Jayson (Neděle, 24.9., 8:36)

◼▪◼

Když se Jayson probudil, okamžitě ucítil, že je mu zima na nohy. Rozlepil oči, otřel si je a postavil se na lokty.

Jeho peřina byla celá na druhé půlce postele, kde jak si uvědomil, měl ležet Cody. Ale ta půlka postele byla prázdná. Jay okamžitě znervózněl, protože po včerejších událostech bylo více než divné, že Cody zmizel.

Skousl si ret a rozhlédl se kolem. Naklonil se nad Codyho půlku, přičemž ucítil jeho vůni z polštáře, a nahlédl vedle postele.

Spadl mu kámen ze srdce, když uviděl Codyho oblečení a boty válející se na zemi. A hned, jakmile sebou plácl zpátky na polštář a přitáhl si deku, taky uslyšel splachování záchodu a následně proud vody umyvadla. Mírně se pousmál, protože už si vážně myslel, že kvůli včerejšku utekl.

Cody se vrátil do ložnice. Samozřejmě neměl na sobě nic, jen spodní prádlo, takže Jaye napadla další poznámka, ale raději ji nevyslovil, protože Cody byl v nebezpečné blízkosti dveří a on vážně nechtěl, aby Cody zmizel. Místo toho řekl: "Tohle mi nedělej, hele. Už jsem si myslel, že jsi kvůli včerejšku zmizel a že mě už nikdy nebudeš chtít vidět."

Codyho očividně překvapilo, když uslyšel Jayův hlas, protože sebou cukl a poprvé se podíval jeho směrem. "Co? Ne, já jen... nutně, jakože fakt nutně, jsem potřeboval na záchod."

"To mi došlo," zasmál se Jay.

Cody se pousmál. Byl to takový ten ranní líný úsměv, jelikož ještě nebyl plně probuzený a oči měl stále trochu slepené. Rukou si zajel do vlasů, čímž je o něco víc rozcuchal. "Včerejší večer byl úžasný. Nemám důvod utíkat."

Jay ho sledoval, jak se postupně červená. Nic ale neříkal, protože čekal, co Cody udělá když jen stál uprostřed jeho ložnice a vyčkával. Pak mu asi došlo, že to není zrovna nejlepší pozice, takže došel ke kraji postele, vlezl na ni a po čtyřech dolezl až k Jaysonovi.

Naklonil se k němu a krátce ho políbil. Jay pak zašeptal: "Takže vážně toho nelituješ?"

Cody zavrtěl hlavou. "Ani za milion."

Tentokrát se Jay musel pro pusu natáhnout, jelikož si Cody začal lehat zpátky na svou půlku. Přitáhl si ho za hlavu zpátky k sobě a donutil ho tak, aby si na Jaye lehl. Cody nic nenamítal a bez přestání líbal Jaye dál, dokud nepotřebovali nabrat dech.

"Jsem za to rád," vyhrkl Cody, když ho Jay začal přitahovat zpátky k sobě.

"Za co?"

"Že to bylo s tebou. Můj první sex."

Jay se ušklíbl. "Rád bych řekl to samý, ale bohužel."

Cody plácl hlavou do Jayovy hrudi. "Panebože. To jsi prostě musel říct."

Nejprve se Jay lekl, že se Cody nějak urazil. Ale když ucítil, jak se na jeho hrudi natřásal smíchy, spadl mu už druhý kámen ze srdce. A to byl vzhůru sotva deset minut.

Jak byl na něm Cody rozvalený, připomnělo to Jayovi včerejší noc, když usínali, a Cody byl na Jaye tak přitisklý, jak k němu nikdy nikdo nebyl. Půlkou těla na něm ležel, ruce kolem něj, nohy zamotané mezi sebou a slyšel jen hlasité oddechování Codyho, který tak dýchal ještě půl hodiny po sexu.

Jay se Codymu začal hrabat ve vlasech, zatímco ten zůstával obličejem přitisklý k jeho hrudi, i když už se nesmál. Nikdo nic neříkal. Protože nemuseli.

◼▪◼

Jayson (Pondělí, 30.10., 15:01)

"Právě jsem si byl vyzvednout kostým na Halloween. A počkej, až ho uvidíš, letos to nepřežiješ ve zdraví," zasmál se Jay. Přes rameno měl přehozené ramínko s kostýmem, který si před pár minutami vyzvedl.

"Mám se bát?" zeptal se Cody do telefonu.

"Dneska ještě nemusíš. Až zítra. Já ho před tebou zatím schovám, protože vím, že budeš zvědavý."

Cody si odfrkl. "Jak chceš. Jdu schovat ten svůj."

Jayson se zastavil uprostřed chodníku a naprázdno otevřel slova. Chvíli hledal ta správná slova. "Počkej, počkej. Říkal jsi, že za nic nejdeš."

"Změnil jsem názor. Dneska ráno jsem si ho vybral."

"To mi říkáš až teď?" vyjekl Jay. "Mohli jsme jít za něco spolu. Víš co, třeba za Romea a Julii. Za nůž a vidličku, slunce a měsíc. Za penis a zadek. Chápeš? Něco, co k sobě patří."

Jayson si odtrhl mobil od ucha, jelikož se Cody začal smát tak nahlas, že to nejspíš ublížilo jeho bubínkům. Jakmile slyšel, že se uklidňuje, vrátil si mobil k uchu. "Mohl bych být penis?" zeptal se Cody.

"Hele, zpomal. Drželi bychom se reality, samozřejmě. Ale tys mi prostě musel zatajit, že za něco jdeš. Takže smůla, padá to."

"Měl jsem ti to v plánu říct," bránil se Cody.

"Kdy?"

"Teď. Až přijdeš domů."

"To je pozdě. Víš, jak je těžký sehnat kostým obřího zadku? Den před Halloweenem?"

Několik lidí se na Jaye podívalo, ale ten si jich nevšímal. Spokojeně si vykračoval dál, jelikož k bytovému komplexu, kde bydlel, to bylo už jen pár desítek metrů.

"Nevím. Nikdy jsem takový nesháněl. Já možná tak nějakého piráta nebo kosmonauta, protože těch je všude milion."

Jayson vykulil oči. "Neříkej mi, že jsi tak neoriginální. Jestli jdeš za něco takového, nikam s tebou nejdu. Nebo alespoň polonahýho kosmonauta, to by bylo lepší."

Cody se zasmál. "Jo. Polonahý kosmonaut. Vůbec to v tom vesmíru nevadí, hele."

"Půjdeš mi odemknout?" zeptal se Jay místo odpovědi. "Nemám klíče."

"Sakra, už vím, proč Jade měla s tvým odemykáním takový problémy. Mně se tam nechce," zakňučel Cody. Jay právě zabočil do ulice, kde bydleli a hned uviděl okno, kde měl Cody obývák, jelikož z téhle strany šlo vidět.

"Stačí, abys došel k telefonu. To máš doslova tři metry. Za chvíli jsem u dveří."

"Tři metry. Ty jsou proklatě dlouhý, když ležím v teplíčku a nechce se mi pryč."

"Ukážu ti kostým,"nabídl Jayson, čímž doufal, že ho dostane. Cody se ale jen uchechtl.

"Uvidím ho hned zítra. Myslím, že to mi za to nestojí."

"Já ti za to nestojím? Teď jsi mě normálně urazil. Za to ti už nikdy neudělám snídani a jelikož máš prázdnou ledničku, umřeš hlady. A taky už tě nebudu v noci objímat. A nebudu s tebou spát. Protože ti za to nestojím. A taky ti-"

"Oukej, už jdu. Dostal jsi mě."

Jayson se s úsměvem postavil před dveře. Za pár sekund se ozvalo zvonění, které oznamovalo, že jsou dveře odemčené. "Děkuji ti, můj ochotný příteli."

Cody si něco zamumlal a až pak promluvil nahlas. "Nechávám ti pootevřené dveře. Přijď ke mně, až schováš ten dokonalý kostým."

◼▪◼

Udělám si reklamu. Ale na profilu mám nový příběh (taky bxb). Bude to podobně psaný jako tohle, taky se budou střídat pohledy a tak. Takže budu ráda, když se kouknete :')