Druhý den ráno...

Zahájení voleb bylo, mírně řečeno, velmi vyčerpávající. Když senátoři v táborové aule oznámili tuto zprávu, strhl se poprask. Jedna část přítomných začala nadšeně tleskat, jelikož byli rádi, že se konečně něco děje. Druhá hlasitě protestovala s tím, že je ještě moc brzy, třetí loktem šťouchala do svých sousedů, čímž je povzbuzovala ke kandidování a čtvrtá se jim v pozadí škodolibě smála, zatímco vymýšleli, jak prosadit vlastní zájmy nebo vyřadit své soupeře ze hry (ehm, Bryce, ehm).

Dalších několik hodin trvalo přijetí všech přihlášek, prodloužené o problémy se ztracenými/dopsanými propiskami, potyčkami kvůli předbíhání v řadě nebo vyřazování nezletilých kandidátů (a že jich bylo! Jeden by ani nevěřil, kolik dětí má takovou drzost to zkusit). Oktavián úspěšně odevzdal svou přihlášku mezi prvními, takže mohl po zbytek času probíhat po aule, ukončovat šarvátky a odnášet vyplněné dokumenty. Dokonce i Hazel s Frankem pomáhali kde se dalo - ona třídila kandidátky, zatímco on pomáhal augurovi s jejich přinášením a následným ukládáním do krabic.

V půl páté odpoledne Reyna vyhlásila hodinovou pauzu na jídlo, protože se díky obrovskému davu senátoři & spol. nestihli ani najíst. Hromadné obědvání probíhalo ve vyčerpaném tichu zpestřeném občasnými nadávkami nad bolavými prsty. Vlastně mluvili jen senátoři - duchové, kteří vzpomínali na poslední volby a bývalé (= většinou mrtvé nebo ztracené) prétory. Bylo to samé ach, ten Michael Varus... a vzpomínáš si, jak Jason Grace... nebo Reyno, kdo myslíš že vyhraje? atd. Bryce kupodivu za celý den nepronesl žádnou jízlivou poznámku, právě naopak, jen dění okolo sebe pozoroval svýma krvavě rudýma očima kterými se mohou chlubit jen děti Nemesis a ani necekl, dokonce i trochu sem tam pomohl. Po zbytek krátkého volna všichni polehávali, zatímco Gwen s nejhyperaktivnějším z hyperativních polobohů - Dakotou - v pozadí nadšeně cupovali na kousky nepřijaté kandidátky.

Poslední uchazeč odešel ve 20:00. Po celém davu zbylo několik tužek, obalů od svačinek a hromada senátorů, kteří doufali, že jim prsty od několikahodinového držení propisek nezůstanou zkroucené po zbytek jejich života. Gwen mrkla na mrakodrap z papírů. ,,Vypadá to, že kandiduje alespoň polovina Nového Říma."

Larry bezstarostně mávl rukou. ,,Většinu z nich stejně nikdo nezná, bude je volit jen rodina a přátelé. Nevystrčí z prvního kola ani nos. Postoupí spíše centurioni, senátoři a jim podobní, protože je lidé znají."

,,No jo, kdo od nás se vlastně přihlásil?"

,,Pokud vím tak vedoucí stájí Oliver říkal že to zkusí, Leila z Čtvrté kohorty také, ale myslím že si jen dělala legraci, Michael z První, hlavní kuchařka Aria, pak Oktavián-"

,,Oktavián!" Vypískla Gwen, roztrhla vejpůl kousek dokumentu, který zrovna držela v ruce a otočila se na příslušného senátora. ,,Chlape, ty to vyhraješ na plné čáře! Lidé tě mají rádi a respektují tě. Navíc, když chceš, dokážeš působit jako správný vůdce. Vedle Reyny ti to bude moc slušet, stejně jsi jediný, s kým je ochotná smysluplně diskutovat, aniž by ho přitom desetkrát zavraždila pohledem, že, prétorko?"

Oktavián se začervenal, zatímco dcera Bellony obrátila oči v sloup. ,,Nikdy nikoho při rozhovorech desetkrát nevraždím pohledem."

