Mezitím, co se poprala naše milá, hnědovlasá čarodějka se svým bývalým přítelem a v současné době hlavně nepřítelem a brouzdala směrem k Lasturové vile po písčité planině v myšlenkách úplně jinde, v samotné budově, ke které mířila, se konečně něco dělo.

Něco se tam sice dělo prakticky pořád, jen co je pravda, protože ony přípravy na Vánoce nikdy nejsou jednoduché, ale tentokrát to bylo něco většího a možná i významnějšího, než naštvaný projev rusovlásky o tom, jak její přítel a bratr spálii celý plech cukroví. Něco takového totiž v žádné případě neovlivní průběh války, možné jenom v jednom z nějakých fantastických, katastrofických scénářích, že by se někdo z nich neskutečně popálil, nějaký samozřejmě záhadným a nevysvětlitelným způsobem a byl hendikepovaný a hrálo by to nějakou významnou roli.

Což byl také jenom fantastický scénář.

Každopádně, abychom se drželi reality a neodbíhali k něčemu, co se zdálo jenom každému druhému kouzelníkovi tady každou noc v podání nočních můr. Starší osazenstvo Fénixova řádu se sešlo na poradě, protože bylo třeba rozhodnout o tom, jestli se budou snažit něco podnikat i teď o Vánocích nebo zůstanou v klidu a busou doufat, možná trochu naivně, že stejný přístup bude mít i jejich znepřátelená strana.

Molly Weasleyová, matka všech zrzavých hlav tv tomto domě byla, stejně jako Minerva, prot to, aby uspořádali Štědrovečerní večeři, protože tradice jsou přece základ, ale ostatní k tomu moc svolní nebyli - co když právě takovou chvíli využijí smrtijedi k tomu, aby zaútočili? To i Molly s Minervou musely uznat, že v tomto ohledu si nemohou být vůbec jistí.

Ovšem, nakonec, v zájmu zachování tradic, se shodli na tom, že některé dodrží. Ovšem s maximální ostražitostí, která byla nezbytným faktorem.

Možná to nebylo zrovna to nejlepší, co mohli udělat, možná to byla chyba, které vyplývala z jejich naivity a víry, si alespoň an tuto dobu zákeřnosti smrtijedi v čele s Pánem zla odpustí, ale to všechno mohly ukázat až další hodiny, dny. Zatím to tady nikdo tušit nemohl, tak přesné věštby nikdo z nich neměl a navíc, osud je někdy prostě zákeřná svině. Pro všechny.