsem se a zívla si. ,,Ne, něco objednám ano? Co chceš? Pizzu?" ,,Ano prosím" usmála jsem se a podívala se mu do očí. Měl v nich jenom jednu emoci a to bolest. Úplně to z těch očí křičelo. Musí se dít i něco jiného, protože přece nemůže být takhle zlomený z toho, že ho ještě nemiluji. Ale to přijde si myslím.

Pomalu jsem ho pustila a on se zvedl. ,,Budu dole" řekl a rychle odešel pryč. Protáhla jsem se a usmála se. Jo, tohle jsem potřebovala. Fakt se mi v noci blbě spalo když jsem u sebe neměla Jasona.

Zvedla jsem se a šla dolů. Jason seděl na gauči a koukal do zdi. Když jsem se před něj postavila tak se na mě podíval. Natáhl se a přitáhl si mě k sobě. Usmála jsem se a sedla si na něj obkročmo. Podívala jsem se mu do očí a on mě pomalu políbil. Hned jsem s ním začala spolupracovat. ,,Bože ty jsi tak perfektní" zašeptal mi do rtů a já se usmála.

Po chvíli jsme se od sebe odtáhl a on si mě jenom přitáhl do objetí a tak jsme v tichosti seděli a objímali se. Líbilo se mi to a moc, ale byla jsem zmatená z chování Jasona. Hrozně mu tlouklo srdce a držel mě u sebe tak pevně, že jsem skoro nemohla dýchat. Doufám, že se bude zase chovat jako včera dopoledne třeba nebo dny předtím. Jsem z jeho chování nervozní.

Za chvíli se ozval zvonek a tak jsem se postavila a Jason došel otevřít. Vrátil se se dvěmi krabicemi pizzy a jednu mi předal. Sedla jsem si ke stolu a otevřela krabici. ,,Pořádně se najez" řekl. ,,Proč? Nedáš mi večeři?" zasmála jsem se a kousla si do kousku pizzy.

Jason nic neřekl jenom začal taky jíst. V tichosti jsme se najedli. Jason v sobě měl tu pizzu docela rychle a odešel někam nahoru a tak jsem dojedla poslední kousek pizzy. Bože jsem plná.

Postavila jsem se když jsem slyšela kroky ze schodů. Nadzvedla jsem obočí když jsem viděla, že si Jason nese menší kufr. ,,Někam jedeme?" zeptala jsem se s úsměvem. ,,Ne" vydechl a podal mi jednu letenku. ,,Do Španělska? A to asi letíš jenom ty, že? Chápu to. Tak kdo mě bude hlídat?" uchechtla jsem se.

,,Ne Everly, letíš tam ty" ,,Cože? To nechápu, ty mě jen tak pustíš do Španělska?" zasmála jsem se a podívala se znova na letenku. Tentokrát jsem se zaměřila na jméno. Allison Baker. ,,To není moje jméno" šeptla jsem.

,,Everly, jenom ty letíš do Španělska. Beze mě. Budeš volná" ,,Jasone já to nechápu" ,,Pouštím tě pryč, aby jsi byla volná. A taky kvůli bezpečí" ,,Ale to nemusíš Jasone. Já jsem nechtěla, aby jsi mě pustil. Jenom jsem chtěla mít normální vztah"

,,Ne Everly, musím se tě vzdát. Se mnou by jsi nikdy nebyla volná. A musíš zmizet z Ameriky Ev. Sice tě rodiče chtějí zpátky, ale i tak by tě potom provdali tomu kokotovi od Campbella a to nemůžu dovolit. Měl by tě jenom na sex, choval by se k tobě nechutně a to nemůžu dopustit. Musíš odtud zmizet aspoň na půl rok, nikdo o tobě nesmí nic vědět. Budeš u mojí sestřenice, bydlí ve Španělsku a je hrozně fajn, budete si rozumět"

,,Jasone, ale ty mě ochráníš" ,,Everly já tě miluju a tím, že tě pustím ode mě pryč tím ti fakt dokazuji, že to myslím vážně a neberu tě jako svůj majetek" ,,Když mě teda miluješ tak si mě nech u sebe" zavzlykala jsem. ,,Nejde to krásko. Najdi si někoho, kdo tě bude milovat tak silně jako já a dá ti rovnou i svobodu, kterou si tak moc přeješ" zašeptal a pohladil mě po tváři.

,,Jasone" zavzlykala jsem nahlas. ,,To co tady říkáš je blbost. Když mě teda tak moc miluješ tak se mě přece nemůžeš vzdát" ,,Miluju tě tak moc, že ti nechci ubližovat tím, že se nebudeš cítit volná" ,,Už nechci být volná, chci být s tebou" vyhrkla jsem a chytila ho pevně za ruce.

,,Everly nech toho než si to rozmyslím" ,,Tak si to rozmysli!" vykřikla jsem. ,,Neochráním tě!" ,,Ale jo ochráníš! Věřím, že ano!" ,,Neochráním, nezvládnu to. Jdou si pro mě. Moji muži jsou sice silní, ale oni jsou v převaze." ,,Tak uteč se mnou do Španělska. Kup si taky letenku a utečeme" zašeptala jsem a ještě víc se rozbrečela.

,,Ne prostě ne. Tady máš kontakt na tu moji sestřenici, už o tobě ví. Tady máš platební kartu. Máš tam opravdu hodně peněz, na ten půlrok ti to určitě vystačí pokud si nebudeš chtít koupit třeba nějaký barák. A tady máš falešný pas. A jsi už přihlášená na anglickou střední školu v Barceloně. Začneš nový život, dokončíš střední, půjdeš na vysokou" řekl a všechno mi podal. ,,Jasone tohle mi nedělej" řekla jsem potichu a celá se klepala.

Naklonil se ke mně a políbil mě. ,,Jasone" zakňučela jsem a chytila ho za tričko. ,,Musíš jít, letí ti to za hodinu a půl" ,,Ne Jasone!" vyhrkla jsem když mě popostrčil ke dveřím.

,,Prosím, nedělej mi to ještě těžší" taky zavzlykal. ,,Uteč se mnou" vydechla jsem. ,,Já tě miluju! Miluju tě! Tohle jsi chtěl slyšet ne?!" zařvala jsem. ,,Everly ne, o tohle mi nejde. Jde mi o tvoje bezpečí. Chci, aby jsi byla svobodná. Pokud tu zůstaneš tak svobodná nikdy nebudeš. Kdyby jsi zůstala se mnou, zůstaneš v gangu a nebudeš normální holka. Když tě k sobě dostanou rodiče tak také budeš v gangu. A ty chceš být svobodná normální holka. Ve Španělsku budeš normální svobodná holka" řekl potichu.

Najednou se ozvalo troubení auta. ,,Taxík je tu. Odveze tě na letiště" řekl. ,,Když mě opustíš tak nebudu v bezpečí, bez tebe jsem v nebezpečí" řekla jsem ubrečeně. ,,Ve Španělsku v bezpečí budeš. Prosím jdi Everly. Prosím" vydechl a dal mi znova dlouhý polibek.

,,Ne" zavzlykala jsem. ,,Everly tak dobře. Třeba za měsíc a půl za tebou přiletím ano? Musím jenom vymyslet jak ochránit můj gang a taky musím vymyslet něco pro tvoje rodiče, aby uvěřili, že jsi mrtvá. A až bude bezpečno a já si budu jist, že tvoji rodiče věří tvé smrti tak za tebou přiletím ano? Chvíli to tam zvládneš beze mě" řekl a já si utřela slzy. ,,T-to myslíš vážně?" ,,Ano, ale něco si slibme. Pokud budeš ve Španělsku šťastná tak zase odjedu a zapomeneme na sebe a já věřím, že tam beze mě šťastná budeš" řekl s malým úsměvem.

,,Nebudu šťastná" ,,Ale jo budeš. Stejně na mě po pár dnech zapomeneš" řekl se smíchem a utřel si slzy. ,,Nezapomenu. Budu na tebe čekat. Každý den budu odpočítávat až tě znova uvidím. Slib mi opravdu, že přijedeš" ,,Přijedu" políbil mě. ,,Slibuju, slibuju" šeptl a dal mi dva malé polibky.

,,Teď už jdi" vydechl a já si vzala ten kufr, co mi přinesl. ,,Budeš volná Everly, měj se, miluju tě" políbil mě do vlasů a zavřel za mnou dveře. Proč mám takové tušení, že nepřijede a jenom si to vymyslel?

Budeš volná Everly. Budeš volná.

Zhluboka jsem se nadechla a šla k řidiči od taxíku. Nastoupila jsem a málem se znova rozbrečela když taxík začal odjíždět od jeho domu. Bude mi tak moc chybět. Já ho asi fakt miluju.

,,Jak dlouho asi pojedeme?" zeptala jsem se potichu. ,,K letišti to trvá tak 30 minut" řekl a já se podívala na letenku. To snad stihnu.

********

,,Co to sakra je" zamumlal řidič. ,,Děje se něco?" ,,No celou dobu od ulice, kde jsem vás vyzvedl, se na mě lepí nějaké auto, ale to neřešte" řekl a já se rychle otočila. Jelo tam obrovské černé auto. Začalo mi bušit srdce. Bože, snad je to jenom nějaká náhoda a ten týpek za volantem si z nás dělá jen prdel.

,,Omlouvám se, ale nemám z toho auta dobrý pocit. Radši z dálnice sjedu, cesta bude trvat asi o deset minut déle, ale nebudu vám to účtovat" řekl a já přikývla.

,,Doprdele" zavrčel a já se chtěla otočit a podívat se na to auto, ale ozvaly se dva výstřely a auto dostalo smyk a narazilo do stromu. Vyděšeně jsem řvala. Řidič byl v bezvědomí, možná rovnou i mrtvý a černé auto zastavilo na silnici vedle stromu. Otevřela jsem dveře a rychle vyběhla ven a rozeběhla se po louce pryč.

Najednou se ozval zase výstřel a já padla s bolestným křikem na zem. Postřelil mě nahoru do stehna.

,,Ahoj zlatíčko" stoupl si nade mě a já začala bolestně křičet. ,,Buď potichu ať nepřitáhneme pozornost" zasmál se a vzal mě do náruče. ,,Ne pusť mě!" zařvala jsem vyděšeně a snažila se nemyslet na tu nehoráznou bolest.

Hodil mě do kufru a hned ho zavřel. ,,Pusť mě odtud ty hajzle!" vykřikla jsem. ,,Šéfe, Everly už mám. Kluci mají namířeno k McCannovi, jdou si pro něj" zasmál se a já za chvíli omdlela bolestí.

Jason

Když jsem za Everly zavřel dveře tak jsem se neskutečně rozbrečel. Nečekal jsem, že to bude takhle těžký.

Musel jsem ji pustit. Prostě jsem musel. Beze mě bude volná, svobodná, šťastná. A bude v bezpečí. Musím nějak vymyslet, co řeknu jejím rodičům.

A do Španělska rozhodně nepřijedu. A to proto, že budu mrtvej. Už s tím počítám, že mě Campbell nebo Scott zabije až se dozví, že je Everly "mrtvá".

A radši se nechám zabít já než, aby mi pozabíjeli rodinu nebo gang. A tuším, že za chvíli mě ti kokoti navštíví a pokud budu sám tak je rozhodně nezvládnu nějak přeprat.

Ale i kdybych neumřel tak prostě do Španělska nepojedu. Vždyť na mě za chvíli zapomene. Ona chce svobodu a tu jsem ji dopřál. Určitě bude první dny smutná, ale bude chodit do školy, moje sestřenice ji určitě pomůže najít kamarády a ona bude žít normální život a pak bude šťastná a na mě už si nikdy nevzpomene.

Další holka, kterou jsem miloval a ztratil jsem ji. Ale aspoň tahle holka není mrtvá a už bude v bezpečí.

Rozešel jsem se pomalu dolů do tělocvičny. Nandal jsem si boxerské rukavice a začal mlátit do boxovacího pytle. Takhle se vždy uklidním.

Najednou jsem ze shora slyšel nějaký hluk. Proboha snad se Everly nevrátila. Přestal jsem boxovat a rozešel se pomalu nahoru.

,,Kde je ten sráč" ozval se tichý hlas a já vykulil oči a sáhl si za opasek pro pistol. Vyběhl jsem nahoru.

,,Odhoď zbraň ty hajzle!" Zařval jsem na něj a namířil pistol. ,,Ale ale McCann" ušklíbl se. ,,Jsi od Campbella?" Zavrčel jsem. ,,Bingo" usmál se.

,,Campbell si myslí, že taková tyčka jako ty mě dokáže přeprat?" Zasmál jsem se a nabil pistol. Chtěl jsem vystřelit, ale najednou mi někdo ze zadu dal na pusu kapesník. Začal jsem sebou cukat, ale pak se mi chtělo hrozně spát. Snažil jsem se ještě vystřelit, ale už jsem to nezvládl a usnul jsem.

Ahooooj❤️❤️ tak je tu nová část!❤️
Omlouvám se, že je takhle docela pozdě, ale tak snad si ji někdo přečte a zlepší mu večer. No zlepší😂 asi vám ji moc nezlepšila, spíš zhoršila a za to se omlouvám😂

Asi jste tohle nečekali že?
Jason Everly propustil s tím, že bude v bezpečí, ale do bezpečí se rozhodně nedostala.
No a Jasona taky dostali😩

No co asi bude další část? Campbell bude řádit.

Budu hrozně ráda za vaše názory! Děkuji vám moc za minule názory tak snad to bude teď stejné❤️❤️

Mějte krásný zbytek večera❤️