Cody (Sobota, 29.7., 16:29)

◼▪◼

Cody nechal ty dveře otevřené schválně. 

   Za ty dva týdny, co byl byl daleko od Jaye a mohl přemýšlet, usoudil, že možná přece jen reagoval přehnaně. Měl právo si to vzít osobně a vytknout to Jayovi, ale nemusel být na něj tak hnusný.

   Ale i tak byl naštvaný. A chtěl vědět, jestli Jay po jeho příjezdu nějak zareaguje, proto ty dveře. Neplánoval se s ním vidět na chodbě, ale když ho uviděl přes Jadeino rameno, hned věděl, že brzy si promluví. A byl to přece jen Jayson, to nebude jen omluva a konec.

   Jay si dával na čas, ale nakonec Cody přece jen uslyšel protější dveře, jak se otevřely. Hned začal uvažovat, jestli to, že mu dává takhle šanci, přece jen není špatně. Ale i on se chtěl omluvit za svoje přehnané chování, avšak neměl by tu odvahu jako Jay, aby za ním zašel.

   "Cody?"

   Zavřel oči a vydechl. Jayův hlas zněl jako by si dával velký pozor na to, co říká, i když vyslovil jen jedno slovo. 

   "Tady," odpověděl Cody a vyšel z kuchyně k sedačce. Jayson stál oběma nohama v jeho bytě, ale dveře nechával stále otevřené.

   "Měl jsi otevřené dveře," oznámil mu Jay. Přikývl.

   "Já vím. Větrám, dlouho jsem tady nebyl, tak to dávám do průvanu."

   Jayson očividně znervózněl, z čehož Cody usoudil, že si určitě myslel, že Cody nechal dveře otevřené kvůli němu. Tohle byla pravda, ale to Jay nemusel vědět. 

   Pak se prudce nadechl a spustil: "Tohle chování nejsem já a navíc jsem tady s omluvou už tak po sto padesáté, takže promiň, ale udělám to rychle a bez dalších slov vypadnu. Byl jsem debil, blbec, kretén a všechno tohle a neměl jsem ti to takhle říkat. Taky by jsi měl vědět, že Harrymu jsem se šel omluvit a je v pohodě, vlastně je teď šťastný s novým přítelem v New Yorku. Příště, až přijde opět něco takového, to řeknu lépe. Řeknu to tak, abych tě neranil. Takže se omlouvám. Fakt upřímně - omlouvám se."

   Kdyby se Cody nedíval Jayovi do očí, nejspíš by se díval na hodiny a zjistil by tak, že to Jay ze sebe vychrlil za dvanáct sekund. Codymu to ale přišlo jako dvanáct hodin nejméně.

   Schválně se chytil jedné Jayovy věty. "Příště? Snad máš ještě další kluky, co tě požádali o ruku?"

   "Oh bože, ne," vyhrkl rychle. "Před Harrym jsem měl jen tři přítele. S žádným mi to nevydrželo déle jak půl roku. A dva z nich se rozešli se mnou, ne já s nimi, jelikož je štvala moje ukecanost."

   Cody se uchechtl. Jaovy oči se o něco více rozzářily, když to uviděl.

   "Řeknu to takhle," začal Cody. "Jsem na tebe naštvaný. Nebo spíše zklamaný. To, co jsi udělal Harrymu nebylo fér, ale do toho já nemám co lézt. Spíše mě naštvala ta část, jak jsi mluvil necitelně, že to nic nebylo, když jsi mluvil o někom, na kom ti záleželo. Já to myslel vážně, když jsem říkal, že chci pravý opak. Že chci někoho na stálo."

   "Já-"

   "Ale reagoval jsem přehnaně. Až moc. Takže se ti taky omlouvám."

   Jayovi na obličeji vyskočil překvapený výraz. Nejspíš nečekal, že se mu Cody omluví. Cody ale ještě neskončil. "Ale nemysli si, že omluvou to končí. Pořád budu uražený. A jestliže nechceš trvalý vztah, být tebou bych to se mnou vzdal, jinak z toho nikdy nic nebude."

   Chvíli se na sebe dívali, než Jay pomalu přikývl. "Chápu. Chceš někoho, kdo je připravený na vážný vztah, máš to mít."

   "Doufám, že v tom zase není nějaký dvojsmysl," povzdechl si Cody. Jay se pousmál, ale ne takovým tím ďábelským úsměvem.

   "Od toho, co jsem tě poznal, jsem s žádným klukem, kromě jednoho v parku, nepromluvil. Natož abych se s nějakým vyspal. Což je první krok k tomu, abych ti dokázal, že jsem připravený."

   Cody opět protočil očima, i když si říkal, že to musí přestat dělat tak často. Ale v Jaysonově společnosti to kolikrát prostě nešlo jinak. "Neříkal jsi, že se jen omluvíš a vypadneš?" uchechtl se Cody, i když nechtěl. Chtěl si hrát na drsňáka, chtěl to dát Jayovi pořádně sežrat. Stále byl na něj naštvaný, ale ta zlost jako by se schovala někde hluboko uvnitř něj a zamkla se na sto padesát klíčů. Nechtěl, aby to Jayovi tak dobře prošlo.

   "Už mizím," zamumlal Jay a zářivě se usmál. "A neboj, stále chápu. Jsi naštvaný, chceš mi to dát sežrat. Ale ty jsi mi právě dal novou naději, kterou jsem nečekal."

   Než stihl Cody něco odpovědět, Jayson vyběhl ze dveří. 

   Chvíli přemýšlel, že se za ním vydá a vysvětlí mu, jak to nebude tak lehké, dokud je naštvaný, aby se Jay více trápil. Ale usoudil, že ty dva týdny, kdy každým dnem přemýšlel, jak Jaye zabije, stačily. Jak pro něj, tak určitě i pro Jaye.