Udělat takový bramborový salát, ikdyž pořádně velkou hromadu, nebylo v porovnání s takovým smažením řízků, absolutně nic. A Hermiona měla štěstí, že s tím bramborovým salátem začala ona, protože když viděla, jak se s takovým smažením řízků Ginny trápí, musela za svoji volbu děkovat Merlinovi, že byla tak prozíravá. Stejně jí ale nakonec šla pomoct, když viděla její bezradnost.

Ginny totiž smažení nikdy moc nešlo a praxi v něm taky očividně neměla, protože měla ruku od bublajícího oleje popálenou na několika místech, díkybohu pouze nepatrně, takže nad tím pouze tušše sporstě zaklela a olej navíc byl všude po kuchyni, kam je dosáhl. A člověk se divil, kam až.

"Notak, já to dosmažím, jo? Zatím můžeš jít zkontrolovat kluky." převzala si od ní Hermiona nakonec se soucitným úsměvem pánvičku a odehnala ji od ní, v zájmu jejím i v zájmu prakticky všech, protože kuchyně poznamenaná od takového oleje ještě se seškvařenou strouhankou neznělo úplně lákavě, co se týče vzhledu či odstraňování.

Ginny, která to celé vnímala jako vysvobození, protože si toho, že jí to nejde, byla naprosto vědomá a tak z toho byla pouze naštvaná a nebavilo ji to, se na svoji kudrnatou kamarádku pouze usmála, vše jí s neskrývanou radostí přenechala a odcupitala do obýváku, kde se naskytovala mnohem větší možnost se uplatnit, tedy v jejím případě někoho řídit, protože to jí šlo právě ze všeho nejlépe.

"Tak co jste to..." s úsměvem přidupala trochu jako takový Ginny-slon do obýváku,a le ta výzdoba stromečku jí prostě vyrazila dech.

Bohužel pro snad všechny tady, rozhodně to nebylo vyražení dechu nějakým oslněním, krásnou, nebo prostě naprostou dokonalostí. Podle Ginny totiž bylo úplně opačně. Však on vám taky stromeček, který je poskládaný naprosto nevkusně, jak ozdobami, tak i všemi barvami těch ozdob, prostě dech vyrazí. A když jsou světýlka různě zamotaná tam, kde se jim to snad nechtěla rozmotávat, tak ještě mnohonásobně víc.

"To si děláte legraci, doufám." zakroutila hlavou a přicupitala až ke stromečku,a by si ho prohlédla ještě zblízka a dávala dobrý pozor na to, kdy se jí zatočí hlava a pokusí se o ni mdloby.

"Takže, sundat to a začnete znova. tentokrát s někým, kdo má v sobě alespoň trochu vkusu." přikázala jim tentokrát Ginny bez nějakých dalších komentářů, na které se už ani nezmohla a posadila se na pohovku, aby je mohla sledovat a sama pro sebe se usmála - sice to vypadalo hrozně a ona se toho děsila, ale nakonec, stejně ten stromeček chtěla mít vyzdobený podle sebe.