Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Epilog

Slunce zapadalo. Tábor Jupiter byl prázdnější, než bylo obvyklé. Najednou se z mraků vynořili dva pegasové. Přistáli na jednom z kopců a po dlouhém letu se pustili do travnaté louky. Jejich jezdci slezli na zem, kousek poodešli a shlédli dolů na usínající město. Muž jednou rukou objal svou společnici okolo pasu. ,,Konečně doma."

,,Chybělo mi to. Je tu takový krásný klid."

,,Ještě že jsme ostatní nechali na Long Islandu."

,,Tak...co budeme teď dělat? Brzy budeš prétor, se mnou...co je tvým cílem?"

,,Cílů mám mnoho. Momentálně je jedním z nich sundat si to příšerné brnění a vykoupat se tamhle dole v jezírku. Přidáš se?" Zeptal se Oktavián.

,,Ráda." Odpověděla Reyna a ruku v ruce se vydali dolů z kopce.

O několik hodin později...

Byla hluboká noc. Hvězdy třpytící se na nebi se odrážely v jezeře u Tábora polokrevných, kde právě probíhaly bujaré oslavy konce války. Na písčitém břehu stála vysoká postava. Jako by na někoho čekala. Přehazovala si s malou ohnivou koulí, poslouchala žabí koncert a neustále pokukovala po lese. Vtom zpoza stromů vyšla další postava, menší. Zamířila k té první a spustila: ,,Pořád nechápu, proč jsi se chtěl sejít zrovna v noci."

Jeho společník uhasil ohnivou kouli, zasmál se a ukázal na oblohu. ,,Říkal jsi, že máš rád noc."

Menší chlapec zaklonil hlavu a prohlédl si hvězdy. ,,To mám, Tary. Ale spánek mám také rád."

,,Něco mě napadlo."

,,A co?"

,,Pojďme se podívat do Itálie."

Polobůh překvapeně zamrkal. ,,Cože?"

,,Zajímá mě, jak vypadá země, kde ses narodil. Navíc jsi se mi jednou svěřil, že se tam chceš znovu podívat."

,,Pořád se na tebe zlobím."

,,Opravdu? Tak proč mi říkáš Tary, když se zlobíš?"

,,...To mi uklouzlo."

Tartarus se znovu zasmál a objal ho. ,,To určitě. Ale abys věděl, začal jsem se učit italsky a oblíbil jsem si jedno slovní spojení."

Také Nicovu tvář rozzářil pomalu se objevující úsměv. ,,Jaké?"

,,Mio amore (Má lásko)." Odpověděl, políbil ho a společně zmizeli ve stínech.

¤

Tak, jsme na konci! Konečně tahle hrůza končí! Nikdo důležitý (snad) nezemřel, všichni jsou spolu... Zkrátka konec dobrý, všechno dobré ;-) Děkuji za trpělivost, hvězdičky i komentáře. Doufám, že se vám líbilo. Napište, pokud najdete nějakou chybu, budete mít připomínku nebo mě jen budete chtít pochválit. Ještě jednou díky a mějte se :-)

Maria-M-R

P.S.: Tým Tartarus nebo Tým Erik? ;-)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro