Bráško..Tobě bylo 15 a mně 11. Už je to rok co mě nešikanovali a kamarádili se se mnou. Ten kluk jménem Filip se mě ale začínal líbit.

,,Tak a registrované partnerství znamená ,že dva lidi stejného pohlaví se milují."

Že by to bylo tohle?

,,Neboli buzeranti!"

Vykřikl někdo ze třídy a všichni se začali smát. Až na Filipa a mě. Tak tímhle bráška myslel buzerant?

Otec mu nadával takhle. Takže bráška je jiný tím ,že miluje stejné pohlaví? To nechápu. Ale asi jsem jako on.

*Crrr*

,,Tak a příští hodinu budeme brát rodinu. Naschledanou."

Pořád mi to vrtalo hlavou.

,,Ahoj Štěpánku! Jak ses měl?"

Obejmuli jsme se.

,,Ahoj. Dobře. A bráško?"

Musel jsem se na to zeptat.

,,Ano?"

Pečlivě jsi mě poslouchal.

,,Buzerant znamená ,že miluješ stejné pohlaví ,že?"

Chvíli ses díval do blba kamenným výrazem.

,,Ehm..Ano."

Odpověděl jsi nejistě.

,,A proč ti tak otec nadával? Vždyť to není nic hrozné."

Vzdychl sis.

,,Víš..Takových lidí není mnoho. A ti normální je za to odsuzují. Ti jiní jsou poté šikanovaní a nemají je rádi. A otec je jedním z nich co to nechápe."

Vysvětlil si mi to dopodrobna a já tam jen se zamyšlením stál.

,,Budu jako ty!"

Ty ses jen zasmál.

,,Ne Štěpánku. To není dobrý nápad. Nebudou tě mít rádi."

Ale já jsem trval na svém.

,,Budu jako ty! A dokonce se mi jeden kluk ze třídy líbí.."

Poslední slovo jsem zašeptal ,aby jsi to neslyšel. Ty jsi to ale slyšel.

,,Ou..Tak to je jiná."

Byl jsi zaskočený.

,,Víš co. Klidně jiný buď ,ale varoval jsem tě."

Zasmál ses.

,,Jasně!"

Byl jsem rád ,že nic nemusím tajit. Byla to svoboda!