Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

KAPITOLA 53 - Finále

Když se Gaia s Nicem vypařili uprostřed bitvy, nastal zmatek. Přeci jen jedné armádě zmizela velitelka a druhé silný bojovník. Skupina našich hrdinů se za nimi okamžitě chtěla vydat, ale něco jim v tom (opět) zabránilo. Onagery! Tým vedený Willem Solacem je zneškodnit téměř všechny, ale jeden ještě fungoval. Možná si jen dávali na čas, ale už byli pryč moc dlouho. Jedna ze střel téměř trefila naši skupinku. Naštěstí se její členové stihli rozprchnout, ale byli znovu rozdělení, obklopení nepřáteli. Reyna se podívala okolo, jestli neuvidí nějaké spojence. A uviděla, skrz všudypřítomné bojovníky se k ní prodíral Oktavián. ,,Musíme rychle zničit ten poslední onager!" Zavolala na něj, jakmile byl dost blízko.

,,Rychle?" Zamyslel se, po chvíli se otočil a někam se podíval. ,,Myslíš, že by jim vadilo, kdybychom si půjčili nějaké pegase?"

Prétorka sledovala směr jeho pohledu až k vzdálené budově. Stáje. ,,Určitě ne. Vezmeme to okolo, pojď!"

A tak začala dlouhá cesta zpět. Trvalo to dost dlouho, nepozorovaně obejít všechny nepřátele, ale nakonec to zvládli. Ušpinění od hlíny a poškrábaní od větví vběhli do stájí. Byly poloprázdné. Všichni silní pegasové totiž právě byli na bojišti. Zůstali zde jen ti nemocní, slabí, příliš mladí a staří. Kdoví jestli by se vůbec zvládli odlepit od země, natož s pasažérem, ale jiná možnost nebyla. Museli to zkusit, Bryceův tábor byl moc daleko. Reyna okřídlené koně pochybovačně přejela pohledem. ,,Nevím nevím, jestli nás unesou. Jen se na ně podívej, tamten sotva stojí a tihle jsou ještě děti, určitě ještě ani neumí létat."

,,Prohlédneme si je pořádně, třeba tu nějakého najdeme." Navrhl augur a sám se vydal na prohlídku. Prošel okolo malých hříbat i šedivých starců. Až konečně, v jedné z posledních obydlených kójí našel toho, kterého hledal. Hnědý pegas, menší než dospělý ale zdaleka ne dítě, chodil v kruzích po svém boxu. Vypadal jako netrpělivý teenager, toužící se zapojit do akce. Perfektní. Oktavián k němu přišel, opřel se o dvířka a počkal, až si hnědák všimne jeho přítomnosti. Pak začal mluvit. ,,Chtěl bys pomoct, ale oni tě nepustili, viď?" Odpovědělo mu zaržání. ,,Potřebovali bychom s mou...kamarádkou odvoz. Potřebujeme se dostat k táboru jednoho z našich nepřátel. Je to hluboko v lesích, několik kilometrů vzdušnou čarou. Dokázal bys tam se mnou doletět?" Pegas několikrát zakýval hlavou nahoru a dolů. ,,Opravdu? Skvěle..." Hnědák ukázal tlamou na dvířka svého boxu, kde se leskla cedule s nápisem Epsilon.

,,Asi už jim dochází jména." Pousmála se Reyna, která k nim mezitím došla. Společně vyvedli hnědáka do uličky. Stejným způsobem našli i pegase pro ni, se jménem Théta. Byl o něco menší, bílý a podle prétorky i dost otravný, pořád chňapal zuby po jejím plášti.

,,Počkej, možná chce, aby jsi si ten plášť sundala." Napadlo augura. Bělouš vítězoslavně zařehtal a chňapl znovu, tentokrát po jejím zlatém brnění. ,,I s celým brněním! Asi by to pro něj bylo moc těžké." Dcera Bellony se s lítostí podívala na svou zbroj. Nechtěla se jí vzdát, natož svého pláště. Oktavián se na ni usmál. ,,Víš co? Já se ho zbavím také, stejně by v lese akorát odráželo světlo, mohli by si nás všimnout." Tak odložili svou zbroj, přebytečné zbraně i plášť do rohu stáje.

Než však vyrazili, Reyna se svým pegasem přijela k augurovi, naklonila se a políbila ho. ,,Tak. Nic neříkej. Neopovažuj se tam umřít." Domluvila, vyrazila, s Oktaviánem a jeho veeeeelkým úsměvem v závěsu.

Když dorazili na místo a proplížili se lesem k onagerům, narazili u nich na znepokojivou scénu - Bryce Lawrence držel v šachu onu ztracenou skupinu zády k jednomu ze stanů, aby neutekli a jeho bodyguardi na ni mířili kopími. Prétorka s augurem, schovaní za keřem, se na sebe podívali. Věděli, že je musí zachránit, ale pokud tam naběhnou, Lawrenceovi bodyguardi zajatce okamžitě zabijí. Oktavián pak ukázal k onageru. Byl nabitý, připravený k vystřelení...a zachytil se do něj Bryceův plášť. Stačilo by ho jen spustit... Blonďák ukázal na svou dýku a pak na lano onageru. Reyna však zavrtěla hlavou aby počkal, zvedla malý oblázek a hodila ho po jednom z bodyguardů. Trefila ho do ramene. Polobůh se zamračil, podíval se na svého souseda a šťouchl do něj loktem. Ten mu to oplatil. Stačilo pár dalších kamínků a bodyguardi se začali prát, čímž na sebe strhli pozornost ostatních. Ti se k nim připojili, ať se je od sebe snažili odtrhnout, nebo jen chtěli někoho praštit. Když se je Bryce snažil uklidnit, Oktavián hodil dýkou, trefil lano, střela vyletěla, vybuchla a Lawrence s velikým křikem zmizel v plamenech spolu s ní.

Všichni přítomní se dívali směrem kam odletěl nyní už bývalý prétor. Zajatci se pak probudili z šoku a využili tuto chvíli pro svůj útěk. Daleko se však nedostali, když se za nimi pustili polobohové, kteří je stále pro jejich řecký původ chtěli zabít. Reyna vyběhla zpoza keře a zastavila se před římskými vojáky, které všechny znala. ,,Prohibere (Stát)!" Zakřičela. Udělali to. ,,Zakazuji vám ublížit těmto Řekům, i kterýmkoliv jiným! Oni nejsou naši nepřátelé!"

,,To říká ta pravá!" Vykřikl jeden z bodyguardů. ,,Zradila jsi nás!"

,,Ano! Přidala jsi se k nepřátelům!" Přidali se ostatní.

,,To není pravda! Spojila jsem se s nimi abych mohla bojovat s pravým nepřítelem, a tím byl Bryce! Nikdy mu nešlo o dobro Nového Říma, chtěl pouze povraždit Řeky! Copak jste si nevšimli, že útočí jen na ně a Gaiin- ehm, Teřiny armády si nevšímá?" Vojáci nejistě zamumlali a pomalu přikývli. ,,Vidíte? Mám pravdu. Nikdy jsme já, ani ti, kteří se ke mě připojili, nezradili. To Bryce Lawrence zradil nás! A proto se vás teď ptám - jste věrní Římané nebo poskoci mrtvého zrádce?"

,,Simus Romani (Jsme Římané)!" Zvolalo několik polobohů, ale zbytek se k nim brzy přidal.

,,Výborně! A teď-" Přerušilo ji zemětřesení. Zadívali se na bojiště, kde ke svému štěstí uviděli příšery rozpadající se na zlatý prach. Během chvíle už žádná z nich nezbyla, jen kopce prachu, který vítr roznášel do všech stran. Boj skončil.

,,Vyhráli jsme?" Prolomil ticho jeden z vojáků. ,,Byla to..."

,,Ano. Terra, neboli Gaia byla poražena. Vyhráli jsme. Všichni jsme vyhráli." Vydechl Oktavián, podíval se na Reynu a oba se usmáli. ,,Je konec."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro