LXII.
Cody (Středa, 5.9., 13:42)
◼▪◼
"Tady se mi to nelíbí," zamumlal Jay u Codyho ucha, aby ho neslyšela realitní makléřka. Cody zpomalil, aby se s Jaysonem od ní vzdálili a dělal, že si prohlíží výhled z okna.
"Tobě se to líbit nemusí. Já tady budu bydlet," odpověděl Cody. Jayson si odfrkl a propletl si s ním prsty.
"Náš byt je hezčí. Máš tam o místnost víc a celkově je větší. A taky jsi na něj už zvyklý."
"Je to tvůj byt," podotkl Cody.
"Ale máš mé plné svolení v něm bydlet! Nájem nebudeš muset platit, nic. A já chci, abys tam bydlel, když už jsem ti způsobil to, co jsem ti způsobil," snažil se ho přesvědčit Jay. Cody zavrtěl hlavou, zastavil se a natočil se k němu.
"Nejde jen o to, že je to tvůj byt. Já v něm bez tebe bydlet nechci, na to je tam až moc vzpomínek. Poprvé jsme tam spolu promluvili. V kuchyni jsme se dali dohromady. V té ložnici jsme spolu poprvé spali, a to myslím normální spánek, i když tebe hned samozřejmě napadne sex, což je taky ale pravda. A to nemluvím o všech těch malých momentech, který si určitě ani nepamatuješ. Nechci tam bydlet," pokrčil rameny Cody. Jay si povzdechl, ale pousmál se.
"Víš, že tenhle byt má fakt docela pěkný výhled? Ten bych i bral," podotkl a otočil se směrem k oknu. "Fakt jo. Až do parku tady vidíš!"
Cody se zasmál nad náhlou změnou Jayova názoru a pustil jeho ruku, aby se mohl rozplývat u okna, které pravděpodobně vrzalo každým sebemenším pohybem. Mezitím nakoukl do vedlejší místnosti, aby zkontroloval, kde je makléřka, ale ta očividně měla spoustu práce s někým na telefonu.
Vrátil se k Jayovi a tak, jak se Jayson koukal ven, ho zezadu objal. "Stejně to bude tady bez tebe divný. Pravděpodobně budu žít zase jen na čínských polévkách."
"Hahaha, to určitě," uchechtl se Jay. "Hezky si budeš vařit vše, co jsem tě naučil. Ať jíš jak normální člověk."
Cody Jaye pustil a postavil se vedle něj. "Myslíš, že jsem někdy dával pozor? Vaření je ta nejnudnější věc na světě."
Jayson otevřel pusu, aby mohl odpovědět, ale nestihl ze sebe vydat ani hlásku, jelikož se vrátila makléřka s přehnaným úsměvem na tváři. "Tak co na tento byt říkáte?"
Cody se snažil její úsměv alespoň trochu napodobit. "Je skvělý."
"To opravdu je. Krásný výhled, plno prostoru... A obchod máte hned za rohem! Určitě se vám tady bude líbit, v této budově bydlí už několik spokojených mladých párů."
Cody si odkašlal. "Ehm, tenhle byt je jen pro mě."
Makléřka se zatvářila zmateně. "Ale vždyť jsem vás slyšela, jak se bavíte o vašem společném bytě, kde teď bydlíte?"
Jayson se zdvořilostně usmál. "Pracovně se stěhuju do Toronta. Jen pomáhám s výběrem bytu, abych měl jistotu, že Cody neskončí nikde pod mostem."
"Oh, to je mi líto," odpověděla pohotově. Cody by jí možná i věřil, kdyby její obličeje nevypadaly tak uměle už od toho, co uviděla, že se na byt přišel podívat homosexuální pár.
Chvíli nastalo trapné ticho, než Cody spráskl ruce a pak jednu natáhl, aby si s ženou mohl potřást rukou. "Děkuji za prohlídku. Do večera vám dám určitě vědět."
◼▪◼
Cody (Neděle, 23.9., 21:38)
Jejich byt byl k nepoznání. Vše bylo zabaleno v krabicích, jak Jayovy věci, tak i Codyho. Jayson zítřejší odpoledne odlétal do Toronta a Cody se měl v úterý přestěhovat do svého bytu.
Z čehož taky vyplývalo, že nálada byla mizerná.
Cody se snažil celý den raději nemyslet. Myšlenky typu 'dneska je to naše poslední společná noc', 'zítra je naposled, co ho uvidím' a 'Jayson zmizí z mého života' se mu ale do hlavy vtíraly pořád a tak měl neustále co dělat, aby se nerozbrečel.
Večer už to ale vzdal. Zatímco si Jayson v obýváku chystal tašku do letadla, Cody se vypařil do ložnice, sedl si na postel a opřel se o její čelo a vydechl všechen tlak, který v sobě celý den držel.
Podíval se na strop. A nic nedělal s tím, když se mu pohled na lustr začal rozmazávat kvůli slzám.
Jelikož nechal pootevřené dveře, slyšel, jak Jay práskal věcmi, zapínal zip a snad i lepil poslední krabice. Pak ale všechno utichlo. Cody periferně viděl, jak Jayson nakoukl do ložnice se smutným výrazem, který už se posledních pár dní neměnil. Beze slova došel k posteli a posadil se vedle Codyho.
Cody se musel chvíli přemlouvat, než se konečně dokopal k tomu, aby se na Jaysona podíval. A překvapil ho pohled na jeho červené oči, které znamenaly, že Jay musel slzet už několik minut.
"Takže zítra to všechno skončí," zamumlal Jay, když se k němu Cody otočil. "A já tomu pořád nedokážu uvěřit."
Cody si skousl spodní ret, jelikož nevěděl, co říct. Jayson měl jednoduše pravdu, ale Cody na to nechtěl přikyvovat, jelikož nechtěl, aby to byla pravda. Místo toho si jen utřel oči, které naštěstí nestihly brečet až tak moc, a sedl si obkročmo na Jaye. Ten vyvalil oči, jelikož to nemohl čekat, a Cody ho začal bez varování líbat.
I když byl Jay z Codyho v šoku, okamžitě začal spolupracovat a přitáhl si ho blíž k sobě. Cody za chvíli ucítil Jayovy studené ruce na zádech pod trikem a vzdychl do jejich polibku. "Studíš."
"Co to děláš?" zeptal se Jayson úplně mimo, když odlepil od sebe od sebe jejich rty, aby se nadechl.
"Poslední noc, co tě můžu mít jen pro sebe. A já tě chci mít pro sebe. Naposledy," odpověděl Cody. Jayson pobaveně zvedl obočí a usmál se.
"Nikdy mě nepřestane překvapovat, jak se změníš, když jsi nadržený. Skoro bych tě ani nepoznal," zasmál se Jayson s přejel Codymu rukama po stehnech.
Codymu naskočila husí kůže. "Nejsem nadržený," ušklíbl se. "Jen mi zítra odjíždí můj nejoblíbenější člověk na světě, nejlepší kamarád, přítel a člověk, kterého neuvěřitelně miluju. Tak se nediv, že tě chci mít jenom pro sebe."
Jayson natáhl ruku a za pár sekund Cody ucítil jeho prsty, jak ho hladí po tváři. Zavřel oči a snažil se ten dotek zapamatovat, stejně jako všechny ty, které následovaly. Jay prsty přejel po Codyho rtech a zastavil se na jeho bradě, aby si ho mohl k sobě přitáhnout zpátky.
Zatímco se líbali, Cody zaznamenal Jayovu ruku kolem jeho pasu, a než si to stihl vůbec uvědomit, ležel na zádech a Jayson se nad ním vítězně usmíval. Hned ale zase spojil jejich rty a po chvíli začal Codymu cestovat po krku. Cody si mezitím začal rozepínat košili, i když mu v tom Jayson mírně překážel.
Cody od sebe Jaye odstrčil, aby si košili mohl sundat úplně a tak toho Jay taky využil a přetáhl si triko přes hlavu. To byla taky divná věc - poslední dny Jay hodně nosil trika, i když byli doma. Cody to svedl na to, že to nejspíš bude způsob, kterým truchlí.
Přejel prsty Jayovi po svalech a ruce zastavil na kraji jeho kalhot.
"Počkej," zastavil ho Jayson a chytil jeho ruku. Cody k němu zmateně zvedl pohled.
"Co je?"
"Slib mi," začal Jay a když držel Codyho ruku, propletl si s ním prsty. Ušklíbl se. "Slib mi," zopakoval, "že budeš opatrný. Ať už si budeš užívat s kýmkoliv. Svět tam venku je nebezpečný. A bacha na hubené hnědovlasé kluky, kteří kopou mezi nohy, když se je snažíš políbit."
Jayson se neuvěřitelně pěkně usmíval, když si vzpomněl teď na to, jak ho Cody kopl. "Budu," přikývl Cody a Jay už se začal sklánět pro další pusu, když Cody v tu chvíli trochu rychleji vykopl pravou nohu. Stejně jako minule, akorát mnohem mírněji. Jayson vyjekl. "Ale slib mi, že ty taky," zašeptal mu Cody do ucha, když se Jayson chytil mezi nohama a snížil tak hlavu blízko ke Codymu.
"Tak za tohle zaplatíš," zamumlal Jayson, když usoudil, že jeho přirození je v pořádku a nic se mu nestalo (narozdíl od minule). "Myslím, že si zítra ani nesedneš," ujistil Codyho, který se začal hlasitě smát. Vzal Jayovu tvář do rukou a stál si ho zpátky k sobě.
◼▪◼
Zase náběh na sex, ale zase nedopsaný. :) U mě se toho nedočkáte, to by vám vypadly oči z důlků, jak by to bylo strašně napsaný :'D
A nevím jak vy, ale já jsem tak happy a těším se na psaní dalších kapitol (rip vy) :')
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro