Cody (Čtvtek, 9.8., 11:29)

◼▪◼

Největší ironie celé té situace, ve které se s Jayem nacházeli, byla, že ten osudný rozhovor v Torontu se konal v den jejich výročí. Takže buď oslaví rok strávený společně, nebo se naopak rozdělí. 

   Jayson do Toronta odletěl včera ráno. Cody s ním kvůli práci nejel, a tak měl celou noc čas na stresování. Když si pak ráno prohlédl své nehty, zjistil, že skoro žádné nemá, jak si je okousal. Což dělal jen když byl nervózní.

   Chtěl, aby tu práci Jay dostal, ale i nedostal. A nejhorší na tom bylo, že nevěděl, co by chtěl víc.

   "Uklidni se, proboha," odfrkla si Jade. Tuto větu zopakovala už po několikáté, pokaždé víc a víc otráveně, a tak byl Cody nervózní ještě víc.

   "Ten pohovor měl před hodinou a půl. A nevolá. Musí už něco vědět, ne? Alespoň jaký z toho má pocit." Cody se zastavil uprostřed pochodování a podíval se na Jade sedící na sedačce. "Beztak ho vzali. A bojí se mi to zavolat, i když mi to slíbil."

   "Opravdu si až tak myslíš, že ho vezmou? Je to Jayson, vždyť i moje malá sestra je zodpovědnější jak on. A navíc těch lidí na pohovor tam bude několik, kdo ví, kdy to bude vědět," odpověděla unaveně Jade.

   "Pohovory probíhají už tři dny. A dnešní dopoledne je poslední termín. Takže to bude vědět. Pokud už to neví." Cody se dal opět do chůze. Chodil dokolečka kolem Jade už dobrých pár minut.

   "Tak mu prostě zavolej," navrhla. Cody zavrtěl hlavou.

   "Určitě to nebude brát. Já počkám, až mi zavolá," rozhodl se. Jade najednou vydala nějaký šílený zvuk, což opět zastavilo Codyho v chůzi. Tázavě se na ni podíval.

   "Bože, můžeš si alespoň sednout? Přísahám, že jestli kolem mě ještě jednou obkroužíš, vykopnu tě na oběžnou dráhu, ať se máš kolem čeho točit," vyprskla. Cody ji chvíli mlčky sledoval, než pokrčil rameny a tam, kde stál, se posadil na zem. Jade protočila očima. "K tomu křeslu si ještě dojít mohl."

   Cody neodpovídal. Jade taky mlčela. A tak několik desítek sekund seděli v tichu, než se Jade potichu zeptala: "Jak je to vůbec teď mezi vámi?"

   Cody zvedl pohled. "Nejdivnější jaký to kdy bylo. Skoro se nevidíme, jak  je neustále u mámy, když už přijede, moc spolu nemluvíme. Prostě jsme čekali na tento den."

   "A o tom jste mluvili? Co by se stalo, kdyby ho přijali?"

   Cody nepatrně přikývl a přerušil s Jade oční kontakt. "Nechtěl o tom mluvit, ale já ho donutil. Včera."

   "A?"

   "Je jasný, že to vezme. Takže včera, když jsme o tom mluvili, jsme zašli už tak daleko, že jsme se bavili o tom, co by se stalo s tímhle. Co tady máme spolu." Cody mluvil tiše. V hlavě se mu přehrával včerejší rozhovor, skoro už hádka, jak se bavili, co s nimi bude. Jak zadržovali oba slzy. A to ani nevěděli, jestli je Jay přijatý.

   "No jo. Co budeš když tak dělat? Tohle je Jayův byt, ne?" uvědomila si Jade. Cody přikývl.

   "Říkal, že mi ho nechá. Že nic nechce, protože jestli ho vezmou a on odjede, bude mi stejně dlužný. Ale aby mi jen tak dal byt, když-" Cody si odkašlal, "-když nebudeme spolu, to nejde. Takže si asi něco najdu a budu v podnájmu. Peněz už mám na to dost."

   Jade si povzdechla. "Takže jestli odejde Jayson, odejdeš i ty. A já tu zůstanu navždycky sama a budu se moct bavit možná tak s mou sousedkou, která nemá zuby, a tak jí nejde rozumět ani slovo. Super." 

   Cody pokrčil rameny. "Víš, že já to tak nechci."

   "Je mi to líto, Cody. Jestli tu práci dostane... Vždycky jsem si u vás říkala, že jste snad ten nejdokonalejší pár, který nic nerozdělí. A teď tady s tebou sedím a čekáme na rozsudek smrti."

   Cody nakrčil obočí a nechápavě se na Jade podíval. "Snažíš se mi zhoršit náladu?"

   "Snažím se přijít na to, proč je tenhle svět tak nefér."

   Jade měla pravdu. Cody se cítil jako by mu někdo celý život házel pod nohy klacky. Vždy, když byl alespoň na chvíli šťastný, se muselo něco pokazit. Akorát teď to bylo vážnější než kdy jindy.

   "A tvoji rodiče o tom ví?" zeptala se Jade.

   "Nikomu jsem nic neříkal. Možná jen Tiff jsem něco naznačil. Ale kdybych to řekl rodičům, máma by pravděpodobně do Toronta zavolala a snažila se je tam podplatit, aby ho vzali," odfrkl si. "A tátovi to řeknu, jestli to bude pravda."

   Jade přikývla. "Třeba nebude. Jako já si myslím-"

   Větu dokončit nemohla. Bytem se rozezněly tóny písničky All of Me od Johna Legenda, kterou si Jay sám nastavil na Codyho mobile asi dva měsíce zpátky, když mu bude volat. Prý ho více klišé romantická písnička nenapadla a Justina Biebera, kterého měl Cody na Jayovo vyzvánění, nemohl Jay vystát. Tak to vzal do svých rukou.

   Ta písnička ovšem znamenala, že nemohl volat nikdo jiný jak Jayson. 

   Cody vyskočil na nohy a vzal se stolu svůj telefon s fotkou ho a Jaye přes celou obrazovku. Podíval se na Jade a přikývl, aby jí potvrdil, že je to opravdu on. Pak hovor přijal a bezeslova si dal telefon k uchu.

    "Cody? Jsi tam?"

   Jakmile Cody uslyšel jeho hlas, okamžitě ho začal analyzovat. Nic ale z těch třech slov poznat nemohl. "Slyším tě," odpověděl. "Už máš po pohovoru?"

   "Jo. Už asi hodinu. Byl jsem tam asi jen deset minut. Doteď jsme jen čekali na výsledky."

   Cody si skousnul ret a podíval se na Jade, která se už postavila vedle něj a snažila se hovor odposlouchávat. "Takže už máte výsledky?"

   Jay chvíli mlčel. "Jo," řekl nakonec. A Cody čekal, ale Jayson nepokračoval.

   "A?"

   První následovalo pár divných zvuků, které Cody nedokázal identifikovat. Znělo to, jako by si Jayson oddělal telefon od ucha, aby ho nešlo tolik slyšet. Slyšet, když se snažil zhluboka dýchat. "Cody, oni mě fakt vzali. Byl jsem druhý, brali dva."

   Tuto větu slyšela i Jade, a tak bez váhání vytrhla Codymu telefon z ruky a přitiskla si ho k uchu. "Děláš si srandu? Jako já vím, proč to děláš, ale vážně? Jak mu to můžeš udělat?"

   I když Codymu šla její slova jedním uchem dovnitř a druhým hned ven, přece jen trochu vnímal, a tak se otočil na patě a došel k Jade. "Nech toho, Jade. Dej mi ho."

   Cody se cítil strašně. Přišlo mu, jako by ho doslova bolelo srdce, ale snažil se nedávat nic najevo alespoň do chvíle, kdy ukončí hovor s Jaysonem. Vzal si telefon zpátky, i když Jade ještě nedomluvila.

   Jakmile ale měl Cody telefon v ruce, jen se na něj díval. A slabě slyšel volajícího Jaye, jestli je Cody pořád tam. Protože najednou bylo rozhodnuto. Jayson odjede do Toronta. A oni se rozejdou.

   "Já... zavolám ti později, jo?" řekl rychle. Ještě slyšel, jak Jayson volal, ať hlavně nezavěšuje, ale přesně to Cody udělal. Protože se mu právě zhroutil svět.

  ◼▪◼