XXXVI.
Cody (Úterý, 29.8., 11:48)
◼▪◼
Cody zrovna seděl na sedačce a četl si knihu, když v tom dovnitř vtrhl rozesmátý Jayson celý upocený z běhu. Cody zvedl hlavu, odložil knihu a usmál se na Jaye zpátky.
"Co je, něco vtipného při běhu?" zeptal se Cody. Jayson k němu došel a začal se k němu skláňet, ale Cody uhnul. "Jsi celý zpocený!" vyhrkl. Vyskočil na nohy a se smíchem od Jaye o pár kroků odstoupil.
Jay se zamračil. "Moje rty rozhodně zpocený nejsou. Potřebuju denní dávku Codyho!"
Cody si povzdechl. Obešel sedačku druhou stranou, než stál Jay, a nakoukl do koupelny, odkud vzal ručník. Došel k Jayovi a přehodil mu ho přes krk. "Sprcha by byla lepší, ale tohle bude muset zatím stačit."
Jayson si odfrkl a neochotně se začal ručníkem sušit. "Půjdeš alespoň do té sprchy se mnou?"
"Odpověď znáš."
"Takže jo!"
"Takže ne."
Jay zakňučel, což Codymu v té chvíli přišlo jako ta nejroztomilejší věc na světě. "Jestli ti vadí trocha potu, nevím, co budeš dělat, až budeme mít sex."
"Myslím, že to už přežiju," odpověděl Cody.
"Tak jdeme na to?" zeptal se neutrálně Jay a koukl na Codyho vyzývavým pohledem.
"Ty víš, že ne."
Jayson si bez nějakých námitek naposledy otřel obličej a došel ke Codymu, aby ho mohl obejmout, jako to dělal každé ráno. Když se pak trošičku odtáhl, otřel se nosem o Codyho a pak ho políbil.
Každý den to bylo úplně stejné. Ale Codymu přišlo, že ten pocit při tom je pořád stejně intenzivní jako na začátku, ne-li více.
Oba se na sebe ještě chvíli usmívali, než se Jay odtáhl, aby vzal ručník a donesl ho do koupelny do koše na špinavé prádlo. Nejprve Codyho vždy překvapovalo, jak Jay po sobě uklízí, ale teď už to bral jako přirozenost. Když Jay vyšel z koupelny, seděl Cody už zpátky na sedačce.
"To děláš naschvál? Sedáš si na tu sedačku, na kterou jsem alergický?" zeptal se uraženě, i když Cody viděl, že to tak nemyslí.
"Mám sedět na zemi?" odpověděl Cody otázkou.
"Ne, můžeš sedět na mně." Jay povytáhl jedno obočí a pohledem ukázal na jediné křeslo, které tady měl a bylo z materiálu, na který Jay nebyl alergický.
"Teď nevím, jestli to mám brát jako sexuální narážku nebo ne," zamyslel se Cody. Jayson se zasmál.
"Víš, co je dneska za den?" zeptal se Jay místo odpovědi. Došel až ke Codymu a sedl si na stolek přímo před něj.
"Dvacátý devátý srpen."
"Což znamená co?"
Cody otevřel pusu na prázdno, jelikož zjistil, že vlastně neví, co to znamená. Ušklíbl se a zmateně se podíval na Jaye, který na něj koukal vyzývavým pohledem. Asi až po minutě Jayových vytrvalých pohledů si to uvědomil. "Jsme spolu dvacet dní dneska."
"Přesně tak!" vyjekl Jayson. "Takže musíme vyjít někam ven, protože my nikam nechodíme a třeba se pořádně opít nebo něco, abychom to oslavili."
Cody tiše zakňučel a zamračil se. "Ne. Alkohol ne. Ten mi nedělá dobře ani trochu."
"To nikomu, Cody," pousmál se Jay a položil ruce na Codyho kolena, až Codym projela husí kůže. Nesnášel, ale zároveň miloval, jak se to dělo pokaždé, kdy se Jay dotkl. "Ale oslavit se to musí. Vezmeme Jade, která se se mnou vsadila, že nám to nevydrží déle jak dva týdny. Tiffany může jít, tvoje myš, které říkáš brácha-"
"Jerry."