,,Máš pravdu, je to moc málo. Dáme raději patnáctinásobnou pohledovou vraždu. Všichni si to zažili! Kromě té nové, zlatooké holky, co nevím jak se jmenuje...kdepak jsi?"

Dcera Pluta, která právě seděla s Frankem v útulně vypadajícím koutě místnosti, se stydlivě přihlásila. ,,Jsem Hazel Levesqueová."

,,Ahoj, Hazel! Já jsem Gwen. Ráda tě poznávám, vypadáš moc mile. Takže kromě tebe a tady Tava. Je možné, že by tato výsada nenápadně ukazovala směr tvé podpory, Reyno?"

,,Náhodou je ta nejlepší možnost, narozdíl od Terminuse, ten kandidoval také." Odpověděla prétorka a mrkla na augura když se nikdo nedíval, aby věděl, že je mu vděčná za to, že do té velké šaškárny šel.

Larry se zamračil. ,,To jsem nevěděl, že bohové mohou kandidovat také."

Dakota si krkl. ,,Ani já ne, ale podle mě nehrozí že by byl zvolený." Pak se zašklebil. ,,Vsadím se, že by každý dům umístil do vlastního ochranného pole a zavedl by přísné tresty za nošení zbraní." S těmito slovy dramaticky rozhodil do vzduchu desítky bílých útržků, které se rozletěly do všech stran jako sněhové vločky.

Všichni přítomní se svorně zasmáli. Atmosféra se během posledních několika minut změnila z unavené na pohodovou. Změně napomohlo také to, že si několik mladších senátorů pro sebe ukradlo pár zamítnutých kandidátek, aby je mohli roztrhat (A/N: Zkoušeli jste si někdy rozškubat třeba staré sešity z předmětů, které nemáte rádi? Je to velmi uklidňující). Celé neškodné cupování zbytečných dokumentů se zvrtlo v hromadnou bitvu papírovými kuličkami, dokonce i duchové se svým způsobem přidali - jelikož se nemohli ničeho dotknout, zahráli si hru Vyhni se papírové kuličce. No co, také senátoři občas potřebují upustit páru.

Zatímco ostatní dováděli, odtáhla Reyna Oktaviána za ne příliš vzdálený sloup, aby si mohli v klidu promluvit. ,,Ještě jsem ti neřekla, jak moc jsem vděčná, že jsi opravdu šel kandidovat."

Přešlápl na místě. ,,Nemusíš mi to říkat, jestli nechceš, rád jsem pomohl."

,,Ale já chci. Tak tedy...děkuji ti. Hodně to pro mě znamená a jsem ráda, že jsi souhlasil. Bude pro mě čest mít po boku někoho, jako jsi ty."

Usmál se. ,,I mě by bylo ctí s tebou vládnout Novému Římu."

,,A také...děkuji, že jsi mě včera odvedl domů. Jakmile vyprchal adrenalin, opravdu jsem téměř usnula."

Augur se zazubil a modré oči mu šťastně zajiskřily. ,,Není za co, to přeci nejlepší přátelé dělají. Mimochodem, vypadala jsi hrozně roztomile, jak jsi mi spala v náručí, když jsem tě těch posledních pár schodů nesl."

Nikdy neříkejte Reyně že je roztomilá...pokud nejste Oktavián. Prétorka nepatrně zrůžověla. ,,To tedy ne! Jsem samostatná, nezávislá žena a už vůbec nevypadám roztomile!"

,,Ovšem, samostatná a nezávislá ženo..." Vtom svraštil čelo. ,,Počkat, kde je vlastně Bryce s H-bráchy? Říkal jsem si, že je tu nějaký klid." (*v celé aule stále probíhala papírová válka*)

I ona si uvědomila, že tato trojice chybí. ,,To je pravda, kam zmizeli? Od oběda jsem je neviděla, kdy odešli? Doufám, že zase něco neprová-"

Utnulo ji hlasité BUUUUUUM! Veškeré osazenstvo auly ztuhlo a o chvíli později ve stejnou chvíli vyběhlo k východu. Ve městě, z místa nedaleko od nich stoupal kouř. ,,Tam bydlí Oliver s Ariou!" Uvědomila si Reyna a rozeběhla se tím směrem, s ostatními v zádech.