"Vždyť říkám."
Cody si skousl spodní ret a tiše sykl. Jay tázavě zvedl obočí. "Co je?"
"Já..." začal Cody, ale nevěděl jak to říct. Na chvíli se odmlčel. "Tiffany ani Jerry ještě neví, že spolu chodíme."
Ke Codyho překvapení Jay nijak nereagoval. Což zase z druhé strany nebylo nejlepší a tak Cody pokračoval: "Přišlo mi blbé jim to říct po telefonu. Ještě když pořádně nevím, co si o tobě myslí. Chtěl bych jim to říct z očí do očí."
Jay stále mlčel, ale naštěstí se Codyho nepřestával dotýkat a začal na jeho koleni dělat malé kroužky. Cody měl co dělat, aby jeho ruku neodehnal, jak ho to lechtalo.
"Nikdy jste se pořádně neseznámili, ne?" zeptal se Cody. "Jen jste se potkali na chodbě, pak v obchoďáku a u nás doma, kde jste spolu ani nepromluvili. Takže vás oficiálně seznámím a představím tě jako mého přítele, jo?"
Jayson vypadal hned spokojeněji, když to Cody vyslovil. "Kdy?" zeptal se.
Cody začal přemýšlet. V hlavě se snažil si vybavit, jestli mu Tiffany nebo Jerry neříkali o nějakých důležitých událostech, kvůli kterým by nemohli přijet, ale nic si nemohl vybavit. Podíval se zpátky na Jaye. "Jestli chceš, oslavíme těch dvacet dnů spolu. Ale jestli se chceš s ostatními opít, chce to alespoň ten jeden měsíc."
"Takže příští týden o víkendu?" zeptal se Jay.
"Zavolám jim. Nějak je přemluvím, aby přijeli."
Jayson si oblízl rty a párkrát kývl hlavou. "Jo. To se mi líbí. Už mám vymyšleno, jak to bude se spaním."
"Jak jako?"
"Tiff a Jerry musí někde spát. Takže půjdou do tvé ložnice a ty půjdeš hezky za mnou," usmál se spokojeně Jay.
Cody zvážil své možnosti, ale nakonec to vzdal. "Asi jo. Bude to lepší, než aby někdo spal na sedačce."
Jay si samou radostí stoupl a přesedl si vedle Codyho. Ten se ho automaticky snažil odstrčit pryč, ale byl na to moc slabý, a tak nechal Jaye, aby přehodil jednu ruku přes Codyho ramena.
"Budeš mít vyrážku," zamumlal Cody. Jay se zavřenýma očima začal nosem přejíždět po Codyho tváři, až se zastavil u jeho ucha.
"Za tebe mi to stojí. A navíc vyrážka se ukáže až tak po pěti minutách minimálně," zašeptal.
"Víš, že mi dochází ta mast? Neměl bys pořád tak riskovat a sedat si na tu sedačku, protože ty to děláš, i když na ni nesedím."
"To si mám jít sednout na záchod?" zasmál se Jay. "Ale počkej. Stoupni. Něco vyzkoušíme."
Cody automaticky poslechl, i když netušil, co má Jay v plánu. Oba se postavili a Jayson zaběhl do Codyho ložnice, odkud vzal tu deku se štěnětem, kterou mu Cody kdysi půjčil, když tady spal. Přehodil ji přes sedačku a rozvalil se zpátky. "Tak. A teď tu budu sedět tak dlouho, dokud neotestuju, jestli ta deka přes to náhodou nepomáhá."
"Ta deka se sem nehodí," zaprotestoval Cody, ale i tak se posadil zpátky vedle Jaye.
"Tak si kvůli mně kup novou sedačku."
Cody si odfrkl. "To až budeme spolu alespoň rok. Budeš to moct brát jako dárek k výročí."
"Ty nebo já?" zeptal se se smíchem Jay. Cody ho místo odpovědi nečekaně políbil, protože to bylo něco, co v tu chvíli chtěl strašně udělat.
◼▪◼
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